Ekologie

Zobrazit podle
Regionu

Třeboňsko si prohlédl expert z UNESCO

30. 8. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Třeboňsko navštívil expert Mezinárodní rady pro památky a sídla, aby posoudil, zda ojedinělé rybníkářské dědictví má předpoklady být zapsáno do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Navrhovaný soubor zahrnuje rybníky Rožmberk a Svět, Zlatou stoku, Novou řeku, část Staré řeky a historické centrum města. Zahraniční odborník Goran Nikšič si během své tříapůldenní návštěvy podrobně prohlédl všechna tato místa. "Zájem na zapsání Třeboňského rybníkářského dědictví na seznam UNESCO má Česká republika, která se opírá o podporu města a Rybářství Třeboň," uvedl tajemník pro kulturní záležitosti UNESCO na ministerstvu kultury Michal Beneš.

Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2003

30. 8. 2004 | Zdroj: MZe ČR | Soubor Soubor

Publikace stručně označovaná jako "Modrá zpráva", která informuje o stavu vodního hospodářství v roce 2003 a obsahuje zejména popis stavu v hlavních ukazatelích.

Tiskové prohlášení starostů jihočeských šumavských obcí

30. 8. 2004 | Zdroj: Českobudějovické listy | Článek

Na základě současné situace spolupráce se Správou Národního parku (NP) a Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Šumava, způsobu přípravy zásadních managementových dokumentů jako je Strategie rozvoje NPŠ, návrhy na rozšíření I. zóny NPŠ a přístupu k aktivitám obcí spojených s rozvojem cestovního ruchu v této části Šumavy se 25. srpna 2004 sešli představitelé samospráv města Volary a obcí Strážný, Horní Vltavice, Lenora, Stožec a Nová Pec. Jednání se zúčastnil rovněž hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník a ředitel krajského úřadu Jan Stráský. Zástupci samospráv se dohodli na následujícím prohlášení, které bylo odesláno řediteli Správy NP a CHKO Šumava a ministrovi životního prostředí a předáno hejtmanovi Jihočeského kraje jako žádost o pomoc při řešení nynější situace na Šumavě.

Chovatelé od roku 2000 rozšířili stáda ovcí téměř o 40 procent

30. 8. 2004 | Zdroj: ÚZPI | Článek

Chovatelé po dlouhém období poklesu v devadesátých letech rozšiřují v poslední době stáda ovcí. Jejich počet stoupl za poslední čtyři roky asi o 40 procent na 116.000 kusů. V přepočtu na zemědělskou půdu je však v tuzemsku stále výrazně méně ovcí, než činí průměr EU. Vyplývá to z údajů ministerstva zemědělství. Po roce 1990 stavy ovcí klesaly ze 430.000 kusů až na 84.000 kusů v roce 2000. Zpracovatelský průmysl se totiž orientoval téměř výhradně na nákup bezkonkurenčně levné a kvalitní vlny z Austrálie a Nového Zélandu. Chovatelé přitom nebyli připraveni na produkci masa místo vlny v přechodném období restrukturalizace.

Stav ekologického zemědělství v 25 členských státech EU

30. 8. 2004 | Zdroj: ÚZPI | Článek

Za dvě poslední desetiletí se plocha ekologicky obdělávané zemědělské půdy v Evropě rozšířila ze 100 000 ha na 5,4 mil. ha. V roce 2002 tvořila 3,4 % z celkové výměry zemědělské půdy v Evropské unii (je započítána výměra půdy všech současných 25 členských států EU). Nejdynamičtější rozvoj ekologického zemědělství probíhal v 90. letech. I když se v posledních době tempo růstu poněkud zpomalilo, prognóza na tuto dekádu předpokládá další rozšíření podílu ekologicky obdělávané půdy proti současnému stavu o 3-5 %. Mezi členskými státy EU je však situace v ekologickém zemědělství velmi rozdílná. V Rakousku, Dánsku, Finsku, Itálii a Švédsku je sektor ekologického zemědělství relativně nejsilnější - provozuje se na 6-8 % veškeré zemědělské půdy těchto zemí.

Zvěř kontra zemědělci

30. 8. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Zemědělci a farmáři na Rakovnicku, jejichž polnosti sousedí s lesy, si každým rokem už jaksi automaticky dávají do kolonky svých ztrát škody způsobené lesní zvěří. Bývalo to tak odjakživa, je to i nyní a nejspíš bude i v budoucnosti. Většina z nich přistupuje k tomuto problému rozumně a s nadhledem. Zvěř, především černá a vysoká, je v lokalitách, kde pole sahají až těsně k okraji lesa, v podstatě neuhlídatelná. To přiznávají i myslivci, kteří se v kritických obdobích sice o ochranu polností snaží, ale víceméně marně. V některých případech se škody na plodinách řeší finančním vyrovnáním, mnozí farmáři však udělali s myslivci gentlemanské dohody a náhrady už ani nepožadují. Vědí, že zvěř je součástí naší přírody, a nesnaží se tento fakt měnit a lámat přes koleno.

Přemnožení divočáků trápí myslivce

28. 8. 2004 | Zdroj: Deník Litoměřicka | Článek

Na Mostecku se přemnožila černá zvěř, myslivci si s ní neví rady. Zemědělcům zvěř ničí úrodu, za přemnožení prý může letošní nadbytek krmiva. "Divočáci jsou noční zvěř, dokáží zničit velké plochy. Jen co se narodí, ničí všechno, co jim přijde do cesty," říká myslivec Jiří Vavřina. Podle něho se divočáci nejlépe střílí v noci, myslivci ale musí být opatrní. "Když ho jen zraníte, zaútočí na vás, protože se instinktivně brání. Nejagresivněji se brání bachyně. Když má mláďata, tak vás může i roztrhat. Mně se jednou před domem pustila do štěněte, ale stihl jsem je zachránit."

CHKO Lužické hory

28. 8. 2004 | Zdroj: Haló noviny | Článek

V dnešním putování za chráněnými krajinnými oblastmi vyrazíme do severozápadních Čech, do oblasti, která si díky příhraničnímu položení a významnému omezení volného pohybu osob uchovala přírodní charakter, do Lužických hor. CHKO Lužické hory byla vyhlášena výnosem Ministerstva kultury ČSR v roce 1975 a její rozloha činí 267 km2 a zahrnuje 12 maloplošných zvláště chráněných území s celkovou rozlohou 245 hektarů. Nejvyšším místem oblasti je s nadmořskou výškou 793 metrů Luž, nejnižší místo oblasti se nachází v nadmořské výšce 313 metrů.

Studenti pomáhají přírodě v Krkonoších

28. 8. 2004 | Zdroj: Deník Pojizeří | Článek

Krkonošské středisko ekologické výchovy Rýchorská bouda pořádá již tradiční letní studentskou brigádu. Studenti začali pracovat v pondělí, v úterý jejich brigáda končí. "Letos se brigády účastní 43 studentů středních a vysokých škol z celého Česka. Převažují zejména mladí lidé, kteří studují obory související s přírodou a ochranou přírody. Výjimkou ovšem nejsou ani studenti nehumanitních oborů," uvedl Radek Drahný, mluvčí Správy KRNAP. Studenti během svého pobytu v Krkonoších pomáhají při kosení a sušení sena, při drobných opravách infrastruktury v terénu.

Z Vysočiny letos odletí méně čápů, mláďatům nesvědčilo chladno

28. 8. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Až třicetihlavá hejna čápů bílých potkávají v těchto dnech turisté nebo zemědělci na loukách Vysočiny. Rodiče s odrostlými mláďaty se houfují před odletem a společně hledají potravu. Na zimoviště v Jižní Africe se čápi vydají v nejbližších dnech. „Z Vysočiny jich letos ale odletí méně než v jiných letech. Část mláďat zahubilo chladné a deštivé počasí na konci jara,“ řekl Aleš Toman, vedoucí stanice ochrany fauny v Pavlově na Havlíčkobrodsku. „Letos byl podprůměrný rok. Na jednom hnízdě bylo jen kolem dvou až tří mláďat,“ uvedl. Obvyklá čtyři mláďata odchovalo jen několik hnízd. Mladí čápi hynuli převážně na přelomu května a června. Rodiče nemohli sehnat dostatek potravy. Mláďata dostávala víc hmyzu a žížal a s nimi i nečistoty.