Vinaři představili strategický dokument

Plánují posílit soběstačnost, omezit dovoz nekvalitních vín a navýšit podíl ekologických vinic

Tuzemští vinaři schválili na dnešním zasedání Svazu vinařů ČR strategický plán pro období 2025 – 2045. Ten zahrnuje ambiciózní cíle v podobě 40% soběstačnosti v produkci hroznů i výrazný nárůst vinic v režimu ekologického zemědělství. Plán popisuje také překážky a nutné reformní kroky zejména v legislativní oblasti nebo při eliminaci nekvalitního laciného dovozu. I přes negativní trendy v evropském vinařském sektoru jsou odborníci i zástupci vinařů přesvědčení, že Česká republika má předpoklady stát se vinařskou zemí budoucnosti.

„Evropské i tuzemské vinařství se nachází ve složité situaci a musí čelit řadě výzev. Pokud se nám ovšem povede rychle nastartovat reformní kroky a získat podporu těch, co rozhodují, může naopak z rozvoje vinařství u nás celý stát a společnost významně profitovat. Mnoho faktorů mluví v náš prospěch. Prvně se ale musíme vypořádat s řadou domácích úkolů,“ říká Martin Chlad, prezident Svazu vinařů České republiky.

Vinaři chtějí větší soběstačnost

Stěžejní součástí plánu stabilizace a rozvoje vinařství v ČR je dosažení 40% soběstačnosti, což představuje produkci cca 90 mil. l tuzemských nápojů z révy vinné. Výpočty ukazují, že by v takovém případě byl příjem jen z DPH do státního rozpočtu vyšší o bezmála 400 milionů Kč oproti stávajícím příjmům. „Kroků k dosažení větší soběstačnosti je několik. Z 80 % se chceme zaměřit na masivní, konkurenceschopnou, a přitom udržitelnou produkci, a u zbývajících 20 % na výjimečnou kvalitu spojenou s místem původu, přísnou kontrolou a garancí kvality. Klíčovým produktem pro nás není víno, ale réva vinná,“ upřesňuje Martin Chlad.

Restrukturalizace a podpora ekologie

V době nepříznivého demografického vývoje a klesajícího spotřebitelského zájmu o alkohol je nezbytná restrukturalizace, zahuštění vinic, zvýšení výnosu na objemových vinicích až na 20 t/ha a výraznější využití rezistentních PIWI odrůd. Důležitý je rovněž vznik národního apelačního systému, aby zákazník viděl, odkud pochází surovina i výrobce, jakou vazbu má odrůda k místu původu, či v jakém režimu vinař hospodaří. Dlouhodobým cílem je navýšit poměr ekologických vinic na 15 % oproti stávajícím 6,5 %. Vinařství se významnou měrou podílí na krajinotvorbě a zachování biodiverzity, přechod do ekologického režimu je tak zcela logický. Tento cíl je navíc plně ve shodě s Programovým prohlášením vlády. Nezbytným krokem bude také rozšíření trhu o nízkoalkoholická vína a nealkoholické nápoje z hroznového moštu.

Boj s laciným dovozem

Podle aktuálního průzkumu provedeného prostřednictvím aplikace Instant Research společnosti Ipsos* tři čtvrtiny lidí (73 %) upřednostňují domácí produkci, 80 % z nich by navíc souhlasilo s omezením dovozu nejlevnějších nekvalitních vín subvencovaných v zemích původu z důvodu ochrany tuzemského spotřebitele a veřejného zdraví. Tato vína se těší největší spotřebě, zároveň se však mezi víny největší měrou podílí na škodlivé a závislostní konzumaci a jejich dovoz je spojen s nejvýraznějším zatížením uhlíkovou stopou.

„Snížení levného dovozu je principiální věc. I volný trh může mít své hranice. Pokud slyšíme volání po ochraně veřejného zdraví nebo podpoře tuzemských podnikatelů, nemůžeme tolerovat chování některých zemí a mít v regálech dotovaná vína z druhé strany světa za 49 Kč nebo dovážet 50 % všech nebalených levných vín z Maďarska,“ uvádí Chlad. Tuzemští vinaři se proto sami chtějí soustředit na efektivnější pěstitelské a výrobní postupy a dostat se tak nižší cenu hroznů i moštu u základních vín. Plánují také užší spolupráci s retailem i HORECA segmentem. Součinnost vinaři očekávají také od státu. Pomohla by podle nich například synchronizace online informací mezi inspekcí a celníky, garance podílu domácích produktů či zavedení minimální jednotkové ceny.

ČR má potenciál stát se vinařskou zemí budoucnosti

Legislativa a přemíra byrokracie činí nejen vinařský průmysl značně neefektivním a méně konkurenceschopným. Dvě třetiny dotázaných* (66 %) se shodují, že podpora podnikání je v České republice zcela nedostatečná.

„Chceme naprostou digitalizaci datového prostředí a efektivní propojení „státu se státem”. Česká republika má potenciál stát se vinařskou zemí budoucnosti. Záleží ale na přístupu státu, respektive našich zákonodárců. Ti by měli přistupovat k podpoře ekonomiky konstruktivně a progresivně, podpořit tuzemskou produkci a poctivé firmy,“ uzavírá prezident Svazu vinařů ČR.

Mezi další návrhy vinařů v oblasti úprav legislativy patří například zavedení minimální jednotkové ceny vedoucí ke snížení konzumace alkoholu a škodlivosti jeho dopadů, zavedení kategorie „perlivých vín” v EU směrnici, funkční a transparentní evidence tržeb či zvýšená ochrana domácího trhu vůči dovozu ze třetích zemí a projekce uhlíkové zátěže v souvislosti s transporty i obalovým materiálem.

* Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos. Uskutečnil se během dubna 2025 na vzorku 1000 lidí, zadavatelem byl Svaz vinařů ČR.