Ekologie

Z unie už přišlo třicet miliard korun

1. 2. 2002 | Zdroj: Hospodářské noviny |  Článek

Česká republika musí do roku 2004, kdy by se měla spolu s dalšími kandidátskými zeměmi připojit k dnešní evropské patnáctce, splnit ještě řadu kritérií, která jí unie předepsala. Mezi ta ekonomická patří fungující tržní hospodářství, a především schopnost vyrovnat se s tlakem konkurence v ekonomicky vyspělejších zemích.

Senát vrátil zákon o ochraně ovzduší sněmovně

31. 1. 2002 | Zdroj: ČTK |  Článek

Nový zákon o ochraně ovzduší, který má umožnit obcím zakázat vyhláškou neekologické spalování odpadů, bude muset znovu schvalovat Poslanecká sněmovna. Senát dnes totiž podle očekávání vrátil zákon poslancům se třemi desítkami úprav. O vrácení zákona rozhodlo po téměř čtyřhodinové rozpravě 44 z 63 přítomných senátorů.

Senát dnes rozhodne o zákonu o ovzduší, zřejmě ho vrátí sněmovně

31. 1. 2002 | Zdroj: ČTK |  Článek

Senát dnes bude schvalovat nový zákon o ochraně ovzduší, který je namířen mimo jiné proti neekologickému spalování odpadu. Senátoři z výboru pro životní prostředí ale splnění některých ustanovení zákona pokládají za nereálná. Navrhli proto zákon upravit a vrátit sněmovně k novému projednání. Chtějí například zrušit pasáž, podle níž by lidé museli pod pokutou až 150.

Austrálie bojuje proti skleníkovému efektu vakcinací zvířat

30. 1. 2002 | Zdroj: ČTK |  Článek

Poměrně originálně se postavila k celosvětovému problému skleníkového efektu jedna australská vědecká společnost. Rozhodla se totiž očkovat australské ovce a hovězí dobytek látkou, která oslabuje určitý druh bakterií v trávicím ústrojí zvířat. Tyto bakterie při trávení potravy produkují metan a právě tento plyn je jeden z nejvýraznějších tvůrců skleníkového efektu.

ČR se musí více zaměřit na projekty ochrany životního prostředí

30. 1. 2002 | Zdroj: ČTK |  Článek

Česká republika po počátečním váhání vcelku čerpá prostředky z programu ISPA, nedodržuje ovšem předepsanou rovnováhu mezi dopravou a ochranou životního prostředí. Vyplynulo to z bilanční konference konané v Bruselu. "Je snazší realizovat větší objem peněz na výstavbu dálnice než na čističku odpadních vod.

Ekologické produkty jdou na odbyt

30. 1. 2002 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Zatímco v tuzemsku má ekologické zemědělství velmi málo příznivců, v Německu se již dávno staly bio-potraviny přirozenou složkou jídelníčku. Zahradnictví v Martinsreuthu u Hofu začalo dokonce nabízet podle internetového deníku Frankenpost Online tak zvané bio-bedýnky pro singles, pro osamoceně žijící. Reaguje tak na stále stoupající počet jednočlenných domácností v Německu.

Co se děje v Národním parku?

29. 1. 2002 | Zdroj: Klatovský deník |  Článek

Po přečtění článku "Ambrozek sklidil velkou kritiku" uveřejněném v Klatovském deníku jsem se rozhodl reagovat. Nelze přihlížet nesmyslům, které tiskový mluvčí Správy NP Šumava Kantořík neustále vymýšlí. Nikdy jsem nebyl příznivcem privatizace lesů provedeným způsobem, jaký byl uskutečněn v roce 1992 v celé ČR. Katastrofou v NP Šumava však je, že po odvolání "Šumavského vedení" v r.

Ochranáři instalovali o víkendu na Pustevnách naučné tabule

29. 1. 2002 | Zdroj: Zlínské noviny |  Článek

S lyžemi a sáňkami se v sobotu vydali ochránci přírody na výpravu z Pusteven na horu Čertův mlýn, kde instalovali tabule nové naučné stezky. Trasa navazuje na Radegastovu stezku, zpřístupněnou v minulém roce. První zastavení ochranáři zřídili pod hotelem Tanečnica, u horského jezírka Mořskéoko. Trasa z Pusteven na Čertův mlýn a k chatě Na Martiňáku je dlouhá asi osm kilometrů.

Zprávy o přemnožení vlků jsou lživé

29. 1. 2002 | Zdroj: Olomoucký den |  Článek

V poslední době se vynořily zprávy, že se na Jesenicku přemnožili vlci. Myslivci, hajní a další lidé, kteří mají co do činění s přírodou a vědí jak to v lesích na Jesenicku chodí, ví své. Narazit zde na vlčí stopy nebo dokonce spatřit vlka, považují za téměř nemožné. Vlčí smečky na Jesenicku jsou dávnou minulostí.

Zima letos potrápila zvěř i myslivce

29. 1. 2002 | Zdroj: Olomoucký den |  Článek

Za poslední roky nebývalá zima s vydatnou sněhovou nadílkou a třeskutými mrazy potrápila lesní zvěř a myslivce, kteří se o ni starají. Přes vysokou sněhovou pokrývku se zvěř obtížně dostávala za potravou. Ačkoli ji myslivci přikrmovali a potravu dávali nejen do krmelců, ale i na jiná místa v honitbách, obávají se, že většímu úhynu lesní zvěře hlady a vysílením nezabránili.

NEWSLETTER

Podporujeme