Lesnictví

CO OVLIVŇUJE VITALITU DUBU NA STŘÍDAVĚ VLHKÝCH PŮDÁCH?

1. 4. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

Od poloviny osmdesátých let se dramaticky zhoršil zdravotní stav dubových porostů. Příčiny se snaží vyzkoumat početné skupiny odborníků. Dosavadní výsledky jejich prací vedou k závěru, že jde o komplexní chorobu, jejíž průběh mohou na různých stanovištích významně ovlivnit rozdílné faktory. Výzkum probíhá mj.

SPOLKOVÁ ZPRÁVA O STAVU LESŮ V NĚMECKU V ROCE 2001

1. 4. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

Ze zprávy uveřejněné v časopise AFZ/Der Wald 2/02 jsme vybrali jen základní části a zejména údaje o stavu korun hlavních dřevin - smrku, borovice, buku a dubu. Stav mnoha lesních ekosystémů v Německu je i nadále podnětem k starostem. Rozsah zřetelných škod se sice stabilizoval, ale je stále ještě velký. Kromě toho budou stále zřetelnější také změny na půdách způsobené znečištěným ovzduším.

VÝSLEDKY ORGANIZAČNÍCH REFOREM V NĚMECKÝCH LESÍCH

1. 4. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

V Bavorsku se podle informací ministra lesů J. Millera podařilo doposud redukovat počet lesních ředitelství ze 6 na 4, počet škol pro lesní dělníky ze 3 na 2 a 28 lesních úřadů a 101 revírů sloučením zrušit. Do roku 2010 to má být až 40 lesních úřadů a 150-200 revírů. Plnění cílů snížení počtu úředníků a zřízenců se přiblížilo 60 % a na ministerstvu a na ředitelstvích téměř ke 3/4.

JISTOTA PRO NĚMECKÉ LESNÍ DĚLNÍKY

1. 4. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

Saskému Státnímu ministerstvu pro životní prostředí a zemědělství se podařilo odvrátit výpověď u něj zaměstnaných lesních dělníků. Saští tarifní partneři se shodli na stěžejních bodech tarifní smlouvy. Dále se dohodli na týdenní pracovní době 36 hodin, a to bez vyrovnání mzdy. Jako protihodnotu obdrželi dělníci garanci svých pracovních míst do roku 2005. AFZ/Der Wald 2/02, Proch Lesnická práce č.

V NĚMECKU ZAČAL PROJEKT VÝZKUMU A VYUŽITÍ LASEROVÝCH PŘÍSTROJŮ K MĚŘENÍ LESŮ, POLÍ A JEZER

1. 4. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

Projekt podporuje Spolkové ministerstvo vzdělávání a výzkumu (Bundesministerium für Bildung und Forschung) celkovou částkou 6,4 mil. DEM. Koordinace projektu se ujal Ústav růstu lesa Univerzity ve Freiburgu. Během 3 let se mají získat informace ve větších regionálních jednotkách nebo i na lokální úrovni např. o objemu dřeva cenných dubů ve freiburských lesích.

LESNICKÉ STROJE V TROJÚHELNÍKU TŘÍ ZEMÍ V ROCE 2003

1. 4. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

(Lesy kláštera Schlägl 7.-9. 10. 2003) Austrofoma je název pro tradiční předvádění lesnických strojů, které se nyní koná ve čtyřletých intervalech v lesích kláštera Schlägl v Horním Rakousku, tedy v trojúhelníku Bavorsko, Česko, Rakousko. Návštěvníci se mohou seznámit se stroji předváděnými v činnosti a porovnat si jejich vlastnosti a výkonnost.

STORA ENSO TIMBER POPRVÉ OD ZALOŽENÍ VE ZTRÁTĚ

1. 4. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

Zasedání představenstva koncernu 8. ledna konstatovalo, že i v roce 2002 bude trh s řezivem oslaben, a to i přesto, že se ceny o něco zvýšily. Výnos řeziva za rok 2001 dal 1,18 mld. EUR (1999: 1,14; 2000: 1,24), ačkoliv IV. Q vykázal zlepšení proti letnímu čtvrtletí o 10,9 % na 295 mil. EUR. Hospodářský výsledek podniku byl poprvé v minusu. Celý koncern vykázal ve IV. Q ztrátu 3,4 mil.

V BLÍZKOSTI BIOCELU PASKOV BUDE V ROCE 2003 VELKOPILA

1. 4. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

Pilařská skupina Mayr - Melnhof (Mayr-Melnhof, Sägegruppe, Leoben-Göss) se skupinou Heinzel (Heinzel Pulp and Paper Group) se dohodly na zintenzívnění spolupráce v dřevařském průmyslu, v nákupu dřeva a zužitkování odpadového dříví. Prvním krokem k tomu má být výstavba velkopily u Biocelu Paskov. Podle informací A. Jecharta a M.

DŘEVORUBECKÝ ZVEDÁK "MAMMUT C"

1. 4. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

DŘEVORUBECKÝ ZVEDÁK "MAMMUT C” Těžba dříví v mýtních porostech se stromy přesahujícími technické možnosti harvestorů, je stále doménou motomanuální práce s motorovou pilou. Šetrnost vůči zmlazení, vůči zůstávajícímu a sousednímu porostu a také požadavek racionálního a efektivního vyklizování dříví vyžaduje dodržovat směrové kácení stromů, kterého se dociluje zejména klasickým klínováním v sečném

SVAZKOVÁNÍ TĚŽEBNÍCH ZBYTKŮ PRO ENERGETICKÉ ÚČELY

1. 4. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

Na veletrhu Elmia-Wood 2001 byl demonstrován další stupeň technologie energetického využití těžebních zbytků (větví a vršků) postavené na tom, že těžební zbytky se neštěpkují v lese, ale až v závodě před zužitkováním. Aby se však netvárný a neskladný materiál dopravil do závodu hospodárně, je v lese na pasece lisován a vázán do tvaru "doutníků” a dále přibližován a odvážen standardními prostředky.

NEWSLETTER

Podporujeme