Ekologie

Zobrazit podle
Regionu

Polští rolníci zkoušejí vrby jako palivo

18. 6. 2004 | Zdroj: Právo | Článek

Rolníci na severozápadě Polska se stále častěji vrhají na pěstování vrby coby zdroje energie. Někteří zemědělci se sice na nový obor dívají skepticky, ale nadšenců přibývá, napsal včera deník Glos Szczeciňski. "Začátky nejsou jednoduché. Je třeba velké investice. Odborníci ale ve vrbě vidí řešení pro upadající polské zemědělství," dodává list. Z vrby se totiž vyrábí brikety, které slouží ke spalování podobně jako například uhlí. Kilogram topiva z vrbového proutí energeticky odpovídá asi 0,8 kilogramu černého uhlí. Palivo z vrby však vychází o polovinu levněji. Využívají ho proto také například elektrárny.

Mattoni dostala pokutu za to, že dál ovládá Poděbradku

18. 6. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Tři roky se táhnoucí bitva mezi vládcem českých minerálních vod Antoniem Pasqualem a antimonopolním úřadem má za sebou další intermezzo. Pasquale, majitel Mattoni, Dobré vody a Poděbradky, musí podle šéfa úřadu Josefa Bednáře zaplatit 10 milionů korun za to, že odmítl prodat část svého impéria. Pasquale však ihned podává další ze série žalob a svůj boj o nadvládu českého trhu s minerálkami nemíní vzdát. Už před dvěma lety odmítl úřad žádost o rozšíření jeho potravinářské skupiny.

Trvalé zemědělství a ekologická genetika se doplňují

17. 6. 2004 | Zdroj: ÚZPI | Článek

Zajímavý je vývoj v Brazílii: Zemědělci se obávají, aby v případě, že nebudou pěstovat sójové boby, neustoupili ekonomicky a ekologicky do pozadí. A proto dovezli osivo. Stále více vychází najevo, že trvalé zemědělství a ekologická genetika netvoří protiklad, nýbrž se vynikajícím způsobem doplňují. Profesor Dr. Hans-Jörg Jacobsen, vyučující obor molekulární genetiky na univerzitě v Hannoveru, proto vidí mnoho indicií: Američtí a argentinští farmáři, kteří pěstují geneticky modifikované rostliny (převážně kukuřici, sóju, bavlnu nebo řepku), ušetří jak prostředky na ochranu rostlin, tak pracovní čas a pohonné hmoty, protože musejí méně postřikovat.

Bioplasty míří na tuzemský trh

17. 6. 2004 | Zdroj: Potravinářská komora | Článek

Zhruba do dvou měsíců by se na tuzemském trhu měly objevit první desítky tisíc lahví z bioplastů, cenově srovnatelné s lahvemi z konvenčních materiálů. Informoval o tom šéf firmy Quellen Petr Wojnar, který je držitelem patentu na technologii výroby plastů ze zemědělských surovin, škrobu a mouky. Produkty ze škrobu by měla podle jeho slov vyrábět mimo jiné firma Gazkontrol Havířov, produkty z mouky Šenovské mlýny u Ostravy. Na výrobu bioplastů se připravují i Kyjovan Kyjov a obaly pro mlékárnu Kunín ze zemědělských surovin bude dodávat firma Lucco u Jičína.

Ekologové vyhlásili válku pytlákům; za svědecké informace platí

16. 6. 2004 | Zdroj: ČTK | Článek

Ekologické hnutí Duha vyhlásilo válku pytlákům, kteří v českých lesích střílejí chráněné rysy, vlky nebo medvědy. Za informaci vedoucí k usvědčení a odsouzení lovců nabízí 20.000 korun. Zřejmě posledním impulzem byl nedávný nález zastřelené samice rysa na Šumavě, která krátce před smrtí porodila tři mláďata. Podle Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha by měla odměna pomoci usvědčit pytlačící myslivce, proti nimž ekologové dlouhodobě vystupují, a odstrašit je od dalšího nelegálního lovu. Organizace současně vyhlásila veřejnou sbírku, která by měla umožnit zvýšení nabízené částky.

APHID BULLETIN č.10/2004

16. 6. 2004 | Zdroj: SRS ČR | Článek

Pšenice ozimá - Z několika míst máme hlášení o prvním výskytu okřídlených kyjatek osenních v klasech . O škodlivosti rozhodne průběh počací, lokální škodlivost může nastat u pozdních odrůd a v případě pozdního nástupu do žní. Aktuální je nadále ošetření proti chorobám listu a klasu, kde navíc při současném charakteru počasí hrozí infekce klasových fuzárií, pamatovat při výběru postřikového fungicidního přípravku. Máme hlášení o žluté kropenatosti na listech pšenic, podle odborníků z VÚPP Kroměříž a šlechtitelů se jedná o nespecifické skvrny způsobené intenzivním slunečním zářením.

Neberte mláďata zvěře do ruky, prosí myslivci

16. 6. 2004 | Zdroj: Deník Jablonecka | Článek

Většinou z neznalosti berou děti do ruky sotva se pohybující mláďata, která tak často odsoudí k uhynutí. Srna například svým jemným čichem rozeznává své potomky, a pokud na nich zaznamená cizí pach, nepovažuje je za své. V lepším případě někdo kolouška donese myslivcům, kteří pak mají starosti s jeho vypipláním a návratem do volné přírody. "K výživě srnčat si musíme obstarat čisté kravské nebo kozí mléko," vysvětlil František Kačena z Rynoltic. To však zdaleka není jediný problém. Krmení musí být pravidelné několikrát denně, mládě musí mít navíc dostatečný výběh na zahradě, kde při dorůstání likviduje kde co.

Zastánci obnovitelných zdrojů založili novou asociaci

11. 6. 2004 | Zdroj: Agris | Článek

Propagovat, podporovat a produkovat obnovitelné zdroje energie s cílem vytvářet nové podnikatelské příležitost zejména pro tuzemské zemědělce je cílem Agrární asociace pro produkci do industrie (AAPI), jejíž první kongres proběhl ve čtvrtek 10. června ve Slušovicích. Podle předsedy Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR (OSPZV-ASO) Bohumíra Dufka, který je zároveň tajemníkem AAPI, by měl stát začít daňově vhodně stimulovat ekologickou výrobu. „Řešením je například zavedení ekologické daně na obaly nebo výrobky, které se nesnadno likvidují,“ konstatoval Dufek.

Léčebná kúra rybníků stojí miliony

11. 6. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Stačí „jen“ napustit miliony korun a bahno je pryč. Tak jednoduše lze popsat způsob, jímž se mnohé obce snaží oživit tradiční ozdobu české krajiny - rybníky. Odbahnění vodních nádrží stojí velké peníze. Bez státních dotací se tedy mnohde neobejdou. Příkladem mohou být Kralovice na severu Plzeňska. Nyní dokončují rekonstrukci Týneckého rybníka nedaleko zámku v Mariánské Týnici. „Náklady se pohybují kolem čtyř milionů korun, 2,5 milionu zaplatil státní fond životního prostředí, zbytek obec,“ vysvětluje starosta Kralovic Rudolf Salfický.

Orchidejové louky čekají na žence

11. 6. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Během několika dnů začnou ochránci přírody na Valašsku s kosením horských luk, na kterých rostou unikátní orchideje - vstavače. Kosení luk vypukne koncem června. Ochránci přírody musí letos takto obhospodařit na 30 hektarů. „Nejedná se jenom o orchidejové louky, i když těch je většina. Kosíme také mokřady a louky se vzácnými mechy a lišejníky,“ upozornil jednatel ochránců přírody ve Valašském Meziříčí Milan Orálek. Na tuto rozsáhlou akci však nedostávají ochránci moc peněz. „Finance jsou natolik omezené, že údržbu luk zajišťujeme pomocí studentských brigádníků,“ vysvětluje Milan Orálek. V horských stráních jich tak bude kolem dvou desítek.