Zemědělství

SOUČASNÝ STAV A PERSPEKTIVY NAŠEHO RANOBRAMBORÁŘSTVÍ

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Pěstování brambor v ranobramborářských oblastech ČR prošlo od r. 1989 několika závažnými změnami, které různým způsobem a v různé míře ovlivňují jejich uplatnění na trhu, rentabilitu pěstování, popř. vedou k určité konkurenci s produkcí raných i pozdních konzumních brambor z bramborářských oblastí.

RENTABILNÍ PRODUKCE, VARIANTNÍ TECHNOLOGIE A DALŠÍ MOŽNOSTI VYUŽITÍ A PRODEJE U BRAMBOR - DRUHÝ POHLED

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Brambory patří mezi zemědělské produkty, jejichž uplatnění na trhu podléhá ve znač-né míře zákonu nabídky a poptávky. Tento vliv je velmi často dále zesilován značnými sezónními výkyvy ve vyprodukovaném množství a navazujícími problémy při skladování brambor. Tento stav může být ovlivňován nejenom celkovou sklizňovou plochou (tab. l) a docilovanými hektarovými výnosy uvnitř naší republiky, ale i v okolních státech, z nichž některé patří mezi nejvýznačnější producenty brambor v Evropě (tab.2).

NOVÉ MOŽNOSTI ELIMINACE NĚKTERÝCH PŘÍČIN SNIŽUJÍCÍCH VÝNOSY CUKROVKY V POLSKU

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Agronomické vlivy, které se podílí na výnosonosti rostlin, včetně cukrovky, mají růz-ný charakter i účinnost. Lze je rozdělit na faktory genetické, prostředí (klima, půda) a ag-rotechnické. Na výnosu cukrovky v Polsku se jednotlivé faktory přibližně podílí takto (tab. 1 - údaje v %):

STAV A ZMENY VO VÝROBE CUKROVEJ REPY NA SLOVENSKU V POSLEDNÝCH ROKOCH

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Po úspešných rokoch československého repárstva a cukrovarníctva medzi svetovými vojnami nastúpila dlhodobá stagnácia, ktorá v Slovenskej republike trvala až do roku 1995. Pokles zberových plôch bol sprevádzaný stagnáciou, alebo len veľmi miernym vzostupom úžitkových vlastností cukrovej repy. Pestovateľské plochy poklesli až na 33,3 tis. ha v roku 1993 (tj. na úroveň roku 1948) pri priemernej úrode buliev 32,7 t.ha-1 (za obdobie rokov 1989-1994).

PĚSTITELSKÉ TECHNOLOGIE A RENTABILNÍ PRODUKCE CUKROVKY NA NAŠÍ CESTĚ DO EU

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Již po několik let se naši pěstitelé cukrovky musí zamýšlet nad dvěma základními problémy spojenými s jejím pěstováním: jak minimalizovat náklady a do jaké míry upra-vit výměru, aby přebytek cukru nesnížil cenu prodávaných bulev. V moha podnicích je patrna stagnace v pěstování a v zajištění její vysoké produkce. Cukrovka je pěstována na úkor budoucích let.

ŘEPKA - PODMÍNKY PROSPERITY - INTENZIFIKACE VÝROBY

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Primárním cílem každé produkce bývá zpravidla zisk. Za určitých situací mohou pře-vládnout i jiné pohledy. Například produkce "košer - eko či bio" potravin pro určitou sku-pinu spotřebitelů. Nebo využití řepky pro asanaci území černobylské jaderné havárie. Vý-roba řepkového metylesteru pro zajištění energetické potřeby státu v mimořádných situa-cích, či pro zlepšení image státu v rámci ekologické politiky.

MODELOVANIE VPLYVU PESTOVATEĽSKÝCH TECHNOLÓGIÍ NA RENTABILITU OZIMEJ REPKY

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

V hodnotení hospodárskych výsledkov, pri ktorých sú porovnávané skutočné náklady vynaložené na pestovanie s dosiahnutým výnosom, sa zisťuje so spätnou platnosťou ren-tabilita pestovania. Výška vlastných nákladov na jednotku plochy (1 hektár), často ozna-čovaná ako intenzita pestovania, pritom nemusí byť vždy v kladnej a lineárnej závislosti s dosahovanou úrodou.

PERSPEKTIVY HRACHU V NÁVAZNOSTI NA RENTABILITU JEHO PĚSTOVÁNÍ

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Vzhledem k snahám ČR o zařazení se do EU je nutné sledovat trendy v oblasti pěsto-vání luskovin v těchto zemích. Po ekonomické reformě CAP (1993) ztratily luskoviny svoji ekonomickou konkuren-ce schopnost vůči ostatním plodinám, což se projevilo mírným poklesem ploch. Situace se změnila v letošním roce, s předpokladem i pro budoucí období, kdy došlo k růstu cenové-ho rozdílu mezi krmným obilím a bílkovinnými komponenty (zvláště sójou)

CHEMICKÁ REGULÁCIA NÁLETOV KROV A STROMOV V TRÁVNOM PORASTE

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Ak sa trávny porast permanentne neudržiava kosením alebo pasením, dochádza na pa-sienkoch v blízkosti lesa k samozalesneniu (Maloch 1942, Krajčovič a kol. 1968; Klapp 1971). Zaburinenosť a samonálety krov a stromov sú priamym dôsledkom chýb pri ob-hospodarovaní a využívaní trávnych porastov, hlavne na pasienkoch pri tradičnom voľ-nom pasení (Lackovič, Glejdúrová 1989). V dôsledku náletov semien krov a stromov sa strácajú prirodzené hranice medzi lesom a pasienkom. Najefektívnejšia metóda regulácie zaburinenosti a náletov s prihliadnutím na ekotoxikologické aspekty sa ukázala chemická obnova (Lackovič, Glejdúrová 1989; Tišliar 1991).

ODRŮDOVÁ SKLADBA JARNÍHO JEČMENE

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Jarní ječmen a ozimá pšenice jsou nejdůležitějšími obilninami našeho zemědělství a rentabilita jejich produkce rozhodujícím způsobem ovlivňuje hospodářské výsledky prvo-výroby a navazujícího zpracovatelského průmyslu. Základem úspěšné pěstitelské techno-logie a následného uplatnění produkce na trhu je cíleně volená odrůdová skladba. Platí to v plné míře i o jarním ječmeni, kdy se v nových odrůdách odráží efektivní vývoj šlechtění orientovaný na účelovou kvalitu, odolnosti proti chorobám i dalším stresovým faktorům na př. suchu, resp. schopnosti ve velmi krátkém vegetačním období využít živin k jejich maximálně efektivnímu využití.

NEWSLETTER

Podporujeme