Zemědělství

Souhrn událostí předchozího dne 2. 9. 2004

3. 9. 2004 | Zdroj: Agris |  Článek

Palas nevzdává boj o peníze na přímé platby. Na dovoz zboží ze zahraničí musí obchodníci upozornit veterináře. Letní sucho snížilo úrodu chmele. Produkce vajec ve světě.

V pořadí 14. případ BSE v ČR potvrzen

2. 9. 2004 | Zdroj: Agris |  Článek

Podezření Státní veterinární správy ČR (SVS) z minulého týdne na 14. případ nemoci BSE v ČR se potvrdilo. Konstatoval to dnes tiskový mluvčí SVS Josef Duben. „Kontrolní test, který provedli v Národní referenční laboratoři pro diagnostiku BSE ve Státním veterinárním ústavu Jihlava potvrdil, že kráva ze ZD Hrejkovice narozená 1. 5. 1996 a poražená 26. 8. 2004 byla nemocná,“ uvedl Duben.

Burzovní zpravodajství z obchodování na OBHK - 36. týden roku 2004

2. 9. 2004 | Zdroj: Obchodní burza Hradec Králové |  Soubor

Burza pokračovala ve svém pravidelném středečním obchodování. Na 34. burzovním shromáždění v letošním roce se obchodovalo s obilovinami, olejninami a masem. Na burze bylo možno koupit nebo prodat olejniny za 64,4 mil.Kč, obiloviny za 4,3 mil.Kč a maso za 42,9 mil.Kč. Na burze se sice obchodovalo parketově, ale v nové verzi burzovního informačního systému. Tato verze umožní účastníkům burzovních obchodů prostřednictvím internetu obchodovat odkudkoliv a s kýmkoliv.

Na dovoz zboží ze zahraničí musí obchodníci upozornit veterináře

2. 9. 2004 | Zdroj: Potravinářská komora |  Článek

Přestože jsme již členskou zemí EU, má ČR možnost při dovozu veterinárního zboží požadovat dodatečné garance i v rámci intrakomunitárního trhu. To v praxi podle mluvčího Státní veterinární správy ČR (SVS) Josefa Dubna znamená požadovat po dovozcích, aby doložili, že živá zvířata, či produkty z nich pocházejí z regionů prostých vyjmenovaných nákaz. V některých členských zemích není podle Dubna samozřejmé to, co považujeme za samozřejmé u nás. V ČR například není ani slintavka kulhavka, klasický mor prasat, Newcastleská choroba drůbeže, ani tuberkulóza skotu, brucelóza skotu, enzoootická leukóza skotu, Aujeszkyho choroba prasat a brucelóza ovcí a koz.

Indie plánuje široce využívat geneticky upravených plodin

2. 9. 2004 | Zdroj: Právo |  Článek

Indie připravuje novou politiku, která podpoří rozšiřování geneticky modifikovaných plodin v domácím zemědělství. Po Číně se tak chápe nových produktů biotechnologie další mocnost rozvojového světa, která až dosud byla vůči těmto produktům opatrná. Státní ministr vědy a technologií Kapil Sibal agentuře Reuters řekl, že politika urychleného schvalování nových plodin, vyšlechtěných s pomocí genetiky, by měla být na světě během osmi až devíti měsíců. Jejím cílem bude zvýšit zemědělské výnosy a nasytit rostoucí populaci, a zároveň podpořit zahraniční a domácí investice do sektoru biotechnologií.

Palas nevzdává boj o peníze na přímé platby

2. 9. 2004 | Zdroj: Právo |  Článek

Ministerstvo zemědělství (MZe) nevzdává boj a usilovně hledá cesty, jak do svého rozpočtu na příští rok získat chybějících 11,2 miliardy korun potřebných k dorovnání tzv. přímých plateb zemědělcům. Jde o to, aby vláda rolníkům z národních zdrojů přidala 23 procent ke 30 procentům, které mají v roce 2005 získat z Evropské unie. Potom by se tyto základní dotace dostaly na 53 procent toho, kolik čerpají zemědělci ve starých členských zemích EU. Letos dává Brusel na přímé platby českým zemědělcům 25 procent dotací běžných v EU a ČR doplácí dalších 23 procent. Celkem tedy čeští zemědělci dostávají ani ne polovinu podpor vyplácených v zemích bývalé "patnáctky".

Produkce vajec ve světě

2. 9. 2004 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Produkce vajec ve světě dosáhla v r. 2003 téměř 56 mil. t. Nejvyšší je v Asii (33 mil. t), kde se nachází kolem 60 % všech nosnic (Čína, Japonsko). Produkce v Evropě se během deseti let udržuje těsně pod 10 mil. t. V r. 2003 vzrostla produkce vajec ve světě o 2,2 %, čímž se dosáhlo rekordního množství téměř 56 mil. t (včetně 6 % násadových vajec), a sice od rekordního množství nosnic (5,383 mil.). Od r. 1993, tzn. za 10 let vzrostla produkce vajec o 46 %. Rychlost růstu je pozvolná. V 90. letech rostla produkce ca o 3 % za rok, dnes přes 2 % a v dalším období do r. 20%15 se počítá s růstem pod 2 % ročně (66 mil. t. vajec v r. 2015). V Asii se nachází přes 60 % nosnic (3 253 mil. v r. 2003, 1 855 mil. v r. 1993) a produkuje 33 mil. t vajec (v r. 1993 18,2 mil. t).

Jak udržet zdravé chovy

2. 9. 2004 | Zdroj: SVS ČR |  Článek

Tradiční dobrá úroveň našich chovů hospodářských zvířat záleží kromě svědomitého státního veterinárního dozoru též na zodpovědnosti chovatelů a obchodníků. Přestože jsme již členskou zemí EU, má ČR možnost při dovozu veterinárního zboží požadovat dodatečné garance i v rámci intrakomunitárního trhu. To znamená požadovat po dovozcích, aby doložili, že živá zvířata, či produkty z nich pocházejí z regionů vyjmenovaných nákaz prostých. V některých členských zemích není samozřejmé to, co považujeme za samozřejmé u nás.

ZPRÁVA O TRHU HOVĚZÍHO A VEPŘOVÉHO MASA - 32. – 33. týden 2004

2. 9. 2004 | Zdroj: SZIF |  Soubor

V průběhu 33. týdne (9. 8. – 15. 8.) se ve sledovaných podnicích (26) porazilo o 534 ks jatečného skotu více než v předchozím týdnu. Porážky byly vyšší o 25 ks telat, 6 ks ml. skotu, 22 ks ml. býků, 92 ks býků, 7 ks volů a 383 ks krav. Pouze o 1 ks méně se porazilo v kategorii jalovic. Průměrné celkové ceny se ve 33. týdnu zvýšily u všech kategorií jateč. skotu kromě ml. býků, býků a krav, kde ceny stagnovaly na úrovni předchozího týdne. CZV mladých býků se dosáhla 39,12 Kč/kg ž. hm. (69,64 Kč/kg v mase). CZV jat. býků se ustálila na 38,53 Kč/kg ž. hm. (68,58 Kč/kg v mase). Nepatrně se zvýšila cena jatečných krav o 0,11 Kč/kg ž. hm. na 25,79 Kč/kg ž. hm. (49,00 Kč/kg v mase). O 1,39 Kč/kg ž. hm.

ČR je zatím nejúspěšnější v čerpání bruselských podpor

2. 9. 2004 | Zdroj: Agris |  Článek

Čeští zemědělští podnikatelé dokázali již odčerpat 1,332 milionů EURO ze záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a vedou mezi nově přistoupivšími zeměmi v čerpání těchto bruselských zdrojů. Informovala o tom dnes tisková mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Jitka Sluková. Prostředky čerpali podle jejích údajů podnikatelé z ČR především na subvencovaný vývoz mléka a mléčných výrobků a na podpory při použití sušeného odstředěného mléka při zpracování na kasein. „Slovensko dosáhlo zhruba na pětinu a Poláci na necelá dvě procenta z našeho objemu,“ konstatovala na základě informací Evropské komise Sluková. Na bruselské červencové výplatní listině ze záruční sekce EZOZF se z nováčků totiž ocitla zatím jen trojice Česko, Slovensko a Polsko.

NEWSLETTER

Podporujeme