Ekologie

Zobrazit podle
Regionu

V Česku přibylo včelstev, vzroste i produkce medu

18. 10. 2004 | Zdroj: Právo | Článek

Počet včelstev se letos v ČR zvedl na zhruba 560 tisíc z předchozích 480 tisíc. Přispěl k tomu loňský růst výkupní ceny medu a také to, že letošek byl neobvykle bohatý na roje. Jak uvedl tajemník Českého svazu včelařů Miloslav Peroutka, důležitým faktorem byla i změna daňové politiky. Včelařům se zvedla hranice příjmu, nad který musejí podat přiznání a platit daň. Produkce medu podle odhadů stoupne asi na 7500 tun z loňských 6300 tun. V červnu Evropská komise rozhodla, že Čína splnila podmínky pro to, aby mohla vyvážet med do zemí EU.

MŽP připravuje ekocertifikaci služeb v cestovním ruchu

18. 10. 2004 | Zdroj: Agris | Článek

Certifikace a označování aktivit v cestovního ruchu, šetrných k životnímu prostředí, bude jedním z významných témat evropské regionální konference Světové organizace cestovního ruchu (WTO) „Partnerství veřejného a soukromého sektoru pro certifikaci udržitelnosti v turistických činnostech“, která dnes začíná v Mariánských Lázních. Informoval o tom ředitel odboru vnějších vztahů Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP) Jakub Kašpar. „Cestovní ruch v současné podobě vytváří často neúnosný tlak na přírodu a krajinu, ale také na kvalitu života místních obyvatel,“ konstatoval v této souvislosti ministr životního prostředí Libor Ambrozek.

V Jeseníkách je potřeba dodržovat pravidla

16. 10. 2004 | Zdroj: Moravskoslezský den | Článek

Jeseníky Podzim si užívají hlavně milovníci houbaření. Ti nezodpovědní ale každoročně přidělávají starosti ochranářům přírody. Podle pracovníků Chráněné krajinné oblasti ( CHKO) Jeseníky nejsou jesenické hory žádnou speciální houbařskou oblastí. " V Jeseníkách je možné nalézt všechny běžné druhy hub, v některých rezervacích s vyšším podílem rozkládajícího se dřeva v lese roste řada dřevokazných hub s pitoreskními názvy, jako například šedopórka osmahlá v okolí Rabštejna, krásnorůžek lepkavý v okolí Rašeliniště Skřítek nebo kropilka rosolovitá a lesklokorka ploská," řekl Jindřich Chlápek z CHKO Jeseníky.

Početní stav obojživelných zvířat celosvětově záhadně klesá

15. 10. 2004 | Zdroj: ČTK | Článek

Na celém světě rychle hynou žáby, želvy i mloci - často ze záhadných důvodů. Početní stav 43 procent ze známých 5743 obojživelných druhů zvířat klesá. Informoval o tom ve svém internetovém vydání vědecký magazín Science, který zveřejnil výsledky průzkumu pěti stovek vědců z více než 60 zemí. U téměř poloviny z 435 nejohroženějších druhů není známa příčina jejich úhynu.

Na pastviny ve Zlínském kraji se vracejí ovce a berani

13. 10. 2004 | Zdroj: ČTK | Článek

Na pastviny ve Zlínském kraji se vracejí ovce a berani. Po výrazném propadu stavu těchto zvířat, jež dříve byla pro podhorské oblasti kraje typická, v 90. letech, jejich počty znovu stoupají. Zatímco v roce 2000 jich zemědělci chovali necelých 7500, loni to bylo zhruba 11.500 kusů. Vyplývá to z informací krajské pobočky Českého statistického úřadu ve Zlíně. Úbytek ovcí po roce 1989 podle ředitele zlínské zemědělské agentury a pozemkového úřadu Františka Fojtíka souvisel se změnami v celém zemědělství. Chovu ovcí se dříve věnovala hlavně zemědělská družstva či státní statky, kterým se nevyhnula transformace.

Ekologové chtějí v Moravském krasu obnovit pastevectví

13. 10. 2004 | Zdroj: ČTK | Článek

Do Chráněné krajinné oblasti Moravský kras se do tří let vrátí pastevectví. Přibližně stohlavé stádo ovcí by se mělo časem popásat na obnovených pastvinách mezi Vilémovicemi, Lažánkami a Ostrovem u Macochy v severní části krasu. Návrat pastevectví umožní ekologický projekt obnovy takzvaných teplomilných stanovišť v chráněné lokalitě. "Projekt přijde na 17 milionů korun. Většinu nákladů zaplatí Evropská unie. Cílem je v první řadě obnova oblasti, na kterých žijí teplomilné rostliny. Jsou to louky a pastviny zarostlé křovím a stromy," řekl dnes Václav Izák z ekologické organizace Pozemkový spolek Hády, v níž projekt vznikl.

Krkonošský park získal prestižní certifikát

12. 10. 2004 | Zdroj: Silvarium | Článek

Minulý týden převzali zástupci Správy Krkonošského národního parku ve španělském letovisku Roses certifikát nadace EUROPARC Federation. Krkonoše jsou tak druhým územím v Evropě, které se může tímto oceněním pochlubit. "EUROPARC Federation je sdružení evropských chráněných území. Spojuje národní parky a rezervace ve 38 zemích Evropy s cílem chránit jedinečnost přírody. Celkem zahrnuje 400 chráněných území," řekl Radek Drahný, mluvčí Správy KRNAP. Získáním prestižního certifikátu vzrůstá prestiž KRNAPu a zároveň je tím oceněna dosavadní práce této organizace.

Ochranáři chtějí kleč mýtit, lesáci zachovat

12. 10. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Spor o to, jak nakládat s klečí v chráněných územích Jeseníků, vedou ochranáři ze Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky s pracovníky Lesů České republiky. Zatímco ochranáři chtějí kleč odstranit, správce lesů ji chce naopak co nejvíc zachovat. „Nedá se říct, že jde o spor. Spíš odlišný názor,“ řekl Jaromí Latner, šéf jesenické pobočky Lesů České republiky. Ochranáři zastávají názor, že porosty kleče je třeba co nejvíc omezit. „Kleč je v Jeseníkách nepůvodní porost. V místech, kde byla vysazena, bylo přirozené bezlesí nebo omezené skupiny smrků nebo jalovce horského,“ uvedl Jindřich Chlapek ze Správy CHKO Jeseníky.

Získají kraje peníze na ekologické projekty?

11. 10. 2004 | Zdroj: Denik.cz | Článek

Ve fondech Evropské unie jsou nemalé peníze na ekologické projekty, protože zlepšování životního prostředí je jednou z jejích priorit. Jsou však kraje připraveny, aby je mohly čerpat? Příprava ekologických projektů jde velmi pomalu a hrozí, že část prostředků by mohla propadnout. Například na nedávných Open Days v Bruselu se svými ekologickými projekty prezentovaly jen tři kraje - Ústecký, Olomoucký a Zlínský. Nejaktivnější je v tomto směru Ústecký kraj. Ve spolupráci s britskou poradenskou firmou Parsons Brinkerhof vytipoval například 760 opuštěných průmyslových lokalit, které by bylo možné v příštích letech zregenerovat v rámci evropského projektu přestavby takzvaných brownfields, tedy zdevastovaných a opuštěných ploch.

Bez kyslíku uhynuly stovky ryb

11. 10. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Stovky mrtvých ryb sbírali o víkendu pracovníci podniku Povodí Vltavy a rybáři ze břehu a z vody Kamýcké přehrady. „Příčinou úhynu není žádný únik jedovatých látek do vody, ale souhra nepříznivých okolností,“ uvedl havarijní technik Povodí Vltavy Bohumil Nekolný. Pracovníci Povodí Vltavy zjistili, že ve vodě v Kamýcké přehradě je pouze 15 až 20 procent obvyklého množství kyslíku. „Ve vodě v přehradě Kamýk vždy bylo málo kyslíku a moc ryb tady nikdy nebylo. Ale před dvěma roky po povodních v Kamýcké přehradě skončily velké ryby z Orlíka,“ vysvětlila původ uhynulých obřích tolstolobiků a sumců v obvykle málo zarybněné vodě Jaroslava Fryšová ze středočeského územního svazu Českého rybářského svazu.