Z fondů EU na rozvoj venkova lze získat víc, než tvrdí MZe

Ministerstvo zemědělství nemá pravdu, když tvrdí, že strukturální fondy Evropské unie nemohou finančně nahradit plnou výši takzvaných přímých plateb na podporu zemědělské produkce. Ačkoli v rámci EU nejde o typický jev, existují v rámci Patnáctky země, které čerpají z neprodukčních programů výrazně více peněz než na podporu produkce, například Rakousko. Vyplývá to z analýzy struktury financování zemědělství Rakouska, kterou vydal Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky (VÚZE) jako svůj bulletin č. 3/ 2002.

Právě Rakousko je přitom svými klimatickými a geografickými podmínkami a pozicí ve středoevropském regionu velmi blízké podmínkám ČR. Z textu bulletinu VÚZE přitom vyplývá, že v rámci celé EU směřuje sice 84 procent zemědělských dotací na podporu trhu a produkce a 14 procent na rozvoj venkova, Rakousko ale čerpá z prostředků EU na podporu produkce pouze 57 procent veškerých zemědělských podpor a na programy rozvoje venkova 43 procenta. Když se však k podporám z EU připočtou ještě národní zdroje, směřuje v Rakousku na podporu produkce jen 33 procent dotací a na rozvoj venkova 67 procent.

Ministr zemědělství Jan Fencl přitom několikrát důrazně odmítl návrh Evropské komise, která počítá, že zemědělci z kandidátských zemí dostanou bezprostředně po vstupu do EU jen 25 procent přímých plateb, tedy podpory produkce ve srovnání se zemědělci z členských zemí. Fencl zároveň odmítá možnost kompenzace za přímé platby z jiných zdrojů z EU, například strukturálních fondů a obecně všech zdrojů týkající se rozvoje venkova, neboť podle něj tyto zdroje nedokáží objem prostředků formou přímých plateb nahradit.