Další novinky
NĚKOLIK POHLEDŮ NA PROBLEMATIKU PĚSTOVÁNÍ CUKROVKY V ČESKÉ REPUBLICE
12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Výsledky minulých tří let přesvědčily, že dlouhodobá stagnace výnosů a jakosti cukrovky může být překonána. Cukrovka se stává pro dobré pěstitele ekonomicky zajímavou a intenzívní plodinou. Rok 1996 je pro cukrovku z hlediska výše produkce a její kvality velmi příznivý. Přesto, že výsledky sklizně vypadají nadějně, musíme se zamyslet nad příčinami rozdílů mezi okresy i podniky v rámci okresu. Pouhým zdůvodňováním půdními zvláštnostmi a rozdíly v průběhu počasí nemůžeme obstát v evropské konkurenci.
STABILITA VÝNOSŮ POLNÍCH PLODIN ČR
12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Ve většině podniků i na větších územních celcích zemědělské soustavy České republiky došlo v období transformace k řadě korekcí struktury soustavy a změnila se její stabilita. Z odborné literatury je známo, že soustava je tím stabilnější, čím větší množství vlivů je s to přijmout a přivést k rovnováze. S rostoucí složitostí soustavy může růst i její stabilita.
AGROTECHNIKA A POTRAVINÁŘSKÁ JAKOST HYBRIDNÍHO ŽITA
12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Po dvacetiletém šlechtitelském úsilí se dostávají i na naše pole hybridní odrůdy žita, u kterých je využíván heterózní efekt podobně jako u kukuřice a jiných hybridů. Výnosy těchto odrůd jsou ve srovnání s dosavadními populačními odrůdami o 10 - 20 % vyšší, což představuje cca jednu tunu a více na 1 ha. Produkce hybridního osiva je složitá a osivo je tedy dražší než u populačních odrůd. Navíc se hybridní odrůdy vyznačují ve srovnání s klasickými populačními určitými odlišnostmi vtvorbě výnosu a reakci na vnější podmínky.
VÝNOSOVÉ A JAKOSTNÍ UKAZATELE PŠENICE ŠPALDY
12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
S pšenicí špaldou (Triticum spelta L.) a produkty z ní je možné se setkat především v německy hovořících zemích. Je pěstována zejména ve vyšších, drsnějších polohách a extenzívnějších podmínkách Německa, Rakouska a Švýcarska (předhůří Alp). Pro její pěstování platí obdobné zásady jako pro pšenici obecnou, je však skromnější, nenáročnější a odolnější vůči nepříznivým podmínkám. Proto je velmi vhodnou plodinou pro ekologické (organické) zemědělství.
K INTENZITĚ PĚSTITELSKÝCH SYSTÉMŮ ŘEPKY OZIMÉ
12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Rozhodujícími veličinami, které rozhodují o rentabilitě výroby řepky, jsou ceny produktu a faktorů vynaložených na jeho dosažení. Velmi příznačné je přirovnání řepky ozimé k bance, do které ukládáme prostředky s očekáváním jejich zhodnocení. Období, po které jsou prostředky vloženy do porostu je velmi dlouhé (srpen-červenec). Podobně jako klient banky respektuje výši úroku, musí pěstitel za současné silně regulované a monopolní situace na trhu respektovat cenu, která je mu nabízena.
AGREVO A JEHO VIZE PRO JEDENADVACÁTÉ STOLETÍ
12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Zanedlouho oslaví společnost Hoechst Schering AgrEvo svoje třetí narozeniny. V lidském životě neznamenají tři roky mnoho, to je člověk stále ještě dítětem. V životě velké mezinárodní společnosti však tři roky existence a bezesporu úspěšné existence znamenají hodně. AgrEvo za tyto tři roky vyrostlo z dětských plenek, otřepalo se z dětských nemocí a nyní se intenzívně rozvíjí; otom však budu hovořit až v samém závěru tohoto referátu.
TVORBA A REDUKCE VÝNOSU ŘEPKY OZIMÉ
12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Životní cyklus - ontogenese - řepky trvá 11 - 12 měsíců. Během ontogenese probíhá fáze vegetativní, růstová a fáze generativní, plodná. Obě fáze se mezi listopadem a březnem překrývají. To je doba kryptovegetace, kdy růst nadzemní biomasy ustal již při +5 oC. Obvykle dochází i kredukci biomasy. Často však dále rostou kořeny a to ještě při teplotách půdy +2 oC. V tomto zimním období dochází ke změnám na vegetačním vrcholu řepky. Ten vývojově pokročí o 2 etapy, již nevratně do generativní fáze (tab. 1). Realizaci výše výnosu však umožní až vegetativní růst, jehož podstatná část je soustředěna na konec března až počátek května.
VÝZKUM A TRANSFER V ROSTLINNÉ VÝROBĚ
12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Od roku 1989 se prakticky nikdo nezabýval hodnocením vývoje v zemědělském výzkumu tak, aby bylo možné navázat na předchozí prognózy a vyhodnotit výsledky. Většina informací je vtomto referátu zveřejněná poprvé. Ze stejného důvodu je potřebné přiblížit se k problému výzkumu v rostlinné výrobě systematicky od nejobecnějších hodnocení až k detailům na závěr.
SOUČASNÁ ÚROVEŇ OCHRANY ROSTLIN V ČR
12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Hlavním záměrem všech systémů ochrany rostlin je zajistit zdárný vývoj pěstovaných kultur vprůběhu vegetace a zabránit ztrátám na sklizené produkci. Snahou pěstitelů je maximálně využít výnosový potenciál odrůd vhodnými technologickými vstupy zahrnujícími mimo jiné preventivní a přímou ochranu před chorobami, škůdci a pleveli. Genetické možnosti stávajících odrůd jsou vpolních podmínkách při vysoké úrovni pěstování využívány přibližně z poloviny, zatímco nedodržováním některého z doporučovaných technologických zásahů klesá využití vysoce produktivních odrůd téměř na pětinu.
REGULACE ZAPLEVELENÍ V PORUŠENÉ ZEMĚDĚLSKÉ SOUSTAVĚ PODNIKU
12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Při postupných změnách našeho zemědělství za sedm let od listopadové revoluce můžeme pozorovat některé skutečnosti, které stojí alespoň za zamyšlení. Mám na mysli především problémy se současnou regulací (hubením) plevelů, které se objevily v poslední době a mnohé zemědělské podniky je nemohou snadno překonat. Tím není řečeno, že nemáme podniky, které se s regulací zaplevelení vyrovnávají dobře a mohou si dovolit i nejlepší herbicidy z bohaté nabídky.
