ZELENINA červen 1998 - zpráva MZe ČR 2. část (zkráceno)

30.06.1998 | MZe ČR

Situacní a výhledová zpráva

ZELENINA

cerven 1998

(2. cást)

Vydalo: Ministerstvo zemedelství Ceské republiky

Reditel odboru strategie a komodit MZe CR Ing. Jirí Dubec

_____________________________________________________________

Odpovedné odborné redaktorky:

Irena Pischnothová MZe CR

Ing. Pavel Popelka MZe CR

Ing. Dagmar Vyklická MZe CR

Obsah

Pestování zeleniny v Ceské republice

Zpracovatelský prumysl v CR

Skladování zeleniny v CR

Rychlení zeleniny v CR

Spotreba zeleniny v CR

Cenový vývoj

Zahranicní obchod CR

Prehledy o užití zeleniny

PESTOVÁNÍ ZELENINY V CESKÉ REPUBLICE

V Ceské republice došlo v roce 1997 ve srovnání s rokem 1996 podle údaju CSÚ k poklesu osevních ploch konzumní zeleniny o 2649 ha, tj. o 7,2 %. Osevní plocha se snížila predevším u cibule (-755 ha), rajcat (-411 ha), mrkve (-349 ha) a hrachu (-300 ha), mírný nárust byl zaznamenán pouze u okurek nakládacek. Nejvíce poklesly plochy u tržních producentu zeleniny, klesl však i rozsah pestování zeleniny u drobných pestitelu.

Vývoj osevních ploch konzumní zeleniny v letech 1992 - 1997 v CR v hektarech

Zelenina 1992 1993 1994 1995 1996 1997

Brukev 1 216 1 482 1 397 1 409 1 473 1 409

Celer 1 052 1 124 1 189 1 150 1 228 1 194

Cibule 6 269 5 917 5 803 6 086 6 078 5 322

Cesnek 1 303 1 439 1 317 1 297 1 610 1 563

Fazolové lusky 620 543 . . . .

Hrachové lusky· 1 819 1 595 1 698 2 107 2 292 1 992

Kapusta 1 049 1 347 1 264 1 300 1 160 1 145

Kveták 2 316 2 397 2 355 2 261 2 210 2 166

Mrkev, karotka 3 207 3 712 3 428 3 525 3 941 3 592

Melouny 11 2 . . .

Okurky nakl. 2 964 2 950 3 110 2 995 3 169 3 230

Okurky salátové 1 483 1 590 1 582 1 559 1 270 1 264

Paprika zelenin. 509 475 . . . .

Petržel 1 083 1 318 1 390 1 464 1 521 1 473

Rajcata 1 632 1 896 2 047 2 196 2 420 2 009

Zelí hlávkové bílé *3 574 *3 848 *3 552 *3 508 *4 102 *3 883

Zelí hlávk. cervené . . . . . .

Ostatní zelenina 1 700 2 039 4 199 4 106 4 290 3 873

Zelenina celkem 33 169 35 349 34 331 34 963 36 764 34 115

Poznámka: * - soucet osevních ploch zelí hlávkového bílého a cerveného

· - vyluštená hrachová zrna

Pramen: CSÚ

Skliznová plocha zeleniny v hektarech

Zelenina 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1997 podle ZUCM

Brukev 1 273 1 526 1 397 1 429 1 458 1 409 1 337

Celer 1 054 1 142 1 198 1 150 1 217 1 187 1 174

Cibule 6 202 5 860 5 698 6 045 6 017 5 294 5 872

Cesnek 1 306 1 441 1 318 1 297 1 570 1 563 1 381

Fazolové lusky 557 516 500 350 350 400 424

Hrachové lusky· 1 724 1 577 1 700 2 029 2 229 1 852 2 030

Kapusta 1 076 1 364 1 257 1 309 1 152 1 142 1 148

Kveták 2 407 2 634 2 354 2 296 2 189 2 130 2 471

Mrkev a karotka 3 290 4 300 3 429 3 522 3 915 3 551 3 710

Okurky

nakládacky 2 937 2 979 3 107 2 994 3 167 3 208 3 060

Okurky salátové 1 542 1 628 1 587 1 550 1 220 1 264 3 060

Paprika zelenin. 522 491 500 550 450 420 454

Petržel 1 061 1 280 1 415 1 454 1 493 1 442 1 268

Rajcata 1 660 1 881 1 983 2 181 2 354 1 957 2 130

Salát hlávkový 953 1 035 1 050 850 850 800 940

Špenát 849 916 950 700 700 500 890

Zelí hlávkové * 3 612 3 832 3 554 3 618 4 097 3 799 3 690

Ostatní zelenina 1 700 2 166 1 218 1 617 1 685 1 623 1 678

Zelenina celkem 33 736 36 570 34 215 34 940 36 113 33 541 35 109

Poznámka: * - zelí hlávkové bílé a cervené

· - vyluštená hrachová zrna

Pramen: CSÚ, ZUCM

Vzhledem k odbytovým problémum tuzemské zeleniny v posledních dvou letech pestitelé zeleniny oseli v roce 1997 podstatne menší plochy ve srovnání s predchozími lety. Tím poklesla v roce 1997 podle údaju CSÚ i skliznová plocha zeleniny na 33 541 ha, tj. o 2572 ha méne v porovnání s rokem 1996. Záplavami v letních mesících roku 1997 bylo zcela zniceno asi 665 ha porostu zeleniny a poškozeno bylo dalších 177 ha. Tyto skutecnosti spolu s nižším hektarovým výnosem v roce 1997 témer u všech druhu zeleniny zaprícinily, že sklizen zeleniny byla v tomto roce nejnižší za poslední 3 roky.

V porovnání s rokem 1989 poklesly do roku 1997 skliznové plochy zeleniny zhruba o 1,5 tis. ha. Nejvíce se omezily plochy konzervárenské zeleniny jako dusledek útlumu celého zpracovatelského odvetví. Podle vlastního šetrení ZUCM cinila v roce 1997 skliznová plocha zeleniny 35 109 ha a celková produkce zeleniny 578 132 tun, což je o 36,7 tis. tun více než vykazuje CSÚ.

Celková sklizen zeleniny v letech 1992 - 1997 v CR v tunách

Zelenina 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1997

podle ZUCM

Brukev 17 826 25 066 19 753 22 120 23 405 22 172 21 146

Celer 17 336 22 412 19 301 19 854 21 648 19 949 21 014

Cibule 83 076 87 858 77 675 94 444 100 409 83 085 90 917

Cesnek 6 944 5 865 6 941 8 159 8 285 8 177 7 449

Fazolové lusky 2 101 2 488 2 250 1 400 1 225 1 400 2 039

Hrachové lusky· 6 421 5 237 6 680 8 426 9 077 7 573 7 980

Kapusta 15 177 23 660 20 118 22 626 21 639 21 149 20 329

Kveták 33 366 42 832 40 127 37 978 35 989 34 252 41 593

Mrkev a karotka 54 188 75 554 68 315 72 915 90 551 73 949 75 557

Okurky naklád. 33 670 30 688 28 655 26 227 34 124 37 596 30 026

Okurky salátové 26 012 24 058 22 632 19 542 18 644 18 699 23 932

Paprika zelenin. 4 953 5 415 3 150 7 700 6 300 4 620 4 947

Petržel 12 131 15 600 15 780 17 102 17 445 16 420 15 480

Rajcata 36 848 36 518 35 562 38 446 28 458 23 130 40 706

Salát hlávkový 10 698 11 051 7 050 9 350 8 500 6 400 10 748

Špenát 6 090 8 992 3 260 5 950 5 600 4 500 6 871

Zelí hlávk. Bílé *84830 *118663 *113375 *116373 *153209 *133139 118581

Zelí hlávk. cerv. . . . . . . 9 874

Ostatní zelenina 29 143 31 263 32 199 19 474 28 726 25 238 28 942

Zelenina celkem 481 244 573 254 522 823 548 086 613 234 541 448 578 132

Poznámka: * - zelí hlávkové bílé a cervené

· - vyluštená hrachová zrna

Pramen: CSÚ, ZUCM

Prumerný hektarový výnos v letech 1991 - 1997 v CR v tunách

Zelenina 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1997

podle ZUCM

Brukev 16,43 14,00 16,43 14,14 15,48 16,05 15,73 15,8

Celer 18,70 16,45 19,63 16,11 17,26 17,79 16,81 18,2

Cibule 16,99 13,39 14,99 13,63 15,62 16,69 15,69 15,5

Cesnek 5,50 5,23 4,07 5,27 6,29 5,28 5,23 5,3

Fazolové lusky 4,60 3,77 4,83 4,50 4,00 3,50 3,50 4,8

Hrachové lusky· 4,25 3,72 3,32 3,93 4,15 4,07 4,09 3,9

Kapusta 18,19 14,10 17,35 16,00 17,29 16,05 18,52 17,4

Kveták 17,48 13,86 16,26 17,05 16,54 16,44 16,08 16,7

Mrkev a karotka 20,53 16,47 17,57 19,92 20,71 23,13 20,83 20,3

Okurky nakládacky 11,13 11,46 10,30 9,22 8,76 10,77 11,72 9,8

Okurky salátové 24,81 16,87 14,77 14,26 12,61 15,29 14,79 16,2

Paprika zeleninová 13,10 9,50 11,03 9,30 14,00 14,00 11,00 10,9

Petržel 13,01 11,43 12,19 11,15 11,76 11,68 11,39 12,2

Rajcata 25,74 22,20 19,47 17,94 17,63 12,09 11,82 19,1

Salát hlávkový 11,62 11,22 10,68 6,71 11,00 10,00 8,00 11,4

Špenát 8,47 7,17 9,81 3,43 8,30 8,00 9,00 8,00

Zelí hlávkové bílé 38,53 24,05 31,54 *31,90 *32,16 *37,39 *35,05 35,8

Zelí hlávk. cervené 30,07 17,82 22,33 . . . . 26,9

Poznámka: * - zelí hlávkové bílé a cervené

· - vyluštená hrachová zrna

Pramen: CSÚ, ZUCM

Vetšina zeleniny se v CR pestuje v techto oblastech:

a) ceské - v úvalech stredního toku Labe, dolní Vltavy, Ohre a Berounky, v podoblasti jihoceské u dolních toku Malše, Otavy a Lužnice. Zanedbatelné však nejsou ani další izolovanejší lokality s podmínkami pro pestování cibule a zelí (napr. Chomutovsko, Táborsko, Náchodsko aj.),

b) moravské - v hornomoravském a dolnomoravském úvalu, dyjsko-svrateckém úvalu s výbežky do Moravské brány, s významnou podoblastí opavskou u dolních toku Moravice a Opavice a dalšími lokalitami s velmi vhodnými podmínkami pro pestování zeleniny.

V rozmístení výroby zeleniny došlo k nejvýraznejším zmenám poklesem ploch i produkce v severoceském regionu (rozpad státních statku, úpadek rychlírenství i mrazírenství, stagnace konzervárenství) a také v Praze.

Pozitivne lze hodnotit zejména zvýšení podílu stredoceského regionu, kde jsou strukturální zmeny zvlášte významné na Nymbursku. Naproti tomu rozpad výrobních struktur je nejvíce patrný v okresech Melník, Znojmo, Brno-venkov, Olomouc, Praha-západ a cástecne i v okrese Hradec Králové.

Zvyšující se požadavky na kvalitu produkce zeleniny (zejména korenové) se dosud príliš neprojevily žádoucím presunem výroby na lokality s výhodnejšími pudne-klimatickými podmínkami. Do budoucna je neudržitelné pestování korenové zeleniny na težkých slévaných a vazných pudách. Zásah do struktury druhové skladby je aktuální na lokalitách pretížených vysokým podílem koštálovin, zejména jsou-li razeny v osevních postupech s repkou olejnou.

Zostrující se konkurence a zmeny poptávky trhu nutne vyžadují více respektovat hledisko volby optimálního stanovište pred tradicemi. Drobní, netržní pestitelé zeleniny využívají prevážne k samozásobitelské produkci nejruznejších lokalit. Zatímco se výrazne omezuje pestování zeleniny na zahradách na úkor udržovaných trávníku, pestování zeleniny v zahrádkárských koloniích pretrvává, avšak také i zde je zaznamenán úbytek ploch v dusledku privatizace i dalších vlivu.

Tržní produkce zeleniny v CR

Tržní produkcí zeleniny se v CR v roce 1998 zabývá asi 970 tržních pestitelu. Pres tuto atomizaci je 71,6 % ploch zeleniny razeno v kategorii 10 - 100 ha, avšak 54,5 % pestitelu produkuje zeleninu na ploše menší než 10 ha. Nevýhodou je mizivá spolupráce mezi drobnými a velkými pestiteli.

Podíl sektoru na tržní produkci dokumentuje presun tržní produkce zeleniny ze zemedelských družstev na obchodní spolecnosti a na individuální rolníky. Státní sektor se stal zanedbatelným, narustá však podíl tržní produkce drobných pestitelu. Vzhledem k výraznému poklesu ploch zeleniny u tržních pestitelu se otevírá trh pro zvýšení prístupu drobných producentu zeleniny i zahrádkáru, realizujících na trhu své prebytky.

Objem tržní produkce zeleniny trvale klesá. Pro potreby tuzemského trhu je urcen nejvetší podíl z celkové produkce zelí bílého, kvetáku, cibule, okurek salátových, mrkve a celeru. Naopak nejnižší podíl vykazuje cesnek, okurky nakladacky a salát hlávkový. Na základe vlastního šetrení ZUCM (CSÚ tyto údaje nesleduje) dosahovala v roce 1997 cistá tržní produkce zeleniny 86 % (tj. 283 278 t) ve vztahu k celkové produkci zeleniny urcené pro trh (327 451 t). Tržní zelenina se v roce 1997 pestovala na ploše kolem 20 740 ha, pro rok 1998 se tato plocha odhaduje na 16 760 ha.

Požadavky trhu na jakost zeleniny pusobí, že se napr. upouští od sklízení zeleniny ve tríde nestandard (NS). Stále se však na trhu objevuje v nemalé míre zelenina nekvalitní, nemytá, netrídená apod.

Tržní produkce zeleniny v roce 1997 a podíl jakostních tríd na produkci zeleniny

Tržní produkce Cistá tržní Podíl jakostních tríd

produkce v t Netržní

Zelenina tuny ha podíl tuny podíl podíl v výber I. tr. II. tr.

v % v % %

Brukev 7 760 554 35 6 984 90 10 - 87 13

Celer 12 568 958 63 9 803 78 22 - 64 36

Cibule 62 314 4 618 75 55 460 89 11 - 80 20

Cesnek 409 112 5 286 70 30 15 55 30

Fazolové lusky 420 126 30 399 95 5 konzervárenská surovina

Hrachové lusky·4 544 1 170 60 4 317 95 5 konzervárenská surovina

Kapusta 9 517 642 45 7 614 80 20 - 65 35

Kveták 27 059 2 098 79 24 353 90 101) 18 56 26

Mrkev a

karotka 50 285 2 898 68 41 737 83 17 28 36 36

Okurky nakl.. 8 647 970 23 6 572 76 24 konzervárenská surovina

Okurky

salátové 14 211 1 158 76 11 795 83 17 22 45 33

Paprika zelenin. 1 155 114 25 1 063 92 8 - 72 28

Petržel 7 389 811 45 5 911 80 20 - 58 42

Pór 1 400 114 20 1 288 92 8 - 85 15

Rajcata 5 089 574 22 3 817 75 25 - 66 34

Redkvicky 252 46 12 232 92 8 - 95 5

Salát hlávkový 1 920 280 30 1 632 85 15 - 78 22

Špenát 2 025 225 45 2 025 100 0 konzervárenská surovina

Zelí pekingské 2 160 154 20 1 685 78 22 - 60 40

Zelí hlávk.bílé 94 510 2 338 85 85 059 90 10 - 68 32

Zelí hlávk.

cerv. 11 415 568 52 9 132 80 20 - 76 24

Ostatní zelenina 2 402 212 45 2 114 88 12 - 80 20

Zelenina

celkem 327 451 20 740* 61 283 278 86 14 . . .

Poznámka: · - hrách konzervárenský

* = z toho nekomercní pestitelé asi 2800 ha

1) = pouze ze sklizené produkce, NS se vetšinou již nesklízí, do výnosu se nezapocítává

Pramen: ZUCM

Intenzita pestování polní zeleniny v CR

Intenzita výroby polní zeleniny v CR je o polovinu nižší než v zemích EU. To je dusledek zejména omezeného užití závlah, nízké ochrany porostu proti zaplevelení a škudcum apod. V posledních letech se zlepšila dostupnost srovnatelných biologických zdroju, pesticidu, hnojiv i techniky. Presto prumerné výnosy zeleniny trvale stagnují (viz príloha c. 3 - váhy jednotlivých faktoru snižujících výrobní intenzitu). Pretrvávají nedostatky v požadovaném zpusobu organizace porostu, v šetrnosti sklizne a v manipulaci.

Na ceském trhu s osivy zeleniny pusobí v soucasné dobe 12 významných firem, z toho pouze 4 domácí, které se soucasne zabývají novošlechtením a udržovacím šlechtením zeleniny. Podíl jednotlivých firem na celkovém trhu s osivy lze odhadovat s pomerne vysokou spolehlivostí v tržním pestování, méne v zahrádkárském. Trh malospotrebitelských balení osiva je témer zcela v rukou ceských firem, které zacaly se smluvním množením nekterých odrud v zahranicí a navázaly i úzké kontakty se zahranicními výrobci osiv a šlechtiteli. Vzhledem k relativne nízké cene osiva je spotreba u drobných pestitelu trojnásobne až desateronásobne vyšší, než je pro získání optimálních porostu zeleniny nutné.

Zákonem c. 92/1996 Sb., o odrudách, osivu a sadbe, byly zrušeny zkoušky na užitnou hodnotu u zeleniny, címž se výrazne zhoršily podmínky pro objektivní rozhodování pestitelu pri výberu odrud. V soucasnosti registrace odrud zeleniny probíhá na základe zkoušek odlišnosti, uniformity a stálosti. V roce 1989 bylo registrováno 229 odrud zeleniny a v roce 1997 jejich pocet vzrostl na 1092. V registracních zkouškách bylo podle ÚKZÚZ, odboru osiv a sadby, k 1. 1. 1998 celkem 399 odrud zeleniny. Kontrola odrud po registraci je u zeleniny provádena spíše namátkove nebo v prípade sporu, nebot prehlídka porostu behem vegetace a zodpovednost za odrudu je ve vetší míre ponechána na šlechtiteli.

Po restrukturalizaci ÚKZÚZ v roce 1996 došlo k citelnému snížení poctu pracovníku a k privatizaci 10 stanic. Testování zeleniny na odlišnost, uniformitu a stálost je v soucasné dobe provádeno na peti pokusných lokalitách - Dobrichovice (100% zelinárské pracovište), Lednice, Oblekovice, Chrlice (v omezeném rozsahu - prevažují pokusy s polními plodinami) a Cáslav (kombinovaná stanice - pestování zelenin je limitováno absencí závlah). V soucasné dobe není v CR žádná instituce, která by v reprezentativních podmínkách objektivne overovala hospodárské vlastnosti odrud zelenin a poskytovala pestitelské praxi príslušná doporucení.

Situace v zelinárství v roce 1998

Podle predbežných odhadu se osevní plochy v roce 1998 zvýšily proti roku 1997 predevším u redkvicek, okurek nakladacek, prumyslových i konzumních rajcat, cibule k prezimování a z jarního výsevu, u pekingského zelí a brokolice. Plochy koštálové zeleniny se pravdepodobne nezmení, ale poklesnou u korenové zeleniny.

Dosavadní vývoj pocasí prál raným jarním zeleninám. V soucasném období na vetšine území republiky trpí porosty zeleniny suchem. Nejhure jsou postiženy prímé výsevy koštálovin (zelí, pozdní kveták) na lokalitách bez závlah. Vzcházení porostu je velmi nestejnomerné, obtížné jsou proto i zákroky k ochrane porostu, zvlášte použití herbicidu. Ve velmi špatném stavu jsou výsevy korenové zeleniny na "hrubkách" (je to asi o 50 - 60 % ploch mrkve a petržele).

Prehled o prubehu pocasí ve vybraných zelinárských oblastech v roce 1997 a 1998 je uveden v príloze c. 7. Tabulky porovnávají prubeh prumerných mesícních teplot vzduchu a úhrnu srážek ve vybraných meteorologických stanicích v jednotlivých mesících s dlouhodobými prumery.

ZPRACOVATELSKÝ PRUMYSL V CR

V roce 1997 se zpracovalo v prumyslových zarízeních 93 360 t zeleniny. Z toho z domácích zdroju pocházelo 72 500 t suroviny. Krome toho bylo zpracováno 53 035 t kruhárenského zelí, v roce 1996 to bylo 52 700 t. Celkový objem zpracované zeleniny však ciní zhruba jen polovinu množství zpracovávaného pred rokem 1989.

Prehled o zpracování zeleniny ze sklizne 1997

Skupina podniku Zpracováno

tis. t %

ZS KOLI 44,44 30,36

Ostatní konzervárny1) 12,10 8,27

Mrazírny 10,48 7,16

Sušárny 22,84 15,60

Ostatní zpracovatelé2) 3,50 2,39

Zelárny 53,04 36,22

Celkem 146,40 100,00

Poznámka: 1) = vcetne rybáren a výroby štáv

2) = vcetne chlazených zeleninových salátu

Pramen: ZS KOLI, ZUCM

Konzervárenský prumysl

Podle údaju Zájmového sdružení právnických osob konzervárensko-lihovarského sdružení KOLI (ZS KOLI) bylo v roce 1997 nakoupeno konzervárenským prumyslem 44 443 t suroviny, a to cca 85 % od tuzemských dodavatelu a 15 % od dodavatelu z Madarska, Polska a Slovenska. V roce 1997 bylo konzervárenskými subjekty nakoupeno menší množství suroviny než v roce 1996, a to jednak z duvodu celkove menší sklizne zeleniny v CR a jednak z duvodu zásob výrobku z roku 1996.

Mrazírenství

V roce 1997 se produkce zmrazené zeleniny zvýšila na 5820 t oproti 4240 t v roce 1996. Množství dovážené zmrazené zeleniny se naopak mírne snížilo. Vývoz zmrazené zeleniny se zvýšil na 2277 t, zatímco v roce 1996 cinil 1736 t.

Sušárenství

U sušené zeleniny byl v roce 1997 zaznamenán nárust jak u domácí produkce, tak i u dovozu. Domácí produkce dosáhla 2076 t oproti 978 t v roce 1996. Vývoz se zvýšil na 383 t proti 330 t v roce 1996.

Výroba kysaného zelí

Výroba i odbyt kysaného zelí jsou relativne stabilizovány a dovozy príliš neohrožují domácí trh. Vetšina výrobcu prešla na odbyt baleného zboží. Na trh kysaného zelí úspešne vstoupili i nekterí drobní výrobci, kterí velmi prísne dbají na dodržování výrobní hygieny a chutové odlišnosti svých výrobku. ZUCM nyní registruje 21 výrobcu kysaného zelí s kapacitou 22 740 t, což predstavuje možnou produkci 34 110 t kysaného zelí rocne.

Nákup zeleniny v CR pro konzervárenský prumysl v letech 1992 - 1997 v tunách

Druh 1992 1993 1994 1995 1996 1997

Brukev 1 . . . . .

Celer 1 123 1 274 1 924 756 1 566 1 884

Cuketa 190 444 1 278 719 751 1 201

Cesnek 153 60 309 291 257 39

Cibule suchá 3 276 2 304 2 345 1 522 2 262 2 736

Cibule nakládacka . 213 106 209 336 202

Fazolka 460 496 30 . 275 216

Feferony . . . 303 463 448

Hrášek zrno 2 717 1 131 2 587 2 878 3 702 2 970

Kapusta 1 . . . . .

Kopr 88 85 130 181 106 215

Kren 468 4 226 324 484 437

Kukurice cukrová . . . 627 489 244

Kveták 7 43 47 17 2 5

Mrkev, karotka 2 120 3 451 2 598 1 473 2 466 3 071

Okurky nakladacky 9 338 2 690 9 723 5 604 8 303 11 070

Okurky salátové . 622 635 24 604 131

Paprika zeleninová 1 892 1 846 4 065 2 180 3 219 2 588

Paprika cervená 3 002 782 3 522 1 897 3 594 4 110

Petržel 136 38 206 19 127 68

Pór 11 . . . . .

Rajcata cervená 5 360 1 683 3 391 3 801 2 500 2 000

Rajcata zelená . 13 31 . . .

Rajcatová štáva . . . . 2 030 .

Repa cervená 3 052 1 698 2 224 1 330 1 775 1 523

Tykev 259 111 563 190 13 132

Zelí bílé 10 130 13 596 4 120 3 796 7 653 6 157

Zelí cervené 1 786 853 1 905 1 164 1 468 1 545

Zelí kysané . . . 69 209 786

Ostatní 2 207 222 1 207 551 304 664

Celkem 47 777 33 659 43 172 29 925 44 958 44 443

Poznámka: (zahrnuje pouze konzervárny, které jsou cleny Zájmového sdružení práv. osob konzerv.-lihovarského sdružení)

Pramen: Zájmové sdružení práv. osob konzervárensko-lihovarského prumyslu

Rocní produkce zeleninových výrobku konzervárenského prumyslu v CR v tunách

Výrobek 1995 1996 1997

Detská výživa zeleninová . 132 150

Kecupy 14 852 18 169 20 539

Okurky sterilované 7 575 16 230 15 833

Rajcatový protlak 302 1 037 405

Sterilovaná zelenina 17 448 35 766 25 291

Sterilované saláty a zel. smesi . 31 823 20 296

Zelí (bílé, cervené) . 14 993 9 432

Kysané zelí 562 209 2 483

Poznámka: (zahrnuje pouze konzervárny, které jsou cleny Zájmového sdružení práv. osob konzerv.- lihovarského sdružení)

Pramen: Zájmové sdružení práv. osob konzervárensko-lihovarského prumyslu

V konzervárenském prumyslu bylo v roce 1997 vyrobeno nejvíce sterilované zeleniny, kecupu a sterilovaných salátu vcetne zeleninových smesí. Podle údaju Zájmového sdružení právnických osob konzervárensko-lihovarského sdružení došlo v roce 1997 k poklesu výroby zeleninových výrobku o 20 % ve srovnání s rokem 1996.

Ceny nakupované zeleniny pro zpracování v konzervárenském prumyslu v Kc/kg

Druh zeleniny 1996 1997 Druh zeleniny 1996 1997

Cibule suchá 4,25 - 6,50 4,00 - 9,00 Okurky

nakládacky 5-7 cm 14,90-17,10 .

Celer 4,70 - 6,82 3,00 - 8,10 7-9 cm 9,40-12,30 .

Cuketa 2,13 - 3,50 2,00 - 6,00 netrídené 11,24-13,80 11,59-20,00

Cervená repa 2,00 - 2,77 1,60 - 3,00 Okurky salátové . 5,00- 5,60

Dýne 2,10 - 3,60 6,50 Paprika cervená 12,98-15,10 14,00-30,00

Feferony 15,00 - 20,00 18,90 - 25,00 Paprika zeleninová 7,06-11,10 9,66-30,00

Hrášek zrno 6,79 - 8,06 6,50 - 8,50 Petržel 4,50- 4,70 4,00-22,00

Karotka 2,80 - 3,43 2,40 - 7,40 Rajcata prumyslová 3,00 3,00

Kopr 4,00 - 5,20 4,00 - 7,00 Zelí bílé 1,90- 2,80 2,00-4,00

Kren 14,50-21,10 32,00-42,00 Zelí cervené 2,50- 3,50 2,80-4,80

Kukurice

cukrová 14,70-15,10 15,00 Zelí kysané . 4,00-6,00

Poznámka: uvedené ceny jsou rocními prumery jednotlivých podniku

Pramen: Zájmové sdružení práv. osob konzervárensko-lihovarského prumyslu

· DOVOZ A VÝVOZ ZPRACOVANÉ ZELENINY

V roce 1997 dovoz zpracované zeleniny vzrostl o 1961 t ve srovnání s rokem 1996. Nejvíce je k nám dovážena zelenina konzervovaná, která spolu se zeleninou prozatímne konzervovanou tvorí 57,1 % veškerého dovozu zpracované zeleniny.

Dovoz zpracované a konzervované zeleniny celkem v letech 1995 - 1997

Název 1995 1996 1997

tuny tis. Kc tuny tis. Kc tuny tis. Kc

Zelenina varená,

zmrazená 10 047 182 874 13 793 242 479 13 558 238 521

Zelenina prozatím. 4 217 97 520 5 558 128 734 8 497 187 007

konzervovaná, nevhodná

k požívání

Zelenina sušená 1 788 118 716 1 701 120 255 2 917 148 642

Zelenina konzervovaná

v octe nebo v kyselnine 2 588 48 315 5 266 83 315 2 714 64 808

octové

Rajcata konzervovaná,

ne v octe 3 191 81 236 2 675 66 293 4 196 85 037

Štáva z rajských jablek 756 10 996 1 260 16 152 1 136 13 297

Kecupy aj. omácky z rajcat 1 413 45 494 2 006 59 105 2 710 73 168

Zelenina konzervovaná jinak 6 761 109 215 11 090 132 141 9 582 139 525

než v octe, nezmrazená

CELKEM 30 761 694 366 43 349 848 474 45 310 950 005

Pramen: Celní statistika

V roce 1997 vývoz zpracované zeleniny a zeleninových výrobku vzrostl o 26 % na objem 20 849 t. Na vývozu se nejvíce podílely rajcatové výrobky, tj. kecupy a konzervovaná rajcata, dále zelenina konzervovaná v octe.

Vývoz zpracované a konzervované zeleniny celkem v letech 1995 - 1997

Název 1995 1996 1997

tuny tis. Kc tuny tis. Kc tuny tis. Kc

Zelenina varená,

zmrazená 498 10 024 1 736 40 018 2 277 52 510

Zelenina prozatím. 969 24 020 326 9 590 43 1 871

konzervovaná, nevhodná

k požívání

Zelenina sušená 435 28 685 330 24 477 383 29 914

Zelenina konzervovaná

v octe nebo kyseline 2 057 41 088 2 205 49 238 4 417 100 491

octové

Rajcata konzervovaná,

ne v octe 626 21 668 1 000 33 718 2 992 79 191

Štáva z rajských jablek 13 268 19 501 76 1 662

Kecupy aj. omácky z rajcat 8 482 189 260 9 912 217 994 9 412 196 025

Zelenina konzervovaná jinak 708 14 402 1 055 21 751 1 249 27 396

než v octe, nezmrazená

CELKEM 13 788 329 415 16 583 397 287 20 849 489 060

Pramen: Celní statistika

Stejne jako v zahranicním obchode CR s cerstvou zeleninou je i v zahranicním obchode se zpracovanou zeleninou záporná obchodní bilance. V roce 1997 dosáhla záporná bilance 24 461 t zpracované zeleniny v hodnote 460,9 mil. Kc. Záporná bilance se snížila v uvedeném roce ve srovnání s rokem 1996 v objemovém vyjádrení (o 2305), ale financní bilance naopak vzrostla (o 9,8 mil. Kc).

Bližší údaje o dovozu a vývozu zpracované zeleniny a zeleninových výrobku v letech 1995 - 1997 jsou uvedeny v príloze c. 5 této Situacní a výhledové zprávy. V techto prehledech jsou uvedeny i zeme s nejvetším podílem na dovozu a vývozu zpracované zeleniny.

SKLADOVÁNÍ ZELENINY V CR

Celková potreba skladovací kapacity pro dlouhodobé skladování tuzemské zeleniny je v soucasné dobe asi 90 - 110 tis. tun. I když mužeme ríci, že je dnes skladovacích kapacit dostatek, spíše prebytek, je potrebná jejich rozsáhlá rekonstrukce i nová výstavba, nebot asi dve tretiny existujících skladu zeleniny v CR pocházejí z 80. let. V soucasné dobe je mnoho techto skladu pro zastaralou techniku vybavení, poruchovost, pro energeticky nárocnou vzduchotechniku apod. mimo provoz, nebo jsou využívány ke zcela jiným úcelum. Cást skladu zustává nevyužita i z duvodu zmen vlastníku, restrukturalizace výroby aj. Ekonomická úspešnost dlouhodobého skladování je však v soucasné dobe nejistá, zvlášte není-li zajišten odbyt smluvní cestou, dojde-li k nepredvídatelným dovozum zeleniny apod.

Pro krátkodobé skladování zeleniny, zejména pro úchovu kvality listové zeleniny, kvetáku, myté korenové a balené zeleniny, mají nezastupitelnou roli chlazené prostory, tj. pohotovostní, odbytové sklady. V posledních letech byly vybudovány moderní chlazené sklady zeleniny o celkové kapacite asi 16 tis. t predevším ve stredoceském a východoceském regionu.

Množství zeleniny vyskladnované po l. lednu (v t)

Druh zeleniny 1989/1990 1997/1998

Celer 700 250

Cibule 17 000 8 000

Cesnek 460 250

Mrkev 12 100 5 000

Petržel korenová 900 300

Zelí hlávkové 2 200 5 500

Zelí pekingské - 1 200

Celkem 33 360 20 500

Pramen: statistika OOZ - ZZN, ZUCM

Podle dostupných údaju bylo v roce 1996 v CR celkem 194 obchodních skladu ruzné kapacity a kvality. Vetšina z nich je ale nevhodne umístena a nevyhovuje ani hygienickým požadavkum.

Prehled o skladech zeleniny v CR v podnicích pestitelu a obchodu

Sklady v podnicích pestitelu Sklady

Kraj Ukazatel chlazené vetrané provizorní obchodní

Stredoceský kraj pocet 4 15 15 25

kapacita (t) 6 682 13 220 3 000

a) 6 682 2 640

b) 6 300

c) 4 280

Jihoceský kraj pocet 1 7 5 13

kapacita (t) 1 200 4 000 750

a) 1 200 2 700

b) 1 300

Západoceský kraj pocet 1 3 3 20

kapacita (t) 50 500 400

a) - 300

b) 50 200

Severoceský kraj pocet 1 9 12 22

kapacita (t) 200 3 950 1 800

a) 200 2 700

b) 950

c) 300

Východoceský kraj pocet 6 18 25 33

kapacita (t) 5 250 10 145 1 750

a) 3 600 2 400

b) 1 650 6 500

c) 1 245

Jihomoravský kraj pocet 6 26 60 52

kapacita (t) 1 880 18 620 2 100

a) 200 3 700

b) 1 680 10 300

c) 4 620

Severomoravský krajpocet 6 17 35 29

kapacita (t) 1 970 10 900 1 400

a) 500 3 300

b) 1 470 7 180

c) 420

CELKEM pocet 21 95 155 194

kapacita (t) 17 232 61 335 11 200

a) 12 382 17 730

b) 4 850 32 730

c) 10 865

Poznámka: a) = vyhovující zarízení

b) = zarízení, vyžadující úpravy, ev. rekonstrukci

c) = zarízení nevhodné k rekonstrukci, technicky i stavebne opotrebované

Pramen: ZUCM

RYCHLENÍ ZELENINY V CR

Nejvetší úpadek ze všech úseku podnikání v zelinárství nastal v zelinárském rychlírenství, a to zejména z duvodu neuspokojivého technického stavu rychlíren, nízké konkurenceschopnosti a nízké výrobní intenzity. V posledních letech zacala sice intenzita rychlení zeleniny narustat, avšak na tomto rustu má nemalý podíl omezení ploch salátu, kedluben a dalších druhu ve prospech skleníkových okurek a rajcat. Významným krokem ke zvyšování intenzity je i používání spolehlivejších odrud zeleniny a prechod na biologické zpusoby ochrany proti škodlivým cinitelum. Zvýšil se i rozsah hydroponického rychlení zeleniny.

Do roku 1989 se zelinárské rychlírenství v CR provozovalo zhruba na 244 ha, ale jeho rozsah se postupne snižoval. V roce 1994 se rychlená zelenina pestovala zhruba jen na 46 ha. V roce 1995 bylo v CR podle Agrocensu registrováno 40,36 ha skleníku pro rychlení zeleniny a pro výrobu sadby zeleniny 13,15 ha skleníku a 10,83 ha pareništ. V letech 1996 - 1997 skoncilo rychlírenství na dalších 16 ha. Ani rekonstruované skleníky se nepodarilo udržet v provozuschopném stavu. V provozu zustávají jen rychlírny, jejichž výmera v roce 1998 pravdepodobne neprevýší plochu 20 ha. V soucasné dobe se na Morave zacíná oživovat rychlírenství rajcat asi na 3,2 ha skleníku.

Zajistit vyšší konkurenceschopnost domácí rychlené zeleniny je možné zejména jen pri podstatne vyšší výrobní intenzite, zavedení provozne spolehlivých systému hydroponického rychlení s automatickou regulací mikroklimatu, snižování spotreby energie a jejího získávání z levnejších zdroju.

Plocha, sklizne a výnosy rychlené zeleniny v CR

Druh zeleniny Plocha v ha Sklizen v t Výnos v kg/m-2

1996 1997 1996 1997 1996 1997

Okurky salátové 15,40 4,50 2 427 902 15,76 20,04

Paprika zeleninová 3,10 2,30 197 165 6,35 7,18

Rajcata 16,60 14,20 3 214 4 395 19,36 30,95

Salát hlávkový 2,18 4,00 56 128 2,57 2,48

Ostatní zelenina 3,09 5,50 286 406 9,28 7,38

Celkem 40,36 30,50 6 180 5 996 15,31 19,66

Pramen: ZUCM

SPOTREBA ZELENINY V CR

Vzhledem ke stále se zvyšující cenové hladine zeleniny se z dlouhodobého hlediska ocekává jen mírné zvyšování její spotreby nebo stagnace. Rust výdaju na potraviny se více než zvýšením jejich hmotné spotreby projevuje v preferenci kvalitnejšího sortimentu potravin.

Spotreba zeleniny v CR v hodnote cerstvé (kg/osoba/rok)

Rok 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 *1997

Spotreba 68,7 66,6 73,6 69,7 74,2 75,8 78,0 79,5 81,0

Poznámka: * - odhad MZe

Pramen: CSÚ

Spotreba zeleniny v hodnote cerstvé se v roce 1996 zvýšila oproti roku 1995 o 1,5 kg, tj. o 1,9 %. Procenticky se nejvíce zvýšila spotreba okurek salátových (+49 %), špenátu (+17 %) a zeleného hrášku (+13 %). Nejvyšší spotreba u nás je hlávkového zelí, cibule a mrkve. Tyto tri druhy zeleniny tvorí 42 % spotreby veškeré zeleniny.

Vývoj rocní spotreby zeleniny v hodnote cerstvé (vcetne výrobku) podle druhu

na jednoho obyvatele v CR v letech 1990-1996 v kg

Druh zeleniny *1990 1992 1993 1994 1995 1996

Brukev 1,8 2,1 2,4 1,9 2,3 2,3

Celer 1,6 2,3 2,5 2,1 2,0 2,1

Cibule 6,9 10,3 10,1 10,2 11,2 11,4

Cesnek 0,6 1,0 1,0 1,1 1,1 1,0

Fazolové lusky 0,1 0,4 0,4 0,4 0,2 0,1

Hrachové lusky· 0,3 0,9 0,8 0,7 0,8 0,9

Kapusta 1,6 1,7 2,3 2,1 2,2 2,1

Kveták 5,0 4,8 5,0 5,1 4,9 4,3

Melouny 2,8 0,9 1,8 2,3 3,4 3,1

Mrkev 5,9 8,2 8,2 7,7 8,1 9,0

Okurky nakládacky 4,1 3,7 4,5 4,3 4,3

Okurky salátové 3,3 3,9 3,5 4,4 4,3 6,4

Paprika zeleninová 1,2 1,8 2,5 3,5 3,8 3,2

Petržel 1,2 1,5 1,6 1,6 1,7 1,8

Rajcata 4,2 6,9 6,5 6,9 8,2 6,8

Salát hlávkový 1,1 1,3 1,2 1,3 1,4 1,0

Špenát 0,4 0,8 1,0 0,8 0,6 0,7

Zelí hlávkové bílé a cervené 6,8 10,9 13,8 12,4 12,3 12,8

Poznámka: v roce 1991 CSÚ další údaje neuvádí

* - spotreba zeleniny cerstvé

· - vyluštená hrachová zrna

Pramen: CSÚ

Zmeny v plné nabídce cerstvé zeleniny na domácím trhu po celý rok a v rozširování sortimentu nabídky ve srovnání s rokem 1989 príznive ovlivnují i tempo její spotreby. Spotreba zeleniny se v Ceské republice od roku 1989 do roku 1996 zvýšila témer o 16 % (dosáhla úrovne 79,5 kg/os./rok), je však stále na nižší úrovni než v zemích EU (112 - 115 kg/os./rok).

CENOVÝ VÝVOJ

Ceny zemedelských výrobcu

Ceny zemedelských výrobcu (CZV) v roce 1997 se v porovnání s rokem 1996 zvýšily u prevážné vetšiny druhu zeleniny. Nejvetší cenový rust vykazují cesnek, paprika, brukev s natí, cibule, okurky salátové a kveták. Naopak pomerne velký pokles cen se projevil u hlávkového salátu, redkvicek a mírne klesly ceny u hlávkového zelí bílého a cerveného, hlávkové kapusty, mrkve a póru.

V prvních ctyrech mesících roku 1998 vzrostly CZV v porovnání s cenami ve stejném období minulého roku u všech v tomto mesíci sledovaných druhu zeleniny. Nejvetší nárust je napr. u cibule (+195,9 %), hlávkového zelí (+62,8 %), petržele (+17,1 %), celeru (+12,9 %) a mrkve (+22,0 %). Prubeh cen zemedelských výrobcu podle jednotlivých mesícu v letech 1993 až duben 1998 u vybraných druhu zeleniny je uveden v príloze c.4.

Ceny zemedelských výrobcu v CR v letech 1992 - 1997 v Kc/t

Druh zeleniny 1992 1993 1994 1995 1996 1997

Brukev s natí 10 847 12 782 14 651 17 015 21 694 24 962

Brukev bez nate 2 969 5 108 . 6 879 6 104 4 800

Celer bez nate 6 276 6 611 6 545 7 790 7 975 8 776

Cibule suchá 4 304 5 132 7 400 6 990 4 826 6 842

Cesnek 34 519 33 230 33 073 32 409 29 332 39 030

Hrachové lusky · 13 149 7 255 13 143 13 767 7 469 .

Kapusta hlávková 5 551 5 317 5 323 6 685 7 034 6 833

Kveták 7 308 8 425 8 929 9 671 10 299 11 890

Mrkev bez nate 4 108 4 947 4 476 5 389 5 427 5 367

Okurky naklád. 7 200 12 613 9 907 11 278 12 582 12 439

Okurky salátové 11 468 13 685 15 518 17 404 17 172 18 997

Paprika 13 517 16 837 22 351 25 883 26 758 32 291

Petržel bez nate 6 597 7 677 8 468 9 234 10 361 10 418

Pór 9 121 10 310 12 535 13 825 14 505 14 115

Rajcata 9 162 13 002 17 203 15 353 20 922 19 344

Redkvicka 11 730 17 770 18 200 17 193 22 480 20 581

Salát hlávkový 13 713 19 761 16 595 20 314 24 067 17 867

Špenát listový 1 772 2 399 2 000 2 062 2 342 2 497

Zelí hlávkové bílé 3 725 4 003 3 480 3 951 4 083 3 655

Zelí hlávk. cervené 4 715 4 629 4 852 5 885 5 797 5 104

Poznámka: · - vyluštená hrachová zrna

Pramen: CSÚ

Spotrebitelské ceny

V roce 1997 spotrebitelské ceny témer u všech sledovaných druhu zeleniny výrazne vzrostly. Vývoj cen v prubehu roku odpovídal sezonnímu charakteru sledované skupiny. Nejvíce se zvýšila spotrebitelská cena cibule (+37,6 %), papriky (+23,2 %), cesneku (+18,8 %), melounu (+13,2 %) a kvetáku (+9,3 %). Ke snížení spotrebitelské ceny v roce 1997 došlo u hlávkového zelí (-15,6 %), rajcat (-9,9 %) a mrkve (-4,6 %). U ostatních sledovaných druhu zeleniny byly cenové rozdíly nepatrné.

V dubnu 1998 vzrostly spotrebitelské ceny v porovnání s dubnem 1997 témer u všech sledovaných druhu zeleniny. Nejvetší nárust ceny je zaznamenán u cibule (+199,9 %), dále pak u hlávkového zelí (+38,7 %), salátových okurek (+26,6 %), rajcat (+24,0 %), mrkve (+21,1 %) a kvetáku (+9,1 %). Prudký nárust ceny cibule byl reakcí obchodníku na vycerpání zásob.

K poklesu spotrebitelské ceny došlo pouze u papriky (-26,0 %) a cesneku (-0,5 %). Prubeh spotrebitelských cen u vybraných druhu zeleniny podle jednotlivých mesícu v letech 1993 až duben 1998 je uveden v príloze c. 4.

Prumerné spotrebitelské ceny vybraných druhu zeleniny v CR v letech 1992 - 1998 v Kc/kg

Druh zeleniny MJ 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998

(prumer

od 1.1.- 30.4.)

Cibule suchá kg 8,03 9,81 13,90 14,97 10,70 14,72 25,30

Cesnek kg 50,19 57,77 51,57 51,36 58,98 70,05 68,34

Kveták kus 12,70 15,11 17,43 23,93 25,92 28,32 34,44

Melouny kg 9,36 10,29 13,53 35,41 29,38 33,25 58,46

Mrkev bez nate kg 7,58 14,09 13,01 13,81 15,38 14,67 17,27

Okurky salátovékg 20,01 22,38 25,06 32,80 32,73 34,70 57,32

Paprika kg 28,42 33,10 39,28 53,95 57,65 71,04 87,61

Rajcata kg 25,20 29,32 31,12 34,77 42,18 37,99 47,77

Zelí bílé kg 6,54 8,30 7,09 10,98 11,27 9,51 11,53

Pramen: CSÚ

ZAHRANICNÍ OBCHOD CR

Celková bilance mezinárodního obchodu CR s cerstvou zeleninou je vysoce pasivní, a to jak z objemového, tak i z financního hlediska . Deficit v roce 1997 dosáhl 251,8 tis. tun v hodnote témer 3,1 mld. Kc. Vývoz uskutecnený v roce 1997 tvoril 1,6 % celkového dovozu cerstvé zeleniny. Deficit v zahranicním obchode Ceské republiky se zeleninou neustále roste. Z hlediska množství dovezené zeleniny se deficit v roce 1997 zvýšil ve srovnání s rokem 1993 o 52,3 %, u financní hodnoty dovezené zeleniny dokonce o 100,2 %.

Bilance zahranicního obchodu Ceské republiky v letech 1993 - 1997

Jednotky 1993 1994 1995 1996 1997

tuny - 165 275 - 203 130 - 227 350 -239 908 -251 763

tis. Kc - 1 541 876 - 2 162 136 - 2 423 467 -2 793 345 -3 086 088

Pramen: Celní statistika

DOVOZ

Dovoz plodové zeleniny predstavuje 66,4 % celkového objemu dovozu zeleniny v roce 1997. V CR nejsou ideální klimatické podmínky pro pestování teplomilných druhu zeleniny v rozsahu, vyžadovaném trhem. Jiná situace je u cibule, jejíž vysoké dovozy zpusobily v posledních dvou letech domácím pestitelum velké problémy s uplatnením vlastní produkce na trhu. Dovoz mrkve je potrebný, protože domácí producenti nemohou obecne nabídnout stejne kvalitní zboží v prubehu celého roku, stejne tak i dovozy hlávkového zelí. Dovozy póru, pekingského zelí, hlávkového salátu a dalších listových zelenin vcetne brokolice obohacují domácí trh a stimulují i ceské pestitele k rozšírení ploch techto druhu zeleniny.

V kalendárním roce 1997 se dovoz zeleniny do CR opet zvýšil. Celkem bylo dovezeno 255,8 tis. t, což predstavuje nárust o 5,9 % v porovnání s rokem 1996. Hodnota dovezené zeleniny cinila 3,1 mld. Kc, což bylo o 11,6 % více než v roce 1996. Na celkovém dovozu zeleniny se podílely nejvíce rajcata (20,3 %), salátové okurky (19 %), melouny (13,6 %), paprika (10,9 %) a mrkev (6 %). Cibule se na celkovém dovozu podílela 8,3 % a hlávkové zelí 4,6 %. V porovnání s rokem 1996 došlo ke zvýšení dovozu všech nejvýznamnejších druhu zeleniny. V roce 1997 bylo do CR dovezeno nejvíce zeleniny ze Španelska, Slovenska, Nizozemí a Madarska. Dovoz z techto ctyr zemí dosáhl približne 64,2 % z celkového objemu dovezené cerstvé zeleniny v roce 1997.

Podrobnejší prehled o zahranicním obchodu CR s významnými evropskými zememi jsou uvedeny v príloze c. 6 této Situacní a výhledové zprávy.

Dovoz cerstvé zeleniny do CR v letech 1995 - 1998 v tunách a v tis. Kc

Druh 1995 1996 1997 1998* 1995 1996 1997 1998*

ZELENINA v tunách v tis. Kc

CELKEM1) 232468 241395 255774 51046 2456100 2808801 3133854 826413

z toho:

Brukev (vc. 7 838 6 131 7 063 3 426 76 682 79 179 88 082 43 894

kapusty hlávkové)

Celer hlízový 841 1 163 2 328 650 12 873 14 234 15 646 4 731

Celer ne hlízový 75 105 196 24 1 509 1 684 3 037 544

Cibule 20 544 18 481 21 294 7 397 139 998 52 938 128 630 99 985

Cibule-šalotka 35 56 31 6 386 347 623 211

Cekanka 50 64 52 15 1 553 1 774 1 842 443

Cesnek 2 936 3 045 3 883 1 028 58 878 78 132 112 781 28 080

Fazole 24 55 34 4 837 1 779 1 104 269

Fenykl hlíznatý 28 44 43 11 891 1 543 1 307 341

Hrách 610 757 306 32 4 857 2 863 3 784 387

Chrest 15 17 15 1 1 181 1 777 1 402 164

Kapusta ružicková 390 407 350 202 4 000 4 807 5 459 3 220

Kren 674 807 879 219 11 412 16 239 21 948 5 703

Kukurice sladká 114 27 20 1 687 734 625 87

Kveták 10 767 11 837 11 312 5 444 101 810 118 258 125 387 73 335

Lilek 146 178 188 44 3 960 5 441 6 520 1 823

Melouny 36 322 32 351 34 893 276 165 361 147 917 223 998 6 707

Mrkev 11 217 11 033 15 383 6 767 60 725 74 146 77 400 41 630

Okurky nakl. 6 486 10 073 6 057 - 39 525 104 327 66 607 -

Okurky salátové 36 720 48 332 48 586 4 182 408 837 594 238 627 206 105 388

Paprika 31 364 32 099 27 989 4 646 505 398 571 557 635 447 155 502

Pór 2 848 3 702 3 582 1 580 37 705 55 145 62 286 26 876

Rajcata 43 529 41 287 52 040 8 332 630 078 677 989 736 979 167 812

Redkvicka,repa sal. 4 200 4 116 4 268 1 198 46 511 54 927 57 651 17 796

Salát hlávkový 1 461 1 445 1 558 613 32 164 47 853 43 761 16 295

Salát ne hlávkový 231 74 140 177 2 543 2 435 4 122 1 972

Špenát 12 32 25 8 368 638 862 312

Tykve, tykvicky 129 140 131 23 2 525 2 896 3 548 1 033

Zelí bílé, cervené 10 514 12 677 11 678 4 825 62 541 73 534 43 789 19 938

Poznámka: 1) dovoz cerstvé zeleniny celkem krome nejméne významných druhu zeleniny

* = stav k 31. 3. 1998

Pramen: Celní statistika

VÝVOZ

V roce 1997 došlo k nárustu vývozu zeleniny z CR, i když je jeho objem stále nízký ve srovnání s predchozími roky. Vývoz v tomto roce dosáhl 4,0 tis. t, což je v porovnání s rokem 1996 více o 69,7 %. Na vývozu zeleniny se nejvíce podílely tyto druhy: cibule (22,5 %), mrkev (19,2 %), rajcata (16,9 %), a hlávkové zelí (8,9 %). Hodnota vyvezené zeleniny cinila 47,8 mil. Kc, což predstavuje oproti roku 1996 nárust o 32,3 mil. Kc. Nejvíce zeleniny bylo v roce 1997 vyvezeno na Slovensko, do Polska a Rakouska. Vývoz do techto trí zemí predstavuje 64,6 % z celkového objemu vyvezené zeleniny v roce 1997.

Vývoz cerstvé zeleniny z Ceské republiky v letech 1995 - 1998 v tunách a v tis. Kc

Druh 1995 1996 1997 1998 1995 1996 1997 1998

ZELENINA v tunách v tis. Kc

CELKEM1) 5 118 1 487 4 011 631 32 633 15 456 47 766 11 187

z toho:

Brukev (vc. kapusty 8 12 99 2 108 197 825 29

hlávkové)

Celer hlízový 48 61 11 3 475 581 117 25

Cibule 492 443 861 106 2 821 1 969 5 757 1 154

Cesnek 31 36 34 23 590 955 1 538 559

Fazole 17 90 10 246 2 200 343 1

Hrách 3 084 158 409 196 14 831 1 162 3 127 2 190

Chrest 0 10 165 0 635 6 812

Kapusta ružicková 2 0,7 22 32 15 318

Kveták 18 26 79 11 267 629 1 161 201

Lušteniny ostatní 28 33 21 320 321 136

Melouny 17 8 105 1 353 113 1 669 177

Mrkev 39 37 769 53 393 229 2 217 187

Okurky naklád- 2 0 55 14 0 745 9

Okurky salátové 15 35 213 16 214 382 4 330 509

Paprika 87 37 91 24 1 679 892 3 047 1 143

Pór 2 12 15 1 33 133 260 31

Rajcata 126 164 679 171 1 165 2 093 13 224 4 743

Redkvicka, repa sal. 37 88 35 22 257 598 456 299

Zelí bílé, cervené 611 228 337 2 076 763 1 448

Poznámka: 1) vývoz cerstvé zeleniny celkem krome nejméne významných druhu zeleniny

Pramen: Celní statistika

ZAHRANICNÍ OBCHOD CR SE ZEMEMI CEFTA

Dovoz zeleniny do CR ze zemí CEFTA vcetne Slovenska poklesl z 112,2 tis. t v roce 1996 na 87,5 tis. t v roce 1997, tj. o 22,1 %. Financní hodnota dovezené zeleniny v roce 1997 dosáhla 990,7 mil. Kc (pro porovnání: v roce 1996 cinila 990,1 mil. Kc). Nejvíce zeleniny se dovezlo ze Slovenska 47,4 tis. t (tj. 54,2 %), Madarska 23,0 tis. t (tj. 26,3 %) a Polska 14,0 tis. t (tj. 16,1 %). Pouze nepatrné množství zeleniny bylo dovezeno z Rumunska (3,0 t).

Vývoz zeleniny z Ceské republiky do zemí CEFTA vcetne Slovenska v roce 1997 cinil 2,1 tis. t (tj. o 1,2 tis. t více než v roce 1996) ve financní hodnote 29,6 mil. Kc (tj. nárust o 22,4 mil. Kc). Naším nejvetším obchodním partnerem ze zemí CEFTA je tradicne Slovensko, kam bylo v tomto roce vyvezeno 1,3 tis. t zeleniny (62 %).

Bilance obchodu s cerstvou zeleninou v rámci Celní unie je pro CR pasivní. V roce 1996 cinilo záporné saldo 63,2 tis. t v hodnote 650,9 mil. Kc. Deficit v roce 1997 mírne poklesl a ciní 46 tis. t v hodnote 575,7 mil. Kc.,

Podrobnejší prehled o zahranicním obchodu CR se zememi CEFTA jsou uvedeny v príloze c. 6 této Situacní a výhledové zprávy.