Zvýšení DPH znevýhodní bionaftu

Nejznámější tuzemský příspěvek zemědělců k ekologii, bionafta, se může stát od ledna neprodejným. Po zvýšení sazby DPH z pěti na 22 procent bude totiž bionafta dražší než klasická. Skončí tak jediný důvod k tomu ji do vozů tankovat. "Nyní je její cena asi o deset procent nižší a při průměrném zdražení o sedmnáct procent přestane být konkurenceschopným palivem," říká František Janů, šéf Setuzy. Jeho firma je dominantním dodavatelem důležitého polotovaru pro výrobu bionafty, metylesteru řepkového oleje (MEŘO). Celý systém bionafty začal fungovat ještě za ministra zemědělství Josefa Luxe. Za investice zhruba tři čtvrtě miliardy korun vznikly zpracovatelské kapacity na výrobu polotovaru MEŘO. V Česku se pod pojmem bionafta skrývá v zásadě směsná nafta: 31 procent polotovaru MEŘO a 69 procent standardní nafty. To však bionaftu proti té klasické výrazně prodražuje. Aby byla prodejná, musí stát cenu bionafty dotovat. Ročně to daňové poplatníky stojí okolo 1,5 miliardy korun. Dotace přitom plynou částečně zemědělcům, výrobcům MEŘO a zpracovatelům. Podle šéfa Setuzy je třeba situaci vyřešit. "Například povinným přimícháváním do nafty, jako je tomu v některých členských zemích unie," míní Janů. Principem je stanovení podílu MEŘO, který by bylo povinné přidávat do klasické nafty, až do podílu pěti procent. To by zvýšilo odbyt MEŘO ročně asi o polovinu a nebylo by pak nutné systém složitě a nákladně dotovat. Podle odborníků by to pomohlo zemědělcům využít větší plochy řepky k nepotravinářským účelům. Podle ředitele Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Tomáše Douchy má systém produkce bionafty v unii další zásadní odlišnosti. "Mezi zemědělcem a výrobcem nejsou žádné instituce, jako je u nás intervenční fond. Zemědělec, který produkuje řepku k tomuto účelu, dostává přitom určitou podporu," říká Doucha.