VÝROBA HYBRIDNÍHO OSIVA

11.03.1997 | Odborné konference

Ing. Jan Prášil

SEMO s. r. o.

1) Význam hybridního osiva zelenin

Hybridní odrůdy jsou díky heteroznímu efektu oproti odrůdám volně opylovaným podstatně vyrovnanější, umožňují lépe spojovat protichůdné vlastnosti např. ranost s výnosem a umožňují vložit více rezistencí k chorobám.

2) Výroba hybridního osiva zelenin

Vzhledem k tomu, že zeleniny patří do různých botanických druhů a čeledí je výroba hybridního osiva velmi rozmanitá.

a. tykvovité, okurky - využití jednodomých rostlin

- mateřská linie (komponenty) kvete pouze samičími květy

b. mrkev, petržel, cibule, pór - cytoplazmatická pylová sterilita

c. košťáloviny - inkompatibilita

- cytoplazmatická pylová sterilita

d. rajčata - kastrace

- pylová sterilita

- funkční sterilita

e. papriky - kastrace

- pylová sterilita

f. čekanka - certation

3) Pěstitelské zvláštnosti

a. Perfektní agrotechnika je základním předpokladem úspěšné výroby hybridního osiva. Komponenty jsou často v depresi a více vnímavé k chorobám.

b. Opylování - zde je třeba zajistit opylování ručně nebo hmyzem- včelstvy. Zde je důležité používat silná včelstva s dostatkem mlaďušek a plodu do folníků, silná včelstva v dostatečném počtu do polí.

c. Izolace - je velmi důležité zajistit prostorovou, resp. technickou izolaci, která zabrání nežádoucímu opylení. Jakákoliv příměs cizího pylu snižuje kvalitu vyrobeného hybridního osiva ještě výrazněji než u klasických odrůd.

d. Sladění kvetení linií, komponentů - bez časového sladění kvetení linií nelze dosáhnout dobrého výsledku při výrobě hybridního osiva. Pozdní kvetení jedné z linií má za následek malou výrobu hybridního osiva, příp. může vést až k nevyrobení osiva vůbec. Je to otázka znalosti materiálů, kvalitní metodiky.

4) Technické termíny

- cytoplazmatická pylová sterilita

Buňka rostliny obsahuje jádro s chromozómy, ve kterých jsou založeny všechny buněčné znaky. Kolem jádra je protoplazma s organelami jako chloroplasty a mitochondrie, atd.

Interakce mezi určitými znaky v protoplazmě a znaky pro sterilitu založenými v jaderných chromozómech může způsobit sterilní rostlinu. Geneticky identická rostlina s jinou protoplazmou je fertilní. Jestliže je první rostlina použita jako matka ke křížení s jinou rostlinou, nové zygoty budou mít stejnou protoplazmu jako matka a znaky pro sterilitu jako oba rodiče, výsledkem je opět pylově sterilní rostlina. Tímto způsobem je možno snadno udržovat sterilní linie, kombinovat je s jakoukoliv jinou fertilní linií a tím produkovat hybridní osivo.

- sporofytická inkompatibilita

Složitý, v případě zvládnutí velmi efektivní systém pro výrobu hybridního osiva. Potom co se otevře květ a pyl a vajíčka jsou geneticky zralá, glykoproteiny na povrchu blizny začínají být aktivní. Včely nanesou vlastní pyl na povrch blizny a aktivní proteiny způsobí zastavení růstu pylové láčky. U cizího pylu odlišného genetického původu však může růst nerušeně dál. Tímto principem je umožněna výroba hybridního osiva.

V rostlině mohou být aktivní dva glykoproteiny, ale pouze ten silnější z nich se projeví. Každý glykoprotein je definován jednou S - alelou, doposud bylo definováno přes 40 různých S - alel.

- certation

Systém, kdy pyl geneticky odlišné rostliny, pokud dosáhne blizny prorůstá rychleji k vajíčku než pyl vlastní. To způsobuje, že pokud se vlastní a cizí pyl dostanou na bliznu současně, pylová láčka cizího pylu dosáhne vajíčka dříve.