Ekologie

Zobrazit podle
Regionu

V TANAP-e je premnožený lykožrút, v jednom lapači odchytili až 20 mil. jedincov

22. 6. 2006 | Zdroj: Ekolist.cz | Odkaz Odkaz

Výrazné zvýšenie populácie podkôrneho hmyzu vo Vysokých Tatrách zaznamenali od začiatku roku pracovníci Lesníckej ochranárskej služby z Banskej Štiavnice. Odchyty do feromónových lapačov dosiahli rekordné hodnoty, keď sa len u subjektu Štátnych lesov TANAP-u odchytilo do konca mája viac ako 20 miliónov kusov chrobákov, čo v porovnaní s rovnakým obdobím z roku 2005 predstavuje priemerne na lapač zvýšenie o 225 percent. Podľa Milana Zúbrika z Národného lesníckeho centra (NLC) vo Zvolene, začiatkom mája 2006 zaznamenali v TANAP-e veľmi intenzívne jarné rojenie podkôrneho hmyzu, najmä najnebezpečnejšieho druhu lykožrúta smrekového.

Lidé rádi připlatí za ekologické palivo

22. 6. 2006 | Zdroj: Denik.cz | Článek

PRAHA - Skoro třetina obyvatel Česka by dnes byla ochotná připlácet na palivo, pokud by věděla, že je šetrné k přírodě. Z vysokoškolsky vzdělaných lidí by ekologické palivo podpořil dokonce každý druhý. Ukázal to telefonický průzkum společnosti Factum Invenio. Z tisícovky dotázaných by si na ekologické palivo připlatilo 28 procent - z toho šest procent zvolilo odpověď "rozhodně ano" a 22 procent "spíše ano". K příplatkům na zdravější životní prostředí byli nejochotnější obyvatelé Olomouckého kraje. Připlácela by tam celá polovina. Za nimi se s podílem 45,2 procenta umístili lidé z Libereckého a po nich ze Zlínského kraje se 37,9 procenty.

Kořenové čistírny odpadních vod

22. 6. 2006 | Zdroj: Priroda.cz | Článek

Dvakrát užitečná voda - využití již jednou použité 'šedé' vody. Termíny kořenová čistírna a šedá voda jsou málo známé a rozhodně si zaslouží více pozornosti. Šedá voda je odpadní voda z domácnosti, konkrétně z umyvadel, dřezů, vany, sprchy, myčky a pračky. Voda z toalety se nazývá černá, tou se zde zabývat nebudeme (ačkoliv i to je řešitelné). Nicméně šedá voda je pro ekologicky smýšlejícího zahrádkáře zlatý důl. Stačí si uvědomit, že pitná, pečlivě filtrovaná a chemicky upravovaná voda z přírodního zdroje proteče přes úpravnu a kilometry potrubí naším kohoutkem, dotkne se letmo našich rukou, talířů nebo zeleniny kterou pod ní omýváme a s trochou mýdla odtéká do kanalizace. Tam se smíchá s černou vodou, za kterou je od této doby považována a je opět čištěna.

Potíže německých ekologických farem

22. 6. 2006 | Zdroj: Agroenvi.cz | Článek

Podle průzkumu je většina ekologických farem v Německu málo rentabilní a hrozí jejich odchod z odvětví. Na ekologickém dni pořádaném univerzitou v Kielu prohlásil Günther Fielman, který se sám zabývá ekologickým zemědělstvím, že při současných ekonomických podmínkách dvě třetiny ekologických zemědělských podniků v Německu pravděpodobně zanechají během několika příštích roků ekologického způsobu hospodaření. Tento podnikatel, který měl úspěch jako dobře známý německý optik, spravuje dvě farmy podle ekologických zásad v severoněmeckých spolkových zemích Šlesvicko-Holštýnsko a Meklenbursko-Přední Pomořansko.

Pivo jako součást životního stylu

22. 6. 2006 | Zdroj: Hospodářské noviny | Článek

Bylo pro mne velkým překvapením, jak silnou vazbu mají Češi na své pivo, říká Tunc Cerrahoglu, generální ředitel společnosti Pivovary Staropramen.Nadnárodní společnost InBev, jejíž součástí jsou i Pivovary Staropramen, oznámila propouštění v některých pivovarech v Německu a Belgii. Může se to nějak projevit i v Česku?Restrukturalizace, která právě probíhá v západní Evropě, se našeho podnikání v České republice dotkne jen částečně. Už letos v únoru jsme oznámili, že v prvním čtvrtletí příštího roku bude ukončen provoz v pivovaru Braník, což se neobejde bez snížení počtu pracovních míst.

Přehrada: tuna mrtvých ryb

22. 6. 2006 | Zdroj: Lidové noviny | Článek

Jsou ryby v Brněnské přehradě poživatelné? Rozhodně raději kvůli sinicím nejezte vnitřnosti a kůži, tvrdí vědci. Žádný rozbor neřekl, že by je nebylo možné jíst, oponují rybáři. Letos posbírali rybáři a strážníci na březích nádrže tunu mrtvých ryb. „Samozřejmě je posíláme k expertizám. Výsledky jsou ale stále stejné: ryby uhynuly přirozenou cestou. Většinou proto, že byly již starší a jejich organismus byl vyčerpán po tření. Rozbory potvrdily i žaberní parazity,“ uvedl hospodář místní rybářské organizace Vlastimil Rapouch.

Vědci: Pand je více, než jsme mysleli

22. 6. 2006 | Zdroj: Aktuálně.cz | Článek

Pand velkých může být více, než se předpokládalo. K součtu vzácných zvířat se začaly využívat supermoderní metody založené na analýze DNA. Vědci věří, že počet pand byl v minulých průzkumech vysoce podceňován. podle nich ve volné přírodě žije až 3 000 pand, uvádí BBC. A jejich počty se podle zprávy vydané v magazínu Current Biology mohou ještě zvýšit, pokud bude pokračovat program na jejich ochranu, který vyvinula čínská vláda.

Akční plán EU pro lesnictví

21. 6. 2006 | Zdroj: ÚZPI | Článek

Dne 15. června 2006 byl v Evropské komisi schválen akční plán EU pro lesnictví. Uvedený akční plán vychází z usnesení Rady ze dne 15. prosince 1998 o strategii v oblasti lesního hospodářství pro Evropskou unii, poskytuje rámec pro akce týkající se lesnictví na úrovni Společenství i na úrovni členských států a slouží jako nástroj koordinace mezi akcemi Společenství a politikou v oblasti lesnictví členských států. Všeobecným cílem akčního plánu EU v oblasti lesnictví je podporovat a rozvíjet udržitelnou správu lesů a multifunkční úlohu lesů. Čtyři hlavní cíle akčního plánu jsou:

Odpůrci lovu velryb plánují získání dalších hlasů

21. 6. 2006 | Zdroj: Ekolist.cz | Článek

Evropští a jihoameričtí delegáti na konferenci Mezinárodní velrybářské komise (IWC) v karibském ostrovním státečku Svatý Kryštof a Nevis plánují, že získají pro organizaci více zemí, které se rovněž stavějí proti lovu velryb. Píší to dnes internetové stránky BBC.

LČR: Více než polovina kalamitního dříví zpracována

21. 6. 2006 | Zdroj: Agris | Článek

K 9. červnu 2006 měli pracovníci státního podniku Lesy České republiky (LČR) zpracováno více než 1,14 miliónů kubíků, tedy zhruba 52 procent kalamitního dříví. Informovala o tom dnes mluvčí podniku Alexandra Křižková s tím, že na zpracování zbývá především dříví v horských polohách, kam ještě donedávna nebyl díky sněhové pokrývce přístup. Mokrý sníh podle ní nejvíce poškodil mladé lesní porosty do 40 let, významný podíl proto tvoří slabé dříví, jehož zpracování je náročné.