Zhodnocení zelinářského roku 2013

Koncem ledna letošního roku se v hojném počtu sešli zelináři z celé ČR k posouzení uplynulé pěstitelské sezóny, ale i k prodiskutování aktuálních palčivých téma v rámci pořádání odborného semináře Zelinářské dny v hotelu Skalský dvůr u Bystřice nad Pernštejnem.

Pro návštěvníky bylo po oba dva dny Zelinářských dnů připravené poutavé pásmo tématických přednášek, zakončené valnou hromadou ZUČM.

V úvodní části semináře se slova ujal předseda Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) Ing. Jaroslav Zeman, který ve své prezentaci zhodnotil pěstitelskou sezonu 2013 a poukázala na nepříznivé rozmary počasí v posledních letech, které způsobují pěstitelům zeleniny nejen v u nás, ale i v ostatních evropských zemí značné problémy.

Vrtkavost počasí 

Z hlediska vývoje počasí byl rok 2013 velmi různorodý s výraznými rozdíly v rámci jednotlivých pěstitelských oblastí. V jarním období se z důvodu nízkých teplot a vydatných dešťových srážek zpozdila výsadba zeleniny většinou až na začátek dubna, což mnoha pěstitelům zkomplikovalo situaci, a objednanou sadbu byli nuceni skladovat v provizorních podmínkách. Tyto okolnosti zapříčinily opoždění sklizně zvláště u nejrannějších druhů zeleniny. Další komplikací se staly červnové povodně (voda zničila úrodu zeleniny na 982 ha a škody dosáhly zhruba 190 mil. Kč) vystřídané razantním zvýšením teplot spolu s dlouhotrvajícím suchem (nedostatečná ujímavost vysazovaných rostlin a stagnace v růstu). Sklizeň polních plodových zelenin ukončily začátkem října první přízemní mrazíky, ovšem ostatní druhy bylo možné na některých místech republiky sklízet ještě v průběhu ledna letošního roku.

Pěstování zeleniny v ČR

Pěstitelská plocha zeleniny se již několik let drží na úrovni zhruba 9 000 ha, v loňském roce představovala 8557 hektarů. Z hlediska možností větší soběstačnosti České republiky v zelenině je to ale málo. Podle slov předsedy ZUČM, Jaroslava Zemana je však reálné uplatnit pěstování zeleniny na tuzemském trhu na dalších zhruba 6770 hektarech. Ovšem jistý problém vyvstává v tržní politice. V období, kdy by byli naši pěstitelé schopni obchody dostatečně zásobit tuzemským zbožím, se na pultech objevuje shodný sortiment zeleniny z dovozu. Konkrétně se například jedná o cibuli, mrkev, česnek a další druhy zeleniny, v jejíž větší produkci bychom si mohli vylepšit nechvalnou bilanci: 30 % tuzemské zeleniny vůči 70 % zeleniny z dovozu.Konkurovat levným dovozům zeleniny ze zahraničí je bohužel těžké.

V současné době se do ČR doveze přibližně 550 000 tun čerstvé zeleniny ročně, naše produkce čítá pouze okolo 250 000 tun. Z celkového objemu vypěstované zeleniny připadá 13,5 % na samozásobení domácností zeleninou. Tato minoritní produkce klesla během posledních let již na minimum, další pokles se již ale nepředpokládá. Naopak v důsledku několika mediálních kauz týkajících se nekvalitních dovozových potravin, se znovu některé domácnosti navracejí k pěstování vlastní zeleniny. Podle výsledků ZUČM se odhaduje, že takto v současné době hospodaří asi 236 tisíc domácností s průměrnou pěstební plochou pohybující se okolo 50 m2, což představuje celkovou plochu cca 1180 ha. Tento trend má stoupající tendenci, ovšem velmi pozvolnou.

Celý článek naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 3/2014