Zemědělci na Domažlicku jsou proti hromadnému vybíjení stád

Okresní agrární komora v Domažlicích v úterý už evidovala 520 podpisů pod petiční akcí, zaměřené proti metodice EU, jež nařizuje v případě pozitivního nálezu BSE vybít i vrstevnice nakaženého zvířete. "Petiční archy podepsalo i pět nečlenů agrární komory," řekl Právu ředitel komory Miloš Šnajdr. Podle něho nechybějí podpisy managementu a pracovníků největších akciových společností, draženovské, meclovské či staňkovské. Rovněž menší zemědělské firmy z Vidic a Zahořan vyjádřily solidaritu. Podnikatelé v zemědělství odmítají vybíjení stád, neboť neodpovídá podmínkám tuzemské velkovýroby. "Je rozdíl zlikvidovat 50hlavé stádečko nebo 900 kusů krav, jak tomu bylo při posledním zjištěném případu BSE," namítají dotázaní rolníci. Stát sice uhradí cenu zabitých zvířat, zemědělcům už ale nikdo nekompenzuje ztráty z tržní produkce. "Vznikají zbytečné ztráty v produkci mléka a telat," vysvětlil Šnajdr. Zemědělci mají z přísných evropských pravidel strach. Byť krmí dobytek nezávadnými směsmi, vyloučit, že některá kráva BSE má, úplně nelze. Jelikož hospodaří formou koncentrovaných chovů, mohlo by je vybití stáda přivést na mizinu. Podle veterinářů se bovinní spongiformní encefalopatie (BSE) nepřenáší mlékem. "Vrstevnice zvířete, u nějž byla nemoc šílených krav zjištěna, by tedy klidně mohly dožít a mohlo by se i používat jejich mléko," říkají. Podle direktivy Evropské komise, která je pro ČR závazná, se musejí utratit vrstevnice nakaženého kusu. Tedy všechny krávy, které byly narozeny rok před a v roce narození pozitivně testovaného zvířete. Ovšem ani v jednom případě nebylo zjištěno, že by BSE, jež prý u lidí vyvolává mozkovou CreutzfeldtovuJacobovu chorobu, trpěla ještě i nějaká jiná ze zabitých krav. Petiční archy, které kolují po celé republice, budou předány ministerstvu zemědělství, které se pokusí vyvolat v EU diskusi na toto téma. "Cílem petice je přivést evropské představitele k rozumu a zabránit dalšímu nelogickému zabíjení," tvrdí Šnajdr.