Ekologie

Zobrazit podle
Regionu

Kapa sází na ekologii

12. 11. 2001 | Zdroj: Hospodářské noviny | Článek

Kartónové obaly dosud končí převážně na skládkách Sběr a třídění patří vedle celkové rentability ke slabinám dalšího zpracování nápojových krabic. Pavel Šmíd Unikátní technologii zpracování nápojových obalů začala v současné době jako jediná společnost v ČR ověřovat Kappa Karton Morava, s. r. o. (KKM), ve svém závodě v Žimrovicích na Opavsku.

V Bouzově již začali topit ekologickou biomasou

12. 11. 2001 | Zdroj: Olomoucký den | Článek

Teplem vyrobeným spalováním slámy, pilin a dřevěných odřezků začali v těchto dnech vyhřívat domácnosti a obecní budovy v Bouzově na Olomoucku. Bouzovští jsou jedni z prvních v Olomouckém kraji, kteří se rozhodli topit v obci biomasou. "Protože ještě není taková zima, topíme jen v jednom ze dvou kotlů. Zatím to stačí, " uvedl starosta Bouzova Zdeněk Foltýn.

Srnci se dopují drogou

12. 11. 2001 | Zdroj: Večerník Praha | Článek

Viděli jste podivně se potácejícího srnce? Vysvětlení je prosté: zvíře patrně žralo řepku. Na polích, kde byla zaseta řepka, se právě teď objevily nové zelené lístky. Svědčilo jim teplé počasí minulých týdnů. Právě na této zeleni si často pochutnávají lesní strávníci, hlavně srnci a daňci. "Vyplašil jsem pěkného srnce na řepkovém poli.

Stříteský získal prestižní cenu

12. 11. 2001 | Zdroj: Olomoucký den | Článek

Snímek "L.V.A. viděti - o přírodě a lidech Lednicko-valtického areálu" prostějovského filmaře Ivana Stříteského získal na říjnovém mezinárodním festivalu Agrofilm 2001 v Nitře Velkou cenu "MAGNA MATER" udělenou vládou Slovenské republiky. Filmový dokument natočil Stříteský společně s brněnskou režisérkou a scenáristkou Jarmilou Kocourkovou.

Krkonošská Luční bouda bude mít za rok čističku odpadních vod

12. 11. 2001 | Zdroj: ČTK | Článek

Čističku odpadních vod chce nechat vystavět v Krkonoších na Luční boudě radnice Pece pod Sněžkou. Se stavbou by se mělo začít na jaře, až roztaje poslední sníh. Čistička by pak měla být hotova do příštího podzimu, řekl dnes starosta Pece Tomáš Paducha. Na výstavbu čističky má poskytnout stoprocentní dotaci Státní fond životního prostředí.

Největší producenti emisí hledají zadní vrátka z dohody

12. 11. 2001 | Zdroj: ČTK | Článek

S rozčarováním vnímal jednání velkých producentů skleníkových plynů na konferenci o klimatu v marockém Marrákeši ministr životního prostředí Miloš Kužvart. Zatímco Česká republika a další evropské země se vyjádřily, že splní své závazky snížení skleníkových plynů, Kanada, Japonsko, Austrálie, Nový Zéland a Rusko hledaly zadní vrátka pro případ, že by se jim stanovených kvót nepodařilo dosáhnout,

Vyhláška o značení zvířat je v rozporu s evropskou legislativou

12. 11. 2001 | Zdroj: Agris | Článek

Použití fyzikálních termických metod k označování zvířat, jak to stanovuje vyhláška ministerstva zemědělství 357/2001 Sb., není přijatelným způsobem pro označování zvířat, včetně zvířat jelenovitých, je v rozporu se zásadami ochrany zvířat proti týrání a především v rozporu s ustanovením článku tři Evropské dohody po ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely.

Návrat tetřevů na Čerchov prováděný Domažlickými městskými lesy se daří

12. 11. 2001 | Zdroj: Domažlický deník | Článek

Reintrodukční programy tetřeva a tetřívka (vypouštění ptáků do lokalit, které dříve obývali) byl název včera ukončeného dvoudenního semináře v Peci pod Čerchovem. Akce se zúčastnila řada významných osobností jak z ministertev zemědělství, životního prostředí, vysoké lesnické školy, tak i třeba mezinárodně uznávaný expert z Německa MVDr. Aschenbrener.

Vadí jim paušální odsuzování

12. 11. 2001 | Zdroj: Krkonošské noviny | Článek

Bude schválen zákon o myslivosti, který senát vrátil do poslanecké sněmovny? Touto otázkou a dalšími se koncem týdne zabývali myslivci v Trutnově. Okresní rada Českomoravské myslivecké jednoty Okresního mysliveckého spolku uspořádala koncem týdne v aule Střední lesnické školy sněm.

Losi se z jihu Čech nevytratili

12. 11. 2001 | Zdroj: Právo | Článek

Největší z jelenovitých přežvýkavců, los, stále zůstavá i na jihu Čech. Na rozdíl od přelomu let osmdesátých a devadesátých se ale jeho populace na Třeboňsku, kam migroval pravděpodobně z Polska, výrazně snížila. "Těsně po revoluci jsme odhadovali jejich počet mezi deseti až dvaceti exempláři a ověřili jsme si, že los se začal u nás i rozmnožovat.