Ekologie

Zobrazit podle
Regionu

V lednickém parku odchytili lesníci do pastí dva živé bobry

27. 8. 2004 | Zdroj: ČTK | Článek

Dva bobry se podařilo v noci na dnešek odchytit v rozlehlém zámeckém parku v Lednici na Břeclavsku. Lesníci je převezli do řeky Svratky. Novým domovem bobrů se stala oblast nad Brněnskou přehradou. Park se delší čas potýká s přemnoženými bobry, kteří ničí dřeviny poblíž turisty hojně vyhledávaného lednického zámku. V parku žije asi 50 těchto zvířat. Genetickou odlišnost bobrů v Česku zkoumá Česká lesnická univerzita v Praze. Její pracovníci odchytávají bobry v přírodě a zkoumají jejich geny. Zatím vše nasvědčuje tomu, že v zemi žijí tři zcela odlišné skupiny těchto vodomilných tvorů, řekl dnes ČTK pracovník lesnické univerzity Aleš Vorel.

Klima v Evropě: Bude hůř

27. 8. 2004 | Zdroj: Ekolist.cz | Článek

Záplavy, sucha, vichřice a další extrémní výkyvy počasí nás budou potkávat častěji a budou nás stát víc peněz. Takto jednoznačně vyznívá zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) o dopadech klimatických změn na Evropu, která byla zveřejněna v polovině srpna. Víc bude pršet na severu Evropy, naopak na jihu bude sucho, což může ohrozit zemědělství v některých oblastech. Vlny horka budou častější, což znamená hrozbu pro lidi s chatrným zdravím. Ledovce budou tát, dokonce až 3/4 ledovců ve švýcarských Alpách zmizí do roku 2050. Také stoupnou hladiny moří - v posledním půlstoletí stoupala hladina evropských moří o 0,8 až 3 milimetry ročně, víc stoupaly hladiny v Severním a Baltském moři.

Černá zvěř opět škodí na polích

27. 8. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Každoročně musejí farmáři na Rakovnicku do svých ztrát započítat škody, které jim na polích způsobí zvěř, zejména pak černá. Nejinak je tomu i letos. „Kdybych to měl odhadnout, tak za rok se škody pohybují okolo 200 - 250 tisíc korun. Už ani od myslivců nežádáme náhrady. V poslední době se divočáci naučili chodit do krechtů, kde máme silážovanou kukuřici. Přijdou si rovnou pro hotové,“ konstatuje Miloslav Mánek ze společnosti Rakochmel Kolešovice. Jiří Kukla ze společnosti Emil Franěk s.r.o., Mutějovice podotýká: „Také my každoročně zaznamenáváme škody způsobené zvěří. S černou to bylo nejhorší, když jsme měli brambory. Letos pěstujeme hlavně chmel, obilí, řepku a hořčici. Na to divočáci moc nechodí, a tak nás spíš zlobila srnčí zvěř, která chodila ožírat chmel.“

Ukrajina otevřela kontroverzní plavební kanál v deltě Dunaje

27. 8. 2004 | Zdroj: Hospodářské noviny | Odkaz Odkaz

Ukrajina včera otevřela rekonstruovaný plavební kanál spojující Dunaj s Černým mořem. Zcela přitom ignorovala odpor jeho odpůrců, podle nichž vodní dílo uškodí životnímu prostředí. Kanál v délce několika kilometrů prochází chráněnou oblastí Dunajská delta. Zdejší přírodní rezervace, která od roku 1991 patří ke kulturnímu dědictví UNESCO, se rozkládá na území Rumunska i Ukrajiny. Žije v ní na 90 druhů ryb a 300 druhů ptáků, z nichž mnohé patří k vzácným nebo ohroženým. Sousední Rumunsko, USA a Evropská unie opakovaně upozorňovaly, že kanál naruší vzácný ekosystém oblasti.

EU se bojí zavlečení GM plodin z přistupujících zemí

27. 8. 2004 | Zdroj: ÚZPI | Článek

Vstup nových zemí vyvolává v tzv. staré Evropě různé obavy. Velmi žhavým tématem je zavlečení GM plodin z přistupujících zemí. Obecně jsou tyto země považovány za trojského koně velkých nadnárodních gigantů, např. Monsanto a Pioneer. Různé ekologické iniciativy upozorňují na fakt, že v řadě zemí, které vstoupily 1. května do EU se již několik let pěstují GM plodiny. Vzhledem k nedostatečně vyvinutému systému monitoringu ve většině přistupujících států existuje reálné nebezpečí, že se na evropském trhu objeví neoznačené GM produkty.

Přemnožená jelení zvěř škodí krušnohorským lesům

27. 8. 2004 | Zdroj: Deník Lučan | Článek

Myslivci dostali za úkol více střílet jeleny a laně v lesích Krušných hor. Jelení zvěř se přemnožila a způsobuje velké škody, především na sazenicích a mladých stromech. Pod dobu tří až pěti let budou myslivci snižovat stavy těchto zvířat, aby dosáhli přirozeného stavu. Odstřely budou myslivci provádět hlavně na horách. Přemnožená zvěř okusuje mladé stromy nejvíc v zimě a ohrožuje tím jejich přirozený růst. Lesáci se proto rozhodli počet odstřelů vysoké navýšit. "Cílem těchto opatření je dosáhnout únosného stavu jelení zvěře. Za ten považujeme patnáct až dvacet kusů na tisíc hektarů," uvedl včera Zbyněk Šobr, lesní správce Lesů ČR v Klášterci nad Ohří.

Konkurence v unii se bojí českého kapra

26. 8. 2004 | Zdroj: Hospodářské noviny | Článek

Export živých ryb se několik let drží na podobné úrovni, ani vstup země do unie zřejmě situaci nezmění. Je líný a vypasený. Přesto »děsí« půl Evropy. Řeč je o českém kaprovi, který s úspěchem dobývá evropské trhy. Po vstupu do unie, když odpadly celní formality, je vývoz ryb ještě snazší. A strach z českých kaprů v unii roste. Zvláště němečtí sladkovodní rybáři začínají vyvíjet nátlak. Saský ústav pro zemědělství nedávno vydal zprávu, že půjde-li to takto dál, český kapr destabilizuje evropský trh. »V případě nadměrné nabídky musí cena velmi silně klesnout,« tvrdí ve své zprávě Sebastian Winkel a Roland Klemm. Saský ústav, který analyzoval vliv produkce tržního kapra na jeho cenu, tvrdí, že cena je tím nižší, čím víc se v Česku kapra vyprodukuje.

Navržený rozsah ochrany ptactva je neúnosný - méně by bylo více

26. 8. 2004 | Zdroj: Právo | Článek

Poněkud chvatně a ukvapeně byl připraven soubor návrhů nařízení vlády na vyhlášení zatím 41 (!) ptačích oblastí na území naší republiky. Zcela přirozeně se muselo při rychlém projednávání nového režimu hospodaření narazit na ostrý nesouhlas obcí, průmyslových podniků i majitelů pozemků. Velkým, a možno říci zásadním nedostatkem je to, že ani prvních šest ptačích oblastí předkládaných na jednání vlády ministerstvem životního prostředí nezahrnulo podmínku vyplývající ze zákona o ochraně přírody, že budou rovnoměrným způsobem posuzovány vedle ekologického hlediska, tj. ochrany ptáků, i zájmy ekonomické, hospodářské, rekreační a jiné.

Myslivci se připravují na zimu

26. 8. 2004 | Zdroj: Deník Mostecka | Článek

S podzimem vrcholí lovecká sezóna. Jak vlastně probíhá? A co všechno k ní patří? Jaká zvěř vůbec na území mosteckého okresu žije? Lovecká sezóna začíná již v polovině května, kdy se začínají lovit srnci a divoká prasata, v oblasti Českého Jiřetína i jeleni. V září se myslivci orientují spíše na drobnou zvěř, jako jsou bažanti, kachny a zajíci. Myslivci musejí před samotným lovem zajistit mnohé záležitosti. "Na referátu životního prostředí musíme oznámit kolik čeho budeme lovit, zde nám to musí být schváleno; hon musíme oznámit také policii, která na místo přijede a provádí zde kontroly zbraní a dechové zkoušky kvůli alkoholu. Musíme také veřejným rozhlasem a ve vývěsních skříňkách akci ohlásit obyvatelům obcí, aby se v době honu nezdržovali na daném území," uvádí Jindřich John z Lužického mysliveckého sdružení Hubert.

Kolikrát je možné recyklovat?

26. 8. 2004 | Zdroj: Krkonošské noviny | Článek

Papír je možné recyklovat asi pětkrát až sedmkrát. Vytříděný papír se zpracovává v papírnách, přidává se do směsi na výrobu papíru. Výrobky z recyklovaného papíru zná asi každý, jsou to např. novinový papír, sešity, lepenkové krabice, obaly na vajíčka, toaletní papír apod. Plasty se zpracovávají různými druhy technologií podle svého složení. Z PET láhví se nejčastěji vyrábějí vlákna, která se používají jako výplň zimních bund a spacáků, nebo se přidávají do tzv. zátěžových koberců. Z fólií (sáčků a tašek) se opět vyrábějí fólie a různé pytle, např. na odpady. Pěnový polystyren slouží k výrobě speciálních cihel. Ze směsi plastů lze vyrábět odpadkové koše, zahradní nábytek, zatravňovací dlažbu či protihlukové stěny u dálnic.