Lesnictví

PRAVDĚPODOBNÝ DOPAD KLIMATICKÉ ZMĚNY NA EVROPSKÉ LESY

1. 2. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

(str. 55) Ing. D. Janouš, CSc. - Ústav ekologie krajiny AV ČR v Č.Budějovicích, pracoviště Brno Evropské lesy zasahují do tří bioklimatických zón - na jihu do mediteránní zóny (středozemský region), temperátní zóna je v západní a střední Evropě a boreální na severu. V gradientu jih - sever zaznamenáváme pokles teploty a vzrůst vlhkosti.

NĚKTERÉ PRÁVNÍ ASPEKTY PŘECHODU*) VLASTNICKÉHO PRÁVA K LESŮM ZE STÁTU NA KRAJE

1. 2. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

(str. 52) JUDr. Ing. Martin Flora, Dr. - Lesnická a dřevařská fakulta MZLU Brno Na přelomu let 2000/2001 začaly v České republice fungovat kraje jako zcela nové jednotky územní samosprávy. Reforma veřejné správy se tím posunula do fáze, kdy kontury budoucího uspořádání státu mlhavě narýsované Ústavou již roku 1992 a upřesněné ústavním zákonem č. 347/1997 Sb. byly přijetím zákona č. 129/2000 Sb.

Leden

1. 2. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

(str. 3) Vážení čtenáři, z informací každoročně uveřejňovaných ve Zprávě o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky vyplývá, že stoupá doba obmýtí. Tento fakt koresponduje s vývojem zásob dřeva v lesních porostech, zvětšujícím se rozdílem těžby a přírůstu, změnou hospodářského způsobu atd.

ZBOŽNÁ PŘÁNÍ S VESKRZE REÁLNÝM POZADÍM

1. 2. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

Pod tímto titulkem uveřejnila redakce rakouského časopisu Holzkurier (dvojčíslo 51/52) rozhovor s H. - M. Offnerem, členem a mluvčím Odborného svazu dřevoprůmyslu a prezidentem Evropské organizace pilařských svazů (Europäische Organisation der Sägewerksverbände, EOS), který je znám svým optimistickým, ale reálným hodnocením situace dřevařského průmyslu. H. - M.

NOVÝ REKORD EXPORTU EVROPSKÉHO JEHLIČNATÉHO ŘEZIVA DO JAPONSKA

1. 2. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

Do začátku listopadu minulého roku dosáhl export jehličnatého řeziva z Evropy do Japonska 1,94 mil. m3. Považuje se tak za reálné, že do konce roku 2001 překročí dosavadní rekordní výši 2,2 mil. m3 z roku 2000. Největším dodavatelem jsou stále Finové: 726 tis. m3, následují Švédové: 586 tis. m3, Rakousko s 447 tis. m3 a Česko s 53 tis. m3. Holzkurier 51, 52/01, Proch Lesnická práce č.

JAPONSKÝ ZAHRANIČNÍ OBCHOD DŘÍVÍM POD LUPOU

1. 2. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

Ačkoliv se objem japonského stavebního trhu zmenšuje, vytlačuje evropské řezivo nejen japonské výrobky, ale také import ze Severní Ameriky. Studie, kterou si objednala organizace pro Holz Austria společně s Úřadem pro zahraniční obchod hospodářské komory v Tokiu, odhaduje potenciál pro evropský obchod dřívím na 5 mil. m3 za rok (skutečnost 1996: 1,2 mil. m3 - z toho 1/4 z Rakouska).

MAĎARSKÝ TRH DŘÍVÍM JE STŘEDEM ZÁJMU

1. 2. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

Na objednávku štýrské organizace pro Holz byla zpracována studie maďarského trhu dřívím. Elaborát shrnuje poznatky do pěti hlavních bodů: 1. Maďarské zásoby dřeva se jeví jako dostatečné. 2. Import převážně jehličnatého dřeva, a to zejména z Ruska a Ukrajiny. 3. Standard výroby zatím nedosáhl západoevropské úrovně. 4. Celková poptávka po dřevě má vzestupný trend. 5.

TLUSTÉ DŘÍVÍ ROZDĚLUJE BAVORSKÉ LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ A DŘEVAŘSKÝ PRŮMYSL

1. 2. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

V příštích deseti letech vzroste v Bavorsku podíl tlustého dříví z 12 % na 20 % a toto zvýšení může představovat až 80 % (z 1,2 mil. m3 na 1,6 mil. m3). Tuto skutečnost konstatoval na dřevařské burze v Horním Bavorsku ředitel R. Moringl. Tato těžba dřeva naráží na silnou kritiku pilařů.

HARVESTOR A FORWARDER NA PÁSOVÉM PODVOZKU

1. 2. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

V říjnu 2001 byl v Gutmadingen předveden pásový harvestor Valmet 911.1 a prototyp pásového forwarderu Valmet 860. Oba stroje mají být příspěvkem k posunutí vysoce mechanizovaných harvestorových technologií do svažitých terénů střední Evropy. Udává se, že pásový harvestor zvládá terény do sklonu až 70%. Původní kolový bázový stroj, z něhož se vychází, zůstává, až na malé detaily, nezměněn.

PODNIKATELÉ VE ŠVÝCARSKU VYROBÍ ROČNĚ 728 TIS. PRM PALIVOVÝCH ŠTĚPEK

1. 2. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

Při realizaci záměru vybudování kotelny pro spalování palivových štěpek bývá největší starostí budoucích provozovatelů jistota dodávek paliva v požadovaném množství, kvalitě a v požadovaném čase. A to přesto, že palivo roste nejčastěji přímo v regionu - za vraty kotelny.

NEWSLETTER

Podporujeme