Zvířata budou mít svá čísla

Zvířata v Česku budou mít brzy svá vlastní čísla pro účely centrální evidence. Povinnost označit a zaevidovat i tu poslední kozu přinese nové starosti a vyšší náklady velkovýrobcům i menším chovatelům. Může vést i ke snížení stavů zvířat. Každé dobytče, ale i koně, ovce a rovněž pštrosi či farmově chovaná lesní zvěř dostanou evidenční čísla, některá zvířata navíc průvodní list, tedy jakýsi průkaz totožnosti.

Chovatelům přibude evidenční povinnost

Zaregistrována musejí být i prasata, která se označí kódem hospodářství. Obdobně budou evidovány také chovy drůbeže, plemenných ryb a včel. Na chovatele domácích zvířat, jako jsou psi, kočky či králíci, se však uvedené požadavky nevztahují. Tuto novou povinnost tuzemským zemědělcům ukládá veterinární zákon a zákon o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat. Chovatelé si tak musí vést záznamy o druhu, pohlaví, počtech, identifikačních číslech a o přesunech zvířat. Všechny změny, jakými jsou například narození, úhyny, porážky, nákupy či prodeje zvířat, musejí do sedmi dnů nahlásit do centrálního registru. Vedením ústřední evidence byla pověřena Českomoravská společnost chovatelů, jež přiděluje jednotlivým zvířatům i zemědělským hospodářstvím evidenční čísla a vystavuje průvodní listy. Jak Právu řekl ředitel společnosti Jaroslav Pytloun, zároveň se dokončuje fyzické porovnání stavů skotu a dojnic s výsledky statistického šetření Agrocenzus. Především starší lidé nechápou smysl povinných hlášení o pohybu zvířat a vidí v tom práci navíc. "Řada lidí, kteří si od nás brali telata na výkrm, od toho i z obav z přemíry papírování nyní ustupuje," řekl ředitel zemědělské společnosti Agro Bílá na Liberecku Jiří Sameš. Mnozí zemědělci naopak očekávají, že lepší evidence jim zlepší odbyt a zvýší ceny. Skot, ovce a kozy, pštrosi a faremně chovaná zvěř se zpravidla označují plastikovými ušními známkami. Pro prasata zákon požaduje od 1. dubna 2002 buď tetování, nebo ušní známku. O vhodnosti a potřebě označovat i jelenovitou zvěř, což má být povinné od letošního října, se mezi odborníky doposud vedou diskuse. Hospodářská zvířata se centrálně evidují nejen proto, že je to jeden z požadavků Evropské unie, ale i kvůli lepší prevenci proti šíření tzv. nemoci šílených krav (BSE). V budoucnu by už neměl být problém zjistit všechny příbuzné nakaženého kusu i jejich pohyb mezi chovateli. Zamezilo by se tím i plošnému vybíjení celých stád. "Bez této evidence jatka ani veterináři nemohou vydat doklad o zdravotní nezávadnosti masa," dodal Pytloun. Podle statistického šetření Agrocenzus 2000 se v ČR chovalo 1,56 miliónu kusů skotu, 3,46 miliónu prasat, 30,6 mil. kusů drůbeže, 76 194 ovcí, 22 791 koní, 14 306 koz či 3212 pštrosů.