Zdravotní stav lesů se v posledních pěti letech zlepšuje. Jaký můžeme očekávat další vývoj?

Data Lesní ochranné služby (LOS) ze 70 % rozlohy lesů ukazují, že evidovaný objem těžeb poškozených stromů poklesl z 5,9 mil. m3 v r. 2023 na 4,6 mil. m3 v r. 2024. Nejvíce z toho činilo poškození větrnými polomy, které představovalo 2,1 mil. m3. Objem těžeb kůrovcového dřeva ve smrkových porostech poklesl meziročně o téměř 60 % a v roce 2024 činil 1,4 mil. m3. V době vrcholu kůrovcové kalamity v roce 2020 šlo o 14,9 mil. m3. Naopak stoupající tendenci má poškození lesů houbovými patogeny zejména václavkou na smrku, sypavkami na borovici, stále také pokračuje odumírání jasanů působené voskovičkou jasanovou. Význam Lesní ochranné služby pro praxi ukazuje i to, že v letošním roce slavíme 30. výročí založení LOS v současné podobě.

Doc. Ing. Vít Šrámek, Ph.D., ředitel VÚLHM, v. v. i., k tomu říká: „I přes relativně pozitivní trend ve vývoji zdravotního stavu lesů jsou nadále rizika poměrně vysoká. Lesní ekosystémy budou citlivě reagovat na vývoj meteorologických podmínek a výskyt škodlivých činitelů. Zejména případná výraznější období sucha v jarních či letních měsících by mohla současný příznivý trend rychle zvrátit.“

Jak se vyvíjí zdravotní stav lesů a jaké lze očekávat změny v růstu dřevin v souvislosti se změnou klimatu?

Rok 2024 byl globálně nejteplejším rokem v historii meteorologických měření. To platí i pro Českou republiku. Avšak i přes vysoké průměrné teploty se zdravotní stav lesů v ČR v posledních pěti letech postupně mírně zlepšuje. Je to díky dostatečným srážkovým úhrnům, které zejména v první polovině vegetačního období bránily vzniku výrazného sucha, které by ohrožovalo dřeviny a přispívalo k rozvoji škůdců.

Jak ukazují data mezinárodního programu ICP Forests, extrémně teplé a suché roky 2015 a 2018 vedly k výraznému zhoršení zdravotního stavu lesů – v roce 2019 byla zaznamenána vysoká ztráta olistění (defoliace) u 62 % borovic, 28 % dubů a 18 % smrků. V teplých, ale vláhově příznivějších letech 2020–2024 probíhala mírná regenerace, při které poklesl podíl stromů se silnou defoliací na 54 % u borovice, 10 % u dubu a 14 % u smrku.

Kromě stavu korun je dalším indikátorem vitality stromů jejich růst. Analýzy letokruhů umožňují hodnotit vliv meteorologických faktorů na růst dřevin a modelovat jeho změny podle různých scénářů vývoje klimatu. Výsledky klimaticky řízeného procesního modelu VS-Lite ukazují, že naše hlavní lesní dřeviny mají potenciál pro zvyšování přírůstu i v době klimatické změny. V období 2046 – 2055 lze očekávat nárůst průměrné šířky letokruhu až o 7 % zejména vlivem prodlužující se vegetační sezóny. U některých dřevin (především smrku a borovice) však model zároveň předpovídá významný pokles přírůstu v letech s extrémními klimatickými podmínkami, a to až o 10 %. Citlivější reakce na klimatické extrémy indikuje vyšší pravděpodobnost mortality u těchto lesních dřevin.

Konec kůrovcové kalamity v Česku? Čeho se obávat v následujícím období?

Data Lesní ochranné služby z cca 70 % celkové výměry lesů v ČR ukazují, že objem poškození meziročně významně poklesl, a to z 5,9 mil. m3 dřevní hmoty v roce 2023 na 4,6 mil. m3 v roce 2024.

Abiotické vlivy způsobily v uplynulém roce evidované poškození ve výši cca 2,9 mil. m3. Dominoval opět vítr, který poškodil cca 2,1 mil. m3 dřevní hmoty. Škody suchem byly hlášeny v objemu cca 560 tis. m3. Trvající žloutnutí smrku bylo evidováno na úhrnné rozloze cca 20 tis. ha.

Působením biotických škodlivých činitelů bylo podle evidence poškozeno v roce 2024 cca 1,7 mil. m3 dřevní hmoty. Dominantně se jednalo i nadále o přemnožený podkorní hmyz na smrku. Na jeho vrub bylo připsáno přes 1,4 mil. m3 vytěženého smrkového kůrovcového dříví, což představuje meziroční pokles o téměř 60 %. Ve zvýšené míře jsou podkorním hmyzem napadány také další, zejména jehličnaté, dřeviny, když bylo hlášeno např. cca 24 tis. m3 vytěženého borového kůrovcového dříví.

Listožravý hmyz byl v roce 2024 evidován opět na minimálních rozlohách zpravidla pod prahem hospodářské škodlivosti. Ze savého hmyzu je nutné zmínit zejména výskyt rychle se šířící invazní ploštice síťnatky dubové především na jižní Moravě. Z tzv. ostatního hmyzu se jednalo hlavně o poškození působené žírem dospělců klikoroha borového na úhrnné ploše cca 2,4 tis. ha jehličnatých kultur.

Výskyt houbových patogenů byl v roce 2024 velmi vysoký. Evidováno bylo např. cca 195 tis. m3 vytěženého dříví z důvodu napadení václavkami. Možné bylo pozorovat častý výskyt listových skvrnitostí, kde nejvýznamnější jsou sypavky na borovicích a padlí dubové na dubech. Bez výhledu na zlepšení situace pokračuje odumírání jasanu působené primárně houbovým patogenem voskovičkou jasanovou.

Je ochrana lesa synonymem nebo protikladem ochrany přírody?

Lesní hospodaření a ochrana přírody jsou někdy vnímány jako protichůdné přístupy – zvlášť pokud jde o ochranu lesa před hospodářskými „škůdci“. Musí to tak ale být? Protikladné vnímání vychází zejména z minulosti, kde se při ochraně lesa využívaly nešetrné postupy, hojně zasahující i necílové druhy, včetně užitečných. V současné době dochází ke sbližování principů ochrany lesa a ochrany přírody, aplikaci alternativních metod a využívání přirozených nepřátel. Ti jsou dnes již považování na nedílnou součást integrované ochrany lesa. Jejich podpora může být efektivní a nenáročná. Proto se VULHM zabývá sledováním jejich výskytu, vlivů na lesní škůdce a možnostmi podpory v hospodářských lesích.

Lesní mravenci jsou zvláště chráněným druhem, pro ochranu lesa jsou významní svou loveckou aktivitou, neboť dokáží účinně regulovat populace listožravého hmyzu. Jak dokládají naše nové poznatky, jsou schopni též ochránit stromy před napadením kůrovci. Významnými predátory jsou také datlovití ptáci. Možnosti jejich podpory ve smrkových lesích, jak ukazují výsledky další studie, na níž jsme se podíleli, spočívají v ponechávání hospodářsky nezajímavých listnatých dřevin. Monitoring gradací listožravého hmyzu provedený v posledních letech potvrdil, že parazitoidi (tj. organismy, jež se vyvíjejí v tělech svého hostitele) dokáží efektivně snížit velikost populace škodlivých druhů. Managementová opatření za účelem podpory přirozených nepřátel, jež obecně spočívají v přítomnosti lesních světlin, zároveň podporují výskyt mnoha dalších organismů a jsou tedy v souladu s požadavky na ochranu přírody.

Záchrana tisu červeného jako vzácné dřeviny našich lesů

Tis červený dnes vídáme v zahradách či parcích, a ne každý tak ví, že jde o naši původní lesní dřevinu. Vlivem záměrného kácení v minulosti, holosečného hospodaření a zvýšených stavů zvěře řada jeho lokalit zanikla, popř. došlo k redukci jejich rozlohy a početnosti, takže je tis od r. 1958 dokonce řazen mezi zvláště chráněné druhy. Dnes je v ČR udáváno jen ca 12,5 tis. původních tisů v 10–15 oblastech, nejvíce na Křivoklátsku, v Moravském krasu a Středním Povltaví. Většina populací navíc stárne a jejich velikost klesá, příp. stagnuje.

K účinné ochraně chybí detailnější poznatky o fyziologii, ekologii a genetice tisu. Pracovníci VÚLHM, v. v. i., proto již od r. 2015 zkoumají růst tisů v Lužických horách, provádějí analýzy DNA našich populací, od r. 2022 spolupořádají semináře věnované ochranářskému managementu tisu a ve spolupráci s Výzkumným ústavem pro krajinu řeší od r. 2025 projekt komplexního výzkumu a ochrany zbytkové populace tisu v Podyjí.

Lesní ochranná služba (LOS) – první pomoc pro vlastníky v oblasti ochrany lesa

LOS je poradenská služba v oboru ochrany lesa před škodlivými faktory, která je k dispozici zdarma pro všechny vlastníky a správce lesních majetků, odborné lesní hospodáře a orgány státní správy lesů na území Česka. V letošním roce slavíme 30. výročí založení LOS v současné podobě. Činnost LOS a její výsledky se promítají do publikací v odborném tisku a instruktážních videí (vydáváme např. Zpravodaj ochrany lesa, metodické pokyny pro jednotlivé lesní škodlivé faktory, publikujeme informace v odborných časopisech).

Pracovníci LOS pořádají řadu seminářů včetně celostátního semináře s mezinárodní účastí: „Škodliví činitelé v lesích Česka“, spolupracují s kolegy ze zahraničí. Přímý dopad do lesnické praxe má jejich účast v „kalamitních štábech“ při mimořádných událostech, jako byla např. nedávná (stále ještě živá) kalamitní situace s přemnoženým podkorním hmyzem zejména ve smrkových porostech. S lesnickou praxí komunikují přímo při terénních šetřeních a při navrhování možností konkrétních případů ochrany. Vyvíjejí a ověřují nové způsoby ochrany proti škůdcům, v poslední době např. proti rychle se šířící invazní ploštici síťnatce dubové. Více o činnosti LOS: https://www.vulhm.cz/aktivity/lesni-ochranna-sluzba/

Kontakty pro více informací

doc.Ing. Vít Šrámek, Ph.D., e-mail: sramek@vulhm.cz Ing.

Monika Vejpustková, Ph.D., e-mail: vejpustkova@vulhm.cz Ing.

Miloš Knížek, Ph.D., vedoucí Lesní ochranné služby, e-mail: knizek@vulhm.cz

Ing. Jan Lubojacký, Ph.D., e-mail: lubojacky@vulhm.cz

RNDr. Adam Véle, Ph.D., e-mail: vele@vulhm.cz

RNDr. Petr Doležal, Ph.D., e-mail: dolezal@vulhm.cz Ing. et Ing.

Petr Novotný, e-mail: pnovotny@vulhm.cz