Zemědělská půda v Praze se mění na stavební parcely

Celkem 23 454 hektarů obhospodařované zemědělské půdy, z toho 18 215 hektarů orné půdy zjistil Český statistický úřad (ČSÚ) v regionu hlavního města Prahy. Na dnešním semináři na téma prezentace regionálních výsledků nejrozsáhlejšího polistopadového zemědělského sčítání Agrocenzus 2000 včetně jejich aplikace do podnikatelské praxe o tom informovala zástupkyně ředitele statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ Ivana Hurtíková.

V regionu Praha bylo podle jejích informací osloveno celkem 2 600 subjektů, které zemědělsky podnikají, z nichž 2200 bylo podlimitních, čili nesplňovaly minimální hodnoty šetření Agrocenzus 2000. Praha je podle Hurtíkové zemědělsky atypická, ve struktuře výroby téměř chybí živočišná produkce a zemědělci se soustřeďují, podobně ve Středočeském kraji, na rostlinnou produkci a hlavně pěstování obilí. Díky tomu, že se zemědělská půda začíná využívat spíše jako stavební pozemky, se zemědělství podle Hurtíkové hlavnímu městu "vzdaluje". To umožňuje liberálnější pojetí možnosti vyjmout zemědělskou půdu z půdního fondu a převést jí na stavební parcely.

Na území hlavního města Prahy se podle zjištění Agrocenzus chová celkem 3 689 kusů skotu, 6 146 kusů prasat, 73 444 kusů drůbeže, 675 kusů ovcí a 78 kusů koz. V zemědělství pracovalo k datu sčítání, tedy k 30. 9. 2000, celkem 763 osob.

Šetření Agrocenzus 2000 proběhlo ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku, základním cílem přitom bylo zjištění stavu, struktury a vybavenosti venkovského prostoru, což by mělo být v budoucnosti podkladem pro investice či budování chybějících sítí z evropských strukturálních fondů. Šetření mělo také klíčový význam pro stanovení skutečného rozměru českého zemědělství a potřebného rozsahu následných statistických šetření.