Vývoj pšenice s vyšším zdravotním potenciálem

Hledáním způsobů snížení deficitu některých minerálních látek u populace prostřednictvím konzumace pšenice se zabývají minimálně dvě zásadní studie. Výzkumníci z University of Kalifornia-Davis, University of Haifa a amerického ministerstva zemědělství údajně nalezli řešení nutričního deficitu, kterým trpí stovky milionů dětí na celém světě. Naklonovali gen z plané pšenice, který zvyšuje obsah proteinu, zinku a železa v zrnu. Naklonovaný gen označený jako GPC-B1 urychluje zrání zrna, listy rostliny dříve odumírají a jejich proteiny, zinek a železo jsou transportovány do zrna, kde se ještě před sklizní ukládají. Obsah proteinu a mikronutrientů se tak oproti varietám, které byly dosud zkoumány zvyšuje 10–15 % .

Pšenice je jednou ze základních plodin pěstovaných na světě a poskytuje zhruba pětinu energie získávané konzumací potravin. Výzkumníci se proto domnívají, že i nevelké zvýšení její nutriční hodnoty by mohlo napomoci snížit u populace deficit proteinu a některých mikronutrientů. S použitím techniky RNA interference k inhibování genu GPC byly vytvořeny geneticky modifikované linie pšenice se sníženou hladinou genu GPC a jejich obsah proteinu, zinku a železa byl porovnáván s obsahem těchto nutrientů u pšenice obsahující klonovaný gen. Zrna z geneticky modifikovaných rostlin dozrávala o několik týdnů později než kontrolní rostliny a vykazovala při stejné velikosti zrna o 30 % nižší obsah proteinu, zinku a železa.

V současné době se v USA uskutečňuje 20 programů šlechtění pšenice, které jsou soustředěny do konsorcia známého jako Wheat Coordinated Agricultural Project. Konsorcium zavádí GPC-B1 a další geny do variet amerických pšenic s použitím rychlé techniky šlechtění označované jako selekce s pomocí markerů. Výzkum je podporován Národní výzkumnou iniciativou (NRI) při americkém ministerstvu zemědělství a americko-izraelským fondem pro zemědělský výzkum a vývoj (BARD).

V rámci další studie byly vyvinuty nové linie pšenice s nízkým obsahem fytátu, z kterých se získává mouka s obsahem hořčíku nižším o 25 % než u komerčních variet. Výzkumníci z ARS při americkém ministerstvu zemědělství a z univerzity v Idaho zjistili, že nižší hladina fytátu může podstatně zvýšit biologickou využitelnost hořčíku. Deficit hořčíku je spojován s vývojem osteoporózy a diabetu 2. typu. Vysoký obsah fytátu v zrnu a ztráty hořčíku z obalových vrstev během zpracování zrna snižují množství hořčíku využitelného zrna ve stravě. Používáním mouky vyráběné z nových nízkofytátových linií pšenic by se podle názoru výzkumníků mohlo do stravy dostávat více hořčíku, protože přidávání hořčíku do rafinovaných mouk se běžně neprovádí. Rovněž bylo zjištěno, že mouka z tvrdé pšenice s nízkým obsahem fytátu má z pekařského hlediska lepší technologické vlastnosti a mouka z měkké pšenice s nízkým obsahem fytátu vykazuje vyšší vaznost vody. Tyto poznatky budou dále podrobněji zkoumány.

Food Technology, 61, 2007, č. 2, s. 13–14