Zemědělce spasí v unii pouze originalita a nápady

"Tradiční zemědělská výroba, tedy pěstování obilí, krmiv a chov skotu či vepřového, všechny zemědělce neuživí," tvrdí jeden z úředníků bruselské Evropské komise. "Čekat s nataženou rukou, kolik přijde přímých dotací, to je jedna možnost. Ta má však svá rizika. Mnohdy ani peníze navíc v konkurenci nepomohou a hrozí krach," dodal úředník.

Podle něj je daleko důležitější, aby zemědělci sami přemýšleli, jak přijít s něčím originálním. Jihoitalský region Puglia žije z cestovního ruchu a zeměděl- ství. Obě činnosti jsou ve zdravé symbióze a farmáři své statky využívají i pro agroturistiku.

"Masserie, opevněné statky, jsou upraveny tak, aby mohly sloužit k pobytu turistů," říká Mario Adda z tamní turistické centrály. "Zemědělci si agroturistiku chválí. Tím, že nabízejí na farmách své produkty, mají odpuštěné daně, a to samo o sobě je pro ně velkým přínosem," dodal Adda.

Také rakouští farmáři museli po vstupu do Evropské unie hodně slevit ze zaběhlých zvyklostí, a část z nich dokonce ukončila svou činnost. Další třetina se začala ohlížet po velmi úzké specializaci. "Konzervování mrtvol už nebylo po vstupu do unie možné," říká Adolf Kastner z regionální zemědělské kanceláře Waldviertel z Dolního Rakouska.

Kancelář zemědělcům pomáhá s papírováním, žádostmi o příspěvky z Evropské unie. Za poslední tři roky přišlo do regionu z unie na schválené projekty v přepočtu kolem 2,5 miliardy korun. Kancelář má pod sebou i tříleté zemědělské učiliště se specializací na bio produkty, dřevařství a chov koní. A také centrum ekologického a alternativního zemědělství Waldland - což je něco mezi družstvem, spolkem a firmou. Sdružuje na 900 zemědělců z regionu.

"Hledáme doma i v zahraničí, po čem je poptávka. Našim členům zprostředkováváme kontakty a jisté příjmy. Na každém pak záleží, jak se zapojí," řekl Gerhard Pfeiffer, který se Waldlandu věnuje od jeho založení v roce 1982.

Velkým hitem je bylina ostropestřec mariánský, z něhož italská firma vyrábí léky. Tradiční rostlinou se stal mák, z něhož se dělá dokonce i pálenka a víno. Podle odborníků budou muset podobně uvažovat i čeští zemědělci.

"Tím spíše se ale neobejdou bez pomoci vlády a příslušných institucí. Do hledání místa českého zemědělství na společném evropském hřišti by se jistě vyplatilo investovat," řekl ekonom Petr Dvořák.