Zemědělci v Plzeňském kraji sklidili vloni více brambor, pícnin, máku a zelí

Zemědělci v Plzeňském kraji sklidili loni 31.900 tun brambor z pěstební plochy 1100 hektarů. Produkce, která tvořila pět procent republikové sklizně, se meziročně zvýšila o 16 procent, osázená plocha se mírně snížila. Vzrostla také produkce pícnin, tedy kukuřice "na zeleno" a jetele, dále máku a hlávkového zelí. Propadla se naopak řepka olejka, hrách a trvalé travní porosty, tedy produkce sena. Informace zveřejnila plzeňská pobočka Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Produkce řepky jako typické olejniny se v regionu meziročně snížila o více než 22 procent na 81.100 tun. Její plocha klesla o desetinu na 27.800 hektarů. Sklizeň máku, další olejniny, se zvýšila o 17 procent, stejně jako hektarový výnos. "Jeho produkce se meziročně zvedla o 38 procent na 1400 tun a dosáhla nejvyšší hodnoty za deset let," řekla vedoucí informačních služeb ČSÚ Lenka Křížová. V regionu se na ploše 509 hektarů vypěstovalo 1300 tun slunečnice na semeno, což byla za poslední dekádu podprůměrná sklizeň.

Pícniny zaujímaly v Plzeňském kraji z orné půdy druhou největší plochu po pšenici. Loni se pěstovaly na 54.400 hektarech, což je meziroční zvýšení 11 procent. Nejvíce se vyprodukovalo kukuřice "na zeleno", kterou se kvůli vysokému objemu hmoty i obsahu živin krmí hospodářská zvířata. Na ploše 26.300 hektarů jí farmáři sklidili 823.000 tun, hektarový výnos činil 31,33 t/ha.

Dalšími pícninami, které se často využívají jako meziplodiny, patří v Plzeňském kraji jetel a vojtěška. "U jetele došlo k meziročnímu nárůstu plochy téměř o čtvrtinu a sklizně o necelou třetinu. V kraji se tak koncentrovalo 14,1 procenta z celkové sklizně v republice a jednalo se tak o třetí největší úrodu po Vysočině a Jihočeském kraji," uvedla Křížová.

V pěstování trvalých travních porostů je Plzeňský kraj s dvanáctiprocentním podílem na produkci ČR na druhém místě po jihu Čech. Na ploše 114.300 hektarů se loni usušilo 391.000 tun sena, což je vinou poklesu výnosu meziročně méně.

Plochy osázené luskovinami a bílkovinnými plodinami na zrno byly loni nejvyšší od roku 1997. "Jejich výnos je ale velmi nestabilní a pěstování rizikovější. To dokazuje i přes mírný růst plochy výrazný meziroční pokles sklizně o více než 15 procent," uvedla Křížová. Největší podíl tvoří hrách polní, jehož bylo ze 4300 ha sklizeno 6400 tun, meziročně o 22 procent méně. Ze zeleniny uvedl ČSÚ jen hlávkové zelí, jehož produkce loni díky zvýšení výnosu o 44 procent, nejvyššího v ČR, vzrostla na loňských 1400 tun.

Václav Prokš kš