Lesnictví

České peníze postupně pomáhají v Tatrách

20. 6. 2005 | Zdroj: Hospodárske noviny |  Článek

Peníze od dárců z Česka na obnovu Vysokých Tater se už začaly používat na první projekty. Sázejí se za ně stromy nebo poslouží k narovnání větrem ohnutých stromů přímo pod Gerlachovským štítem.Většiny peněz z celkově více než třiceti pěti miliónů českých korun se netýká výzva ekologického hnutí Duha. To se přidalo k mezinárodním ochranářským organizacím a kvůli těžbě ve dvou chráněných lokalitách vyzvalo dárce k tomu, aby peníze poslané Státním lesům vzali zpět.

Lesáci: Přemnožení hlodavci už nadělali škody za statisíce

20. 6. 2005 | Zdroj: Silvarium |  Článek

Přemnožení hlodavci letos působí starosti zemědělcům i lesákům. Škody, které páchají na plodinách a sazenicích, se šplhají do statisíců korun. Zatímco někde si berou na pomoc dravé ptáky, jinde volí aplikaci chemických prostředků na hubení. "Rozmnožení hlodavců napomohla letošní mírná zima, kterou většina z nich přežila,"uvedl ředitel Správy lesů města Olomouce Roman Šimek. "Norníci a hraboši nám už stačili zlikvidovat kolem dvou hektarů nových sazenic dřevin. Ohryžou jejich kořeny a kmínky, a tím je odsoudí k zániku"posteskl si Šimek.

Příroda na Šumavě bude divočejší

18. 6. 2005 | Zdroj: Silvarium |  Článek

Obce potřebují více civilizace a šumavská příroda více divokosti. Jedno nebude potlačovat druhé. Jak bude vypadat Šumava za deset let by asi hodně lidí rádo vědělo. Těžko se to ale dá odhadnout. Pravděpodobně na Šumavě nedojde k civilizačnímu boomu ani k obnově starých, již zaniklých sídel. Zároveň je ale zřejmé, že "divočina" nepozře člověka a šumavská civilizace nezanikne. Hodně bude záležet na tom, jakou volnost dáme přírodě v národním parku. Varianty jsou dvě: buď na Šumavě půjdeme jakousi polovičatou českou cestou a místo skutečného národního parku budeme tolerovat lesní závod a výrobnu dřeva, nebo tu budeme mít mezinárodně uznávaný národní park. Jiné cesty není.

Gašparovič nepodpísal zákon o lesoch

17. 6. 2005 | Zdroj: Ekolist.cz |  Odkaz

Prezident SR Ivan Gašparovič dnes nepodpísal zákon o lesoch a vrátil ho na prerokovanie parlamentu. Prezident sa obáva, že na základe zákona možno neprimerane prekročiť ťažbu dreva a naliehavú ťažbu dreva, na základe ktorej bolo možné ťažiť nad rámec lesohospodárskeho plánu, je nutné podľa Gašparoviča podmieniť písomným súhlasom orgánu štátnej správy lesného hospodárstva. Prezident tiež nesúhlasí, aby bolo možné v určitých prípadoch zasahovať do porastov súkromných osôb, ktoré sú povinné tieto úkony strpieť, čo považuje za zásah do vlastníckeho práva.

Ochranáři hrozí zahraničním bojkotem Tater

17. 6. 2005 | Zdroj: ČTK |  Článek

Zahraničním bojkotem Vysokých Tater jako turistické destinace hrozí představitelé nevládních organizací kolem Občanského sdružení Tatry, pokud budou Státní lesy Tatranského národního parku (SL TANAP) pokračovat v těžbě dřeva v nejcennějších a nejpřísněji chráněných oblastech rezervace. Uvádí se to v prohlášení sdružení, které dnes ČTK obdržela. "Slovenská republika nemůže sdílet jen evropské peníze, ale musí respektovat také evropské hodnoty, a ty se liší od těch, jež se dlouhodobě prosazují na území Tatranského národního parku," píše se v dokumentu dále.

Burzovní bulletin KBP č. 24

17. 6. 2005 | Zdroj: Komoditní burza Praha |  Soubor

Hodnota kupních a prodejních pokynů komodit obchodovaných na centrálním trhu KBP v sekci „Dříví a dřevní hmota“ dosáhla ve 24. burzovním týdnu částku převyšující 115 mil. Kč. Pokyny byly podány většinou na všechny vypsané série týdne dodání.Během druhého burzovního dne tohoto týdne byly uzavřeny přímé obchody v celkovém finančním objemu 10 606 200, 00 Kč.V tomto týdnu byl zaznamenán mírný převis pokynů nabídky nad poptávkou – prodejních pokynů bylo podáno jenom o více než jedenkrát více než kupních.Celkem bylo kotováno 18 komodit z 24 možných.

Kyselé deště dál ničí lesy, místo rizikové síry nastoupil dusík

16. 6. 2005 | Zdroj: Lidové noviny |  Článek

Kyselé deště dál ničí české lesy, největším rizikem už pro ně nejsou sloučeniny síry, ale dusíku. Jeho množství v ovzduší stoupá v závislosti na zvyšování automobilismu. V ohrožení jsou zejména smrkové porosty v horských oblastech. Dusičnany jsou základní živinou rostlin, pokud jich ale je mnoho, stromy rostou příliš rychle a další prvky jim scházejí. "To způsobuje, že jsou víc lámavé, promrzají a víc chutnají škůdcům," řekl v pondělí novinářům předseda výkonného výboru mezinárodní konference Acid Rain 2005 Jakub Hruška. Konference začala v pondělí v Praze.

U Brna zvýší výsadbu lesů

15. 6. 2005 | Zdroj: Silvarium |  Článek

Brno Společnost Lesy města Brna loni zdvojnásobila zisk na 1,7 milionu korun, jen mírně zvedla těžbu dřeva, začala dodávat energetickou štěpku do kotelny v Brně- Bystrci a udržela kůrovce pod kontrolou. " Letos očekáváme mírný růst nákladů. Máme v plánu zalesnit víc pozemků," uvedl jednatel firmy Leopold Černý. V minulých dnech valná hromada schválila audit o výsledcích hospodaření za minulý rok. Tato firma vlastněná městem Brnem spravuje 8135 hektarů městských pozemků, z toho na více než 6 tisících hektarech jsou hospodářské lesy a 1725 hektarů tvoří lesy rekreačního určení či lesy u vodních zdrojů.

Podmínky pro kůrovcové kalamity vytvořili lidé

14. 6. 2005 | Zdroj: Silvarium |  Článek

Kůrovci. S tímto pojmem se v souvislosti s hospodařením v lesích budeme bohužel setkávat stále častěji. Jedná se o brouky z čeledi kůrovcovitých, kteří prodělávají svůj vývojový cyklus prakticky na všech našich hlavních hospodářských dřevinách - jehličnatých i listnatých. V lesích našeho regionu se můžeme setkat se zástupci několika desítek druhů patřících k několika rodům. Jednotlivé druhy se poměrně úzce specializují, ať už jde o výběr konkrétní dřeviny, stupeň jejího oslabení či poškození nebo obsazování jednotlivých částí stromu.

Lesy v Českém krasu trápí sucho

14. 6. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Lesy na Berounsku, zejména v Českém krasu, trpí v posledních letech suchem. „Dlouhodobý průměr pro tuto oblast je pět set deset milimetrů srážek za rok. V některých letech od roku 1992 přitom spadla jen o něco víc než polovina,“ říká František Davídek, ředitel lesního závodu Nižbor.

NEWSLETTER

Podporujeme