Zemědělství

Zpráva o trhu zeleniny č. 6/2009 - 12. - 13. týden 2009

31. 3. 2009 | Zdroj: SZIF |  Soubor

Ve 13. týdnu roku 2009 se průměrná cena zemědělských výrobců (CZV) bílého konzumního zelí mírně zvýšila, a to o 0,20 Kč/kg (tj. o 8,7 %) na 2,50 Kč/kg. Průměrná CZV červeného zelí se po delší stagnaci také zvýšila, a to na 3,80 Kč/kg. Je to proti 11. týdnu nárůst o 0,30 Kč/kg (8,6 %).

ZPRÁVA O TRHU HOVĚZÍHO A VEPŘOVÉHO MASA - 11. - 12. týden 2009

31. 3. 2009 | Zdroj: SZIF |  Soubor

V průběhu 12. týdne (16. 3. – 22. 3.) se ve sledovaných podnicích porazilo, klasifikovalo a ocenilo podle SEUROP normy o 123 ks dospělého jatečného skotu více než v předchozím týdnu. Nejvíce se zvýšily porážky býků (+104 ks), pak krav (+71 ks) a jalovic (+20 ks). Méně se porazilo jen ml. býků (-82 ks). Největší podíl na porážkách měly v 12. týdnu krávy 47,9 %, pak byli mladí býci 31,0 %, býci 11,1 % a jalovice 9,5 %. Celková cena skotu během 12. týdne klesla (-0,67 Kč/kg JUT) na 65,45 Kč/kg JUT, což je téměř stejná cenová hladina jako před čtrnácti dny. Ze sledovaných kategorií se nejvíce zvýšila celková cena jalovic (+1,25 Kč/kg JUT) na 59,54 Kč/kg JUT (31,50 Kč/kg ž. hm.).

Skupina Hamé loni zvýšila tržby o devět pct na 5,3 miliardy Kč

31. 3. 2009 | Zdroj: ČTK |  Článek

Potravinářská skupina Hamé loni meziročně zvýšila tržby o devět procent na rekordních 5,267 miliardy korun. Asi 60 procenty se na nich podílela výroba masového zboží. Hamé rostly tržby nejen v tuzemsku. Zvýšily se i firmám, které skupina vlastní v zahraničí. ČTK o tom dnes informovala marketingová ředitelka Marcela Mitáčková. Na českém trhu zvýšila skupina meziročně tržby zhruba o pět procent. Zájem byl především o chlazená hotová jídla, bagety, kečupy či kojeneckou výživu. Podobný nárůst tržeb Hamé zaznamenalo i na Slovensku, kde jeho výsledné tržby překročily 780 milionů korun.

Nedostatek světových zásob pšenice

31. 3. 2009 | Zdroj: ÚZEI, Agronavigator.cz |  Článek

Mezinárodní trh s pšenicí je charakterizován poklesem zásob a extrémním zvýšením poptávky. Dodavatelská situace je neuspokojivá, rezervy nejdůležitějších chlebových obilovin nebudou pokryty ani rekordní sklizní 2008/2009. Zatímco se výroba potravin v 90. letech výrazně zvýšila, nabídka surovin drasticky klesla. Trh potřebuje více obilí, než je produkováno. Na první pohled vypadá situace protikladně. Poslední čtyři sklizně byly dobré, a i sklizeň 2008/2009 vypadá slibně. Americké ministerstvo USDA na podzim 2008 odhadlo příští světovou sklizeň na 656 mil. t, což je meziročně o 7 % více.

Nelichotivé poznatky o biu?

31. 3. 2009 | Zdroj: Enviweb.cz |  Článek

Většina českých spotřebitelů dosud nemá jasnou představu o produktech ekologického zemědělství. Potvrzuje to výzkum společnosti GfK Praha, dle kterého pouhá pětina dotázaných uvedla, že alespoň někdy biopotraviny kupuje, a pravidelný nákup těchto výrobků je velmi málo frekventovaný (2 % obyvatel). Základním kamenem úrazu je zjevné neporozumění pojmu "biopotraviny". Jak vyplynulo z odpovědí na otázku "S kterými značkami biopotravin jste se na našem trhu setkal/a?", 80 % dotázaných si žádnou konkrétní značku bioproduktů nedokáže vybavit a další více než desetina respondentů (12 %) pod tento pojem zahrnuje značky, které standardy ekologického zemědělství nenaplňují.

Brazílie, jak ji neznáme

31. 3. 2009 | Zdroj: APIC-AK |  Článek

Evropská unie má podle prezidenta brazilské agrární komory Carlo Lovatelliho v současnosti dvě možnosti, jak uhájit rozvoj venkova. První je přestat dotovat své zemědělce a připravit je na to, že svou práci změní a soustředí se na prostou údržbu krajiny. Mnohem levnější potraviny a v dostatku je již nyní připravena Brazílie dovézt ze své země a částečně i z Argentiny. Druhou možností je zachovat systém dotací i zemědělství jako takového a být připraveni z hlediska potravinové bezpečnosti na případné katastrofy, včetně válečného stavu, kdy potraviny vyrobené doma jsou jedinou pojistkou proti hladu.

Počet ekofarem na Vysočině loni stoupl skoro na dvojnásobek

30. 3. 2009 | Zdroj: ČTK |  Článek

Na Vysočině za uplynulý rok přibylo asi 50 ekofarem. Na začátku tohoto roku bylo v kraji evidováno celkem 113 šetrně hospodařících zemědělců. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo zemědělství. Do ekologického zemědělství v kraji patřilo přes 4000 hektarů pozemků, dalších 2860 hektarů půdy bylo na zařazení do tohoto systému připravováno. Podle farmářů, které dnes oslovila ČTK, jim zatím hospodářská krize odbyt výrazněji nepoškodila.

Veterináři zjistili BSE u krávy na Semilsku

30. 3. 2009 | Zdroj: Holstein.cz |  Článek

Veterináři minulý týden zjistili nemoc BSE u krávy ze zemědělského družstva v Roprachticích na Semilsku. Nemoc šílených krav byla v Česku naposledy zaznamenána v prosinci 2007. Informaci serveru tn.cz ČTK potvrdil mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben, podle kterého tak Česko od roku 2001 eviduje celkem 29 případů BSE. "Šlo (na Semilsku) o krávu 66 měsíců starou, normálně poraženou, u které byly po opakovaném vyšetření prokázány změny mozkové tkáně potvrzující bovinní spongiformní encefalopatii (BSE)," sdělil ČTK Duben.

Na farmě ležely uhynulé krávy, případ řeší veterina

30. 3. 2009 | Zdroj: Denik.cz |  Článek

Nálezem několika mrtvých krav a telat na zemědělské farmě ve Střelné se zabývají vsetínští policisté i pracovníci Krajské veterinární správy. Vyšetřování odstartovalo několik drastických snímků uhynulého dobytka, které zveřejnilo občanské sdružení Ochránci hospodářských zvířat. Podle jeho členů majitel zvířat Miroslav Šulík porušil zákon a dobytek týral. Ten však toto nařčení důrazně odmítá. Zvířata podle něj uhynula přirozeně po těžkých porodech. Prezidentka sdružení Ochránci hospodářských zvířat Marcela Frei uvedla, že jedna z mrtvých krav ležela u budovy farmy čtrnáct dní.

Zemědělci ničí remízky, aby dostali víc peněz z Unie

30. 3. 2009 | Zdroj: Ekolist.cz |  Odkaz

Čím méně rozptýlené zeleně na pozemku, tím lépe. Tímto pravidlem se v posledních letech řídí část českých zemědělců. Nadbytečné porosty v remízkách, větrolamech, mokřinách nebo na okrajích lesa často ničí. Důvod? Za sourodé plochy bez keřů či stromů mají více peněz. V české krajině tak nastává paradoxní situace – zatímco jedni zemědělci kvůli nastaveným pravidlům v dotačním systému vytvářejí hladké lány, druzí naopak čerpají peníze z jiných dotačních balíčků na rozčlenění krajiny, tedy na vytváření nových remízků a mokřin.

NEWSLETTER

Podporujeme