Všechny vyšší rostliny jsou masožravé

Nejnovější výzkum přiřadil k masožravým rostlinám třeba huseníček nebo rajče. Rostliny, které nekonzumují „maso,“ jsou v přírodě vzácnou výjimkou.

Rostliny žijí v pevnějších i volnějších svazcích s různými mikroorganismy. Zvláště kořenový systém je pro spolupráci mezi rostlinou a mikroby příhodné místo. Z učebnic fyziologie rostlin známe zářné příklady, jako je mykorrhiza nebo hlízkové bakterie vytvářející kořenové hlízky u bobovitých rostlin.

Příhodné podmínky pro mikroorganismy však vytváří v těsné blízkosti kořenů většina rostlin. V tzv. rhizosféře je mnohonásobně více mikroorganismů než v okolní půdě. V dosavadních představách byla rhizosféra jakousi burzou živin. Rostlina vylučovala do půdy látky, které svědčí bakteriím, a bakterie na oplátku rozkládaly organickou hmotu v půdě a uvolňovaly z ní molekuly, po nichž prahla rostlina. Vše mělo fungovat k oboustranné spokojenosti jako jakási burza. Jak vyplývá z nejnovějších výzkumů mezinárodního týmu vedeného Thierrym Lonhiennem z australské University of Queensland, je tento náhled na rhizosféru mylný. Ve skutečnosti jsou to jedna velká bakteriální jatka, která slouží převážně zájmům rostliny.

Vědci pěstovali v kultuře in vitro na sterilním agaru huseníčky Arabidopsis thaliana a rajčata. Do agarové půdy nasadili bakterie Escherichia coli nebo kvasinky Saccharomyces cerevisiae, které díky cizímu genu produkovaly zelený fluoreskující protein a zeleně svítily. Záhy však svítily i kořeny rostlin. Bakterie a kvasinky přitom nebyly na jejich povrchu, ale v nitru kořenů a dokonce i v nitru kořenových buněk.

Rozhodně nešlo o vpád mikroorganismů. Rostliny si mikroby pochytaly. Nejprve rozpustily celulózovou stěnu, přes kterou by se jim bakterie a kvasinky špatně polykaly. Následně vytvořily kolem bakterií na povrchu kořenových buněk zvláštní „ohrádku“ – jakýsi prstenec. V podstatě se zachovaly podobně, jako když si my nabereme sousto na lžíci. Následně pak vtáhly mikroby do nitra buňky a nasměrovaly je do lysozomů, kde je rozložily. Další pokusy prokázaly, že rostliny využívají z pohlcených mikrobiálních buněk především dusíkaté látky.