Ekologie

Raroh velký

1. 5. 2004 | Zdroj: Myslivost |  Článek

Již více než čtvrtstoletí se zabývám sokolnictvím. Pracuji u společnosti Zayferus, která se zabývá ochranou dravých ptáků a mojí prací je příprava dravců na vypuštění do volné přírody. Sokolnictví jako umění lovu s dravými ptáky používám každodenně ke své práci.

Národní síť stanic pro handicapované živočichy

1. 5. 2004 | Zdroj: Myslivost |  Článek

Čím více člověk expanduje do volné krajiny, tím větší množství živočichů se s ním dostává do konfliktu. S rostoucím množstvím automobilů na našich silnicích, roste i množství střetů se zvířaty. Po srážce s vozidly hynou nejčastěji drobní ptáci, následováni ježky, zajíci a srnčí zvěří. Na silnicích zahynou každým rokem i tisíce dravců především káňat a sov. Naši dravci a sovy mají však nepřítele číslo jedna v tzv. sloupech smrti. Jde o několik typů sloupů pro vodiče vysokého napětí, které, kvůli nevhodné konstrukci, za určitých klimatických podmínek likvidují každého většího ptáka, který na ně usedne. Dalším, stále významnějším faktorem, ovlivňujícím populace našich volně žijících zvířat, je lidská rozpínavost.

Sibiřák z Babirádky

1. 5. 2004 | Zdroj: Myslivost |  Článek

Kam mizí silní srnci? Kam se jen podějí? Tak se marně ptávám už od klukovských let. Stává se, že některý srnčák se mi vetkne do paměti. Zvláště neobvyklým tvarem parůžků, svými zvyky a libůstkami. Pak už nevyhlížím anonymního tvora. Dostane přezdívku, bývá mu jménem, často i osudem, Ve světě divokých zvířat je pro nás plno tajemství, která halí šerosvit dohadů.

Iniciativa pro myslivost v moderní společnosti

1. 5. 2004 | Zdroj: Myslivost |  Článek

Akademická půda patří k místům s vysokou koncentrací mladých lidí a dává prostor pro vzájemnou komunikaci a výměnu informací. S vědomím toho vznikl před čtyřmi roky na půdě České zemědělské univerzity v Praze Studentský myslivecký spolek posluchačů Lesnické fakulty při ČZU v Praze. Základní aktivitou tohoto spolku od počátku byla organizace odborných mysliveckých přednášek, které daly impuls ke komunikaci mezi studenty navzájem a k diskusi se zkušenými myslivci nejen z řad přednášejících.

Střela BARNES XLC

1. 5. 2004 | Zdroj: Myslivost |  Článek

Na našem trhu se objevily náboje se střelou BARNES XLC doprovázené různými propagačními akcemi. Množí se dotazy na použití střel a jejich vhodnost v našich podmínkách. Jaké jsou tedy její vlastnosti a možnosti použití?

Lovy s kamerou

1. 5. 2004 | Zdroj: Myslivost |  Článek

Mnozí jste si všimli, že se na pultech knihkupectví objevila na přelomu roku nová fotografická publikace Lovy s kamerou, kterou připravili naši přední fotografové přírody Jaromír Zumr st. a mladší. Oba fotografové již řadu let také spolupracují s naší redakcí, a tak jsme využili příležitosti ke krátkému rozhovoru o jejich nové publikaci.

Zákonné povinnosti při zacházení s ulovenou zvěří a zvěřinou

1. 5. 2004 | Zdroj: Myslivost |  Článek

Každý, kdo jakýmkoliv způsobem nakládá s ulovenou zvěří, tedy uživatele honiteb nevyjímaje, je povinen dodržovat ustanovení zákona č. 166/1999 Sb. v platném znění o veterinární péči (úplné znění vyhlášeno pod. č. 286/2003 Sb.) a od 1.5. 2004 i směrnici Rady EU č. 92/45/EHS.

na tý louce zelený …

1. 5. 2004 | Zdroj: Myslivost |  Článek

Píše se rok 1936 a ve výletní restauraci Jagerhaus (Myslivna) uprostřed lesa Horka nedaleko severočeských Libochovic sedí u stolu Jára Beneš a Jiří Sedláček. Kromě konzumace pěnivého moku právě píšou operetu Na tý louce zelený pro místní ochotníky. Nedlouho poté již mohou premiéru v místním lesním divadle shlédnout výletníci nejen z Libochovic, ale i nedalekých Mšených lázní. Zcela jistě nevěděli, jakým evergreenům právě vdechli život.

Kdy se umělý chov bažantů vyplácí

1. 5. 2004 | Zdroj: Myslivost |  Článek

Umělý odchov bažantů u nás prošel dlouhým a mnohdy rozporným vývojem. Od nadšených začátků, kdy bezmála každé sdružení pernatou nakupovalo a vypouštělo, až po zatracování a výrazný odklon od umělého chovu v posledních letech. Myslivecký spolek Diana Rychtářův les Skvrňov hospodaří v Posázaví ve středních Čechách na rozloze třináct set padesát hektarů. Členové tam už tři desítky let úspěšně odchovávají bažanty.

Nová strategie při budování liščích nor?

1. 5. 2004 | Zdroj: Myslivost |  Článek

Jedním z důvodů je omezený počet jejich predátorů, který vede ke zvyšování populačních hustot těchto malých psovitých šelem. Za jednoho z přirozených predátorů lze považovat rysa (liška tvoří spolu s ostatními malými šelmami 5 10 % jeho potravy). Dalším významným regulátorem stavů lišek jsou různá onemocnění, z nich především prašivina a vzteklina. Zejména vzteklina je nebezpečné virové a smrtelné onemocnění pro všechny druhy savců. Protože je právě tato choroba nebezpečná lidem a že jejím hlavním přenašečem jsou lišky, bylo přistoupeno k plošné vakcinaci, což ovšem přispělo k dalšímu posílení liščích populací. Početní nárůsty lišek (také ale kun) se následně odrazily ve většině honiteb ve zvýšeném predačním tlaku drobných šelem na jejich potravní zdroje (především na drobné ptáky a savce), což se samozřejmě stalo pro myslivce jedním z hlavních důvodů jejich pronásledování a lovu.

NEWSLETTER

Podporujeme