Ekologie

Zobrazit podle
Regionu

MZe navrhne vládě náhrady škod z letních záplav za 223 mil. Kč

30. 10. 2006 | Zdroj: ČTK | Článek

Zhruba 223 milionů korun by mělo jít na náhrady škod, které způsobily letošní letní záplavy v zemědělství a v lesním a vodním hospodářství. Následky velké vody byly celkově vyčísleny na 260 milionů korun. Kompenzovány by měly být od 50 procent u zemědělských porostů či ryb až po 100 procent v případě Zemědělské vodohospodářské správy. Návrh předloží vládě ve středu ministerstvo zemědělství. Největší část škod z letních záplav, zhruba za 135 milionů korun, připadá na státní podniky povodí. Ty mají podle návrhu dostat na nápravu zhruba 128 milionů korun. Druhá největší suma, 55 milionů, by měla jít Zemědělské vodohospodářské správě. Dalšími šesti miliony MZe navrhuje z 95 procent kompenzovat poškození na vodohospodářském majetku Lesů ČR.

Listopad v honitbě

30. 10. 2006 | Zdroj: Agris | Článek

Listopad je obdobím přikrmování zvěře, hlavní lovecké sezóny, dokončování polních prací a podzimní orby. V listopadu myslivci přikrmují spárkatou zvěř jadrnými krmivy. Cílem je předkládat zvěři energeticky bohaté jadrné krmivo (zrno ovsa, ječmene a triticale). V tomto období je trávicí trakt ještě přizpůsoben zpracování škrobnaté jadrné potravy a zvěř tak dokáže efektivně využít energii a přeměnit ji na životně důležité tukové zásoby, bez kterých by nepřežila dlouhé zimní období. Stále se však jedná pouze o přikrmování, protože zvěř si dokáže potravu získat z přirozených zdrojů. Myslivci pokračují ve vykupování kaštanů a žaludů od sběratelů a dosušují je na skladovatelnou vlhkost.

Příroda si s lidstvem poradí

30. 10. 2006 | Zdroj: Denik.cz | Článek

PRAHA - Milan Havel je v ekologickém sdružení Arnika specialistou na toxické látky a odpady. S kolegy objíždí republiku, aby se lidé dozvěděli, co se s naším prostředím skutečně děje.

EU vyzývá k většímu úsilí při snižování emisí oxidu uhličitého

30. 10. 2006 | Zdroj: Euractiv.cz | Článek

Členské země Evropské unie musí v souladu s Kjótským protokolem snížit emise oxidu uhličitého v období mezi lety 2008-2012 o 8% oproti referenční hodnotě, kterou pro většinu členských zemí představuje rok 1990. Pro země staré Patnáctky platí v rámci Protokolu kolektivní cíl pro snižování emisí. Země proto z pohledu závazku v Kjótském protokolu nemusejí splňovat 8% cíl každá za sebe, dohromady však ano. Na druhou stranu je však 8% cíl závazný pro každou zemi v rámci evropské legislativy. Nové členské země musí splňovat v rámci Kjótského protokolu 8% cíl individuálně.

Pozdní sběr? To je rituál a radost, říkají vinaři

30. 10. 2006 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Odkaz Odkaz

Hlahol sběračů se od rána rozléhá po dvouhektarové vinici Jaroslava Vaďury na okraji Polešovic. S letitou dovedností odstřihávají ženy mezi řádky hrozny z hlav a plní jimi přepravky. Pozdní sběr ryzlinku rýnského je v plném proudu. Podzimní slunce zalévá révu paprsky a v širokém okolí uznávaný vinař si libuje. "Aspoň bude vyšší cukernatost hroznů. Kvalitě vína sluníčko jenom prospěje," říká Vaďura. Obavy po kruté zimě, kdy padla mrazu za oběť řada koncových oček, stejně jako po červnovém ničivém krupobití se naštěstí nenaplnily. "Nejhůř dopadly měkké odrůdy jako müller thurgau, neuburg nebo sylván, pomrzla polovina révy. Když si to všechno přeberu, vychází mi letošní úroda na pětašedesáti procentech desetiletého průměru," neskrývá mírný optimismus vinař.

CHKO Český les začne vydávat svůj časopis

30. 10. 2006 | Zdroj: ČTK | Článek

Nejmladší Chráněná krajinná oblast (CHKO) Český les, která slaví první výročí založení, začne vydávat svůj časopis. Měl by vycházet dvakrát do roka a čtenářům bude přinášet informace o přírodě a historii krajiny. První číslo slavnostně pokřtí ochránci přírody, lesníci a hudebníci 2. listopadu v Tachově, informovala ČTK Milena Prokopová ze správy CHKO. Časopis se za čtenáři vydá za zvuků lesních rohů, křtiny doplní koncert pro Český les Radima Hladíka a Jaroslava Hutky, patronem prvního čísla je spisovatel Vladimír Páral.

ČR stále zaostává ve využití energie ze slunečního záření

30. 10. 2006 | Zdroj: iHNed.cz | Článek

I s novou sluneční elektrárnou v Hrádku nad Nisou s maximálním plánovaným výkonem 61 kilowattů, která se dnes otevřela, zaostává Česko ve výrobě energie ze slunečního záření výrazně za sousedním Německem a dalšími zeměmi západní Evropy. Výkon všech slunečních elektráren v Česku se pohybuje okolo jednoho megawattu, v Německu šlo již před dvěma lety o bezmála 800 megawattů. Na světě využívá sluneční energii nejvíce Japonsko a kromě Německa také USA. ČTK to řekl Jaroslav Zámečník, jednatel občanského sdružení Via Regia, kterému hrádecká elektrárna patří.

Nový pohled na houbaření

30. 10. 2006 | Zdroj: Osel.cz | Článek

Tvrdší kontroly na jatkách zavedli v Norsku poté, co se ukázalo, že jsou některé produkty kontaminovány nezvykle vysokým množstvím radioaktivních prvků.Norský kontrolní orgán (NRPA), který má na starosti ochranu obyvatel před radiací prohlásil, že problém se týká především ovcí a že vzniknul proto, že letošní rok byl obzvlášť příznivý na růst hub a ovce si na nich pochutnávaly.

Studie: Klimatické změny mohou růst ekonomiky snížit až o pětinu

30. 10. 2006 | Zdroj: ČTK | Článek

Změny klimatu mohou vést ke snížení globálního růstu až o pětinu a stát 3,68 bilionu liber (155,4 bilionu korun), pokud svět nepřistoupí k rázným akcím. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes na svých webových stránkách citovala zpravodajská stanice BBC. Studii vypracoval pro britského ministra financí Gordona Browna tým expertů pod vedením ekonoma Nicholase Sterna. Ten upozornil, že na kroky, které by měly dopadům změn klimatu zabránit, je třeba vynaložit procento celkového hrubého domácího produktu, tedy zhruba 184 miliard liber (7,8 bilionu korun). Pokud svět bude nečinný, může se až 200 milionů lidí stát uprchlíky, protože jejich domovy budou zaplaveny nebo budou v oblastech zasažených ničivým suchem, tvrdí studie.

Zdravá města získala certifikát

30. 10. 2006 | Zdroj: Agris | Článek

Poprvé od roku 1992 prokázala města v České republice, že naplňují závazky, ke kterým se náš stát zavázal na Summitu Země v Riu de Janeiro. Téměř 180 hlav států se tehdy domluvilo, že je třeba v zájmu udržitelného rozvoje planety sladit ekonomický, sociální a environmentální pilíř společnosti, aby nedošlo ke globálnímu kolapsu. Významnou úlohu v tomto celosvětovém úsilí hrají obce, města, a regiony a jejich obyvatelé, u kterých řada tzv. globálních problémů pramení. V rámci mezinárodního programu místní Agenda 21 mohou samosprávy konkrétními akcemi a postupy výrazně ovlivnit a zvýšit kvalitu života občanů a ochránit životní prostředí pro další generace.