Zemědělství mohlo začínat už před 20 000 lety?

Počátky pěstování plodin datujeme do oblasti Blízkého východu do období po skončení poslední doby ledové. To neznamená, že by nějaké techniky připomínající zemědělství nebyly používány i mimo neolitické kultury; velmi staré může být třeba tropické zemědělství na Nové Guinei, ostatně pěstování rostlin provozovali do jisté míry i evropští mezolitici.

Nicméně posunout zemědělství až o 10 000 let hlouběji do minulosti, to je představa dosti radikální. I když – proč ne? Nová technologie se přece mohla objevit jen dočasně, posléze být zase opuštěna a muselo se začít znovu. Dějiny nemají povahu jednoduché a nekomplikované „cesty vpřed“. Třeba bylo něco jako zemědělství na Blízkém východu výhodné už před posledním náporem doby ledové, ale posléze klima tento způsob života zase dočasně znemožnilo, nebo alespoň učinilo nekonkurenceschopným ve srovnání s normálním sběračstvím.

Robin Allaby a jeho tým z University of Warwick posouvá počátky zemědělství hlouběji do minulosti na základě matematického modelování. Vyšlo mu, že plodiny šířící se po roce 10 000 př. n. l. na Blízkém východě byly už nejspíš výsledkem dlouhého šlechtění. Standardní představa, že každá obilnina byla v té době nejspíš vyšlechtěna na velmi malém území a velmi rychle, není podle Allabyových modelů správná, mělo jít spíše o pomalou evoluci „darwinovského typu“. Užitečné mutace potřebovaly delší čas k tomu, aby se fixovaly a ani člověk nedokázal tento proces dostatečně urychlit záměrnou selekcí. Z modelu má mimochodem vyplývat, že rychleji to mohlo probíhat jen tehdy, pokud by pěstovaná plodina byla obklopena více různými divokými odrůdami, i tak ale by mělo trvat řádově 3000 let, než by se projevily nějaké rozdíly patrné navenek z archeologických nálezů.

Má tato konstrukce nějakou oporu v archeologii? Tým se odvolává třeba na syrské naleziště Ohalo II, kde bylo nalezeno obrovské množství rostlinných zbytků starých až 23 000 let. To bylo ještě před náporem posledního glaciálu.

Zdroj: University of Warwick

Poznámky:

- Měli bychom rozlišovat, zda skutečně docházelo k „nepřetržitému pěstování“ (což by se dalo odhalit prostředky genetiky), nebo zda zemědělství vzniklo, pak zaniklo, vzniklo znovu...

- Nicméně standardní výklad nejstarších (proto)neolitických nalezišť Blízkého východu je, že zde jsou nalézány plané obilniny. Mutace se projeví viditelně většinou hned ve chvíli, kdy se plodina pěstuje mimo oblast svého přirozeného výskytu. I předtím už ale obilniny mohly být sety, „pěstovány“ třeba vytrháváním nežádoucích plodin apod.

- Spory o rychlost evoluce se samozřejmě táhnou odedávna (gradualismus, „zamrzlá evoluce“, „plastické druhy“, „přerušované rovnováhy“), otázkou ovšem je, co z toho platí pro domestikaci, tj. záměrnou selekci prováděnou člověkem

autor: Pavel Houser