Další novinky
ZPRÁVA O TRHU HOVĚZÍHO A VEPŘOVÉHO MASA - 39. – 40. týden 2007
17. 10. 2007 | Zdroj: SZIF
|
Soubor
Z denního sledování CZV jat. prasat tř. SEU u 12ti vybraných podniků je vidět, že ve 39. týdnu cena dosáhla v průměru 42,04 Kč/kg JUT (32,71 Kč/kg ž. hm.) a ve 40. týdnu 40,76 Kč/kg JUT (31,72 Kč/kg ž. hm.). Ve druhé polovině října očekáváme další pokles cen jatečných prasat. CZV v jednotlivých kategoriích jsou uváděny v Kč/kg JUT za studena. Prodeje a nákupy selat ve 40. týdnu o prům. váze 20 kg realizoval malý počet respondentů, proto uvádíme data za předchozí 39. týden. Selata se v tomto týdnu prodávala za průměrnou cenu 982 Kč/ks. Selata o průměrné hmotnosti 30 kg byla za 1 549 Kč/ks. Nestandardní selata dosáhla v průměru 8 kg a prodávala se po 304 Kč/ks.
ZPRÁVA O TRHU VÍNA A VINNÝCH HROZNŮ - srpen 2007
17. 10. 2007 | Zdroj: SZIF
|
Soubor
Průměrná cena průmyslových výrobců stolního vína lahvového se v srpnu 2007 ve srovnání s červencem zvýšila, u bílého vína o 0,30 Kč/l (o 1,0 %) na 30,40 Kč/l, u červeného vína také stoupla o 1,40 Kč/l (o 4,5 %) na 32,30 Kč/l. Průměrná cena stolního sudového bílého vína nebyla v uplynulém období sledována. Červené stolní víno sudové v minulém měsíci také nebylo obchodováno a hlášeno od dostatečného počtu respondentů, proto nelze uvádět cenu ani vývoj cen od minulého měsíce. Průměrná cena bílého jakostního vína lahvového podle šetření TISČR SZIF se v srpnu snížila o 6,80 Kč/l na 43,40 Kč/l, tj. o 13,6 %. Cena červeného jakostního lahvového vína tentokrát také klesla na 46,50 Kč/l. Průměrná cena bílého jakostního sudového vína se ve sledovaném měsíci snížila o 4,35% na 13,20 Kč/l. Průměrná cena červeného jakostního sudového vína se ve sledovaném období zvýšila o 14,20% na 18,50 Kč/l.
Česká republika zahájí čerpání z rozpočtu EU
17. 10. 2007 | Zdroj: MZe ČR
|
Článek
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) včera začal rozesílat rozhodnutí o poskytnutí dotace žadatelům hospodařícím v méně příznivých oblastech (LFA). Bylo podáno více než 10 tisíc žádostí a v nejbližší době bude žadatelům vyplaceno až 2,8 mld. Kč. Tyto finanční prostředky budou vypláceny v rámci Bruselem schváleného Programu rozvoje venkova 2007 – 2013.
Na Slovensku se po dvou letech opět vyskytla nemoc šílených krav
17. 10. 2007 | Zdroj: ČTK
|
Článek
Na Slovensku se téměř po dvou letech znovu vyskytla nemoc šílených krav (BSE). Nakažené zvíře pocházelo ze zemědělského družstva v Šuňavě u Popradu na východě země. Infikovaný kus odhalili počátkem září veterináři v Maďarsku, kam byla zvířata vyvezena. Nemoc potvrdily i další testy. ČTK to dnes sdělil Štefan Kohút z regionální veterinární a potravinové správy. Kvůli nákaze na farmě zlikvidovali další zvířata. "Utratili jsme 51 krav a jednu jalovici z chovu na farmě Nižná Šuňava," řekl Kohút. Místo chovu veterináři vydezinfikovali a po kontrole jej odevzdají majiteli. Ten může žádat o kompenzaci škody.
Veterinární lékaři nesouhlasí s uvolněním prodeje léků pro chovatele
17. 10. 2007 | Zdroj: vetweb.cz
|
Článek
Tato změna by zhoršila kontrolu používání léčiv v chovech, což by ohrozilo zdravotní nezávadnost potravin. Chovatelé ale oponují tím, že podobný systém prodeje léků bez problémů funguje v mnoha zemích EU. Chovatelé ročně utratí za léky více než miliardu korun. Novelu lékového zákona zdravotní výbor sněmovny propustil do druhého čtení. "Výrazně se zvýší možnost pronikání léků a jejich zbytků do potravinového řetězce se všemi důsledky, které z toho vyplývají. Nepřítomnost veterináře při výdeji a aplikaci léků znamená předání významné části veterinární péče do rukou laiků," řekl dnes novinářům prezident Komory veterinárních lékařů Karel Daniel.
Geneticky upravené topoly zázračně likvidují toxické znečištění
17. 10. 2007 | Zdroj: Osel.cz
|
Článek
Zapálení ekologičtí aktivisté často vnímají geneticky modifikované organismy jako smrtelné zlo a hrozbu pro životní prostředí. Paradoxně ale právě geneticky upravení tvorové mohou významně pomoci nejen v medicíně nebo zemědělství, ale taky v managementu životního prostředí. Příroda každopádně není dokonalá a občas ji lze nenápadným šikovným trikem postrčit k poměrně zázračným výkonům.
Farmářské děti méně trpí astmatem
17. 10. 2007 | Zdroj: Osel.cz
|
Článek
Nová obsáhlá analýza 13 524 dětí mladších 12 let zúčastněných v právě probíhajícím kanadském projektu National Longitudinal Survey of Children and Youth (NLSCY) ukázala, že děti žijící na farmách mají více než dvojnásobně menší šanci, že dostanou astma, než děti žijící na venkově mimo farmy, které mají zase o něco málo nižší riziko vývoje astmatu, než městské děti. Účinek farmářského života proti astmatu je navíc výraznější u dětí do 5 let.
SZPI zakázala výrobu v provozovně Extim Profi
17. 10. 2007 | Zdroj: SZPI
|
Článek
Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zakázala výrobu potravin studené kuchyně v provozovně Extim Profi, s.r.o., Lískovec 34 ve Frýdku-Místku, neboť laboratorní testy prokázaly u Šlehané nivy s datem použitelnosti do 17. 10. 2007 nadlimitní výskyt bakterie Listeria monocytogenes. Firma Extim Profi vyrobila dvanáct kilogramů této potraviny.
Privátní značky budou mít "veselá a hravá" jména
17. 10. 2007 | Zdroj: iHNed.cz
|
Článek
Privátní značky slaví díky nízké ceně úspěchy, ale "Plus uzeniny" či "Delvita mléko" zní českému spotřebiteli příliš anonymně. Řetězce proto zaměstnávají týmy kreativců, kteří pro vlastní výrobky vymýšlejí co nejatraktivnější názvy. Výsledkem je třeba "Maso od řezníka" nebo další jména, která připomenou český původ výrobku. "Chceme, aby název přilákal spotřebitele a byl srozumitelný," vysvětluje David Kolář, tiskový mluvčí diskontu Plus, který již brzy představí řadu vlastních výrobků s netradičními názvy. Obchodníci věří, že kombinace výhodné ceny a lepšího názvu zvýší podíl prodaných privátních značek. Česko totiž se sedmadvaceti procenty zaostává za západní Evropou.
SZPI odhalila další prodejce nabízející burčák „křtěný“ vodou
17. 10. 2007 | Zdroj: SZPI
|
Článek
Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) pokračuje v kontrolách prodejců burčáku. Inspektoři odebírají vzorky po celé České republice a odesílají je k rozborům do brněnské laboratoře SZPI. Podle laboratorních testů burčák nabízený v provozovně Josefa Podlešáka v Libenici-Skalce obsahoval minimálně 71 procent exogenní vody. Dále burčák odebraný inspektorem ve stánku v Dubenci patřící společnosti Woodex obsahoval minimálně 50 procent exogenní vody. Obě prodejní místa jsou ve středních Čechách. S prodejci zahajuje SZPI správní řízení.




