Zemědělský fond loni farmářům vyplatil 41,2 mld. Kč, meziročně o 10,3 mld. více

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) loni mezi zemědělce rozdělil 41,2 miliardy korun v rámci takzvané Společné zemědělské politiky EU. Je to o 10,3 miliardy více oproti roku 2023, kdy fond vyplatil 30,9 miliardy Kč. Nejvíce peněz, 25 miliard Kč, šlo loni na přímé platby, které zvyšují ziskovost zemědělské činnosti a vyplácí se na plochu obhospodařované půdy nebo chov hospodářských zvířat. V národních dotačních titulech SZIF loni vyplatil 2,9 miliardy korun, meziročně o miliardu méně. Vyplývá to z výroční zprávy fondu, kterou dnes schválila vláda a kterou má ČTK k dispozici.

"Fond v roce 2024 přijal 30.513 jednotných žádostí, na jejichž základě byla administrována podpora v oblasti přímých plateb a neprojektových opatření Rozvoje venkova. Na přímé platby bylo určeno 25 miliard korun a na Program rozvoje venkova a Rozvoj venkova 15 miliard korun," uvedl ve zprávě generální ředitel SZIF Petr Dlouhý.

Peníze vyplacené na přímé platby meziročně vzrostly o necelých deset miliard. Přímé platby jsou financovány v převážné většině z evropských zdrojů, částečně jsou doplněny ze státního rozpočtu. Nejrozšířenější podporou v přímých platbách je Základní podpora příjmu pro udržitelnost, jejímž cílem je stabilizace příjmů zemědělců a nárok na ni vzniká každému aktivnímu zemědělci s alespoň jedním hektarem obhospodařované půdy. Loni obdrželi čeští farmáři ze zmíněné podpory 7,7 miliardy korun.

Platby na rozvoj venkova představují takzvaný druhý pilíř, ze kterého zemědělci získávají evropské platby. Programy rozvoje venkova jsou spolufinancovány z vnitrostátních rozpočtů a mohou být připravovány buď na celostátní, nebo na regionální úrovni. Programy například podporují diverzifikaci ekonomických aktivit ve venkovském prostoru s cílem vytvářet nová pracovní místa a zvýšit hospodářský rozvoj nebo investice pro konkurenceschopnost a inovace podniků.

Fond loni například poskytl 568 milionů na zahájení činnosti mladého zemědělce, přes dvě miliardy na agroenvironmentálně-klimatická opatření a necelých 1,5 miliardy na podporu ekologického zemědělství. Z národních dotací tvořil největší část program na zlepšení životních podmínek v chovu hospodářských zvířat, ve kterém byla loni zemědělcům vyplacena téměř miliarda korun.

Agrární komora ČR už dříve upozornila na změny v evropském zemědělském rozpočtu, které by mohly vyplynout z nového víceletého finančního rámce EU. Podle komory hrozí zrušení dvoupilířového systému. Peníze určené na zemědělství by nově měly být součástí jediného fondu a o jejich rozdělení by rozhodovaly národní státy podle svého uvážení. Komora ale varuje, že změny naruší architekturu celého evropského zemědělství, a tím i zajištění přístupu lidí k bezpečným, udržitelným a cenově dostupným potravinám.

Zástupci zemědělců i s ohledem na rostoucí náklady a nároky vyplývající z unijních předpisů vyzvali k navýšení evropského zemědělského rozpočtu v příštím období alespoň o 30 procent. Pokud Evropská komise požadavkům nevyhoví, nelze podle komory vyloučit protestní akce napříč Evropou na podzim.

Zemědělský svaz ČR pak opakovaně kritizoval přílišnou závislost zemědělců na dotacích, které u některých farmářů tvoří až 85 procent příjmů. Svaz podporuje systém, který bude podporovat dlouhodobou udržitelnost, ne vytvářet závislost na dotacích a demotivaci od produkce.