Ekologie

Nové pokuty: za vypálení trávy 50 tisíc

26. 5. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Za vypalování trávy pokuta až padesát tisíc korun, za dovoz padělaného oblečení dokonce rovný milion. Ministerstvo vnitra se podobně rozhodlo upravit peněžité tresty, které hrozí za spáchání nějakého přestupku. Nový sazebník, který je součástí připravovaného přestupkového zákona, by měl platit od ledna 2006. V úterý o něm informoval deník Právo. "Je to návrh, který nyní projednává legislativní rada vlády. Teprve poté jej dostanou na stůl ministři, ale návrhy na výši jednotlivých pokut pocházejí od nich," uvedla Marie Masaříková z tiskového oddělení ministerstva vnitra.

Změny klimatu? Převládají katastrofické scénáře

26. 5. 2004 | Zdroj: Hospodářské noviny |  Odkaz

Podnítí změny klimatu hromadné vymírání, nebo to naopak pomůže prosadit se novým druhům? Některé vědecké scénáře jsou apokalyptické a v oteplování planety spatřují cestu k nejhlubším změnám od dob vymření dinosaurů. Část vědců tvrdí, že biodiverzita a globální oteplování by mohly do roku 2050 skoncovat se čtvrtinou všech druhů fauny a flóry. Jiní se domnívají, že by se výsledkem mohl stát vlhčí a tudíž zelenější svět. Australští vědci zase říkají, že teplejší planeta by mohla přivodit více dešťů a tím podnítit růst rostlin, jež by pohlcovaly skleníkové plyny. Druzí zase poukazují na to, že jakýkoliv užitek z růstu rostlin nemůže vyrovnat hrozby pro přírodní různorodost, jimiž jsou lidské znečištění, rozšiřování silnic a měst i stoupající hladiny moří.

Komise: Brzy dojde k sjednocení limitů pro zbytkové pesticidy v Unii

26. 5. 2004 | Zdroj: Ekolist.cz |  Článek

Rada pro zemědělství dosáhla politické dohody v případě nařízení navrhovaného minulý rok Evropskou komisí s cílem harmonizovat na evropské úrovni maximální limity zbytkových pesticidů povolených v ovoci, zelenině, ve výrobcích z obilí i výrobcích živočišného původu. David Byrne, komisař pro zdraví a ochranu spotřebitele, dohodu uvítal: "Stanovení jednotného přístupu k limitům zbytkových pesticidů umožní významnou ochranu spotřebitelů v celé Evropě. Stejné limity posílí důvěru spotřebitelů, neboť jim bude jasné, že například jablka z jiné země neobsahují vyšší zbytkové hodnoty pesticidů než jim známá jablka domácí."

Ekologické brikety nahradí uhlí

24. 5. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Po nové kotelně budou mít Jindřichovice pod Smrkem letos další zařízení na zpracování biomasy. Nová linka vyrobí z rostlinných i živočišných zbytků a čistírenských kalů ekologicky šetrné palivo určené jak k vytápění, tak výrobě elektřiny. „Je to pilotní projekt evropského rozměru, který by mohl pomoci vytlačit nekvalitní hnědé uhlí z venkovských domácností,“ říká starosta Jindřichovic Petr Pávek. Pokud se podaří smělý projekt uskutečnit, linka zpracuje třináct tisíc tun biomasy a kalů, hlavně z Frýdlantska. Vyrobí pět tisíc tun paliva.

Biomasa má u nás velkou budoucnost

24. 5. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Jsem přesvědčen o tom, že jsme na prahu velkých změn myšlení lidí. Spalování fosilních paliv je pro další existenci lidstva nevyhnutelně nutné nahradit jinými zdroji energie. Biomasu chápu jako čistý obnovitelný zdroj energie, neboť rostliny při svém spalování uvolňují do ovzduší jen tolik škodlivých látek, kolik jich v době svého růstu odebraly ovzduší.

Nejlepší ekozemědělci mají rodinnou farmu

24. 5. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Ocenění pro nejlepšího ekologického zemědělce za loňský rok získala ekologická farma Pollau rodiny Abrlovy z Pavlova. "Cenu, takzvaný Bartákův hrnec, převezmou majitelé farmy v sobotu 29. května," sdělila Markéta Doubravská ze Svazu ekologických zemědělců Pro-Bio.

Biomasa je nadějí pro Frýdlantsko

24. 5. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Na půdě, která leží ladem, chtějí obce i podnikatelé pěstovat energeticky využitelné rostliny Stovky hektarů zemědělské půdy, které roky leží ladem prakticky po celém Frýdlantském výběžku, by mohly být už za pár let znovu jedním z důležitých zdrojů příjmů pro celý region. Obce i soukromí investoři je chtějí využít k pěstování energeticky využitelných rostlin, obvykle označovaných jako biomasa. „Pomohlo by to vyřešit několik problémů najednou. Krajina by byla lépe udržovaná, vznikla by nová pracovní místa,“ řekla Jitka Doubnerová ze Společnosti pro Jizerské hory. Frýdlantsko má pro biomasu z celého kraje nejlepší podmínky: dostatek volné půdy i relativně příznivé klimatické podmínky.

Žďárské vrchy: na dvě skály se vůbec nesmí

24. 5. 2004 | Zdroj: Právo |  Článek

Nové podmínky pro vstup na skalní útvary v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy (CHKO) vydala její správa ve Žďáru nad Sázavou. Pohyb návštěvníků je usměrněn pouze na turistické cesty a horolezci mohou jenom na vymezené terény. Většina skalních útvarů v chráněné krajinné oblasti se nalézá v první zóně ochrany přírody a jsou vyhlášeny jako přírodní památky. Skalní útvar Čtyři palice a jeho okolí je přírodní rezervace. Pro každou přírodní památku jsou stanoveny bližší ochranné podmínky řešící mimo jiné i pohyb návštěvníků v dané lokalitě.

Labe: plavební kanály místo jezů?

24. 5. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Postaví se místo dvou obřích jezů na Labi podélné plavební kanály? Podle ministra životního prostředí Libora Ambrozka by tyto "bypassy" byly lacinější a šetrnější k přírodě. "Stavba jezů není zkrátka jediná varianta, jak zlepšit plavbu po Labi. Navíc je nejdražší a vůči přírodě nejméně ohleduplná. Jsou i jiná řešení například nestavět jezy, ale obejít chráněné území boční plavební komorou," tvrdil ve středu po jednání vlády Ambrozek.

Výroba bioetanolu na Mostecku asi zajistí rolníkům odbyt pšenice

21. 5. 2004 | Zdroj: ČTK |  Článek

Výroba bioetanolu v lihovaru na Mostecku, s jehož zkušebním provozem počítá projekt od prvního čtvrtletí 2006, by měla zajistit zemědělcům v Ústeckém kraji každoroční odbyt 240.000 tun pšenice. Vyžádá si to vytvoření 500 až 800 nových pracovních míst, dalších 50 lidí bude zajišťovat provoz lihovaru, řekl zástupce investora stavby Miloslav Soldát. Pěstitelé v Ústeckém kraji sklízejí při dobrých podmínkách 420.000 až 480.000 tun obilovin ročně, bez problémů by tak mohli prodávat až polovinu produkce.

NEWSLETTER

Podporujeme