Veterinární legislativa – důraz na zodpovědnost

Odedávna, dříve než se za základ zákonů vzalo Desatero, se lidská společnost snaží formulovat pravidla, podle kterých by se lépe žilo. Přestože se někomu může zdát, že stále se vylepšující evropská veterinární legislativa není dostatečně přehledná, lze jejího ducha stručně charakterizovat jako snahu klást důraz na konkrétní zodpovědnost. Zodpovědnost chovatelů za dobrou péči o chovaná zvířata i za to, že jejich produkty budou zdravotně nezávadné. To se dále týká i zpracovatelů živočišných produktů – potravin.

V tomto duchu postupují i národní zákonné úpravy, aby byly v rámci EU jednotné. Takto se i dovytváří veterinární zákon a jeho příslušné prováděcí vyhlášky. Všechny kontrolní mise z EU vždy konstatovaly, že naše veterinární legislativa je v souladu s tou evropskou a že i předpisy, které platí přímo, jsou u nás dodržovány.

V současné době je patrné, že se veterinární oblasti týkají i některé zákony, které nejsou primárně veterinární. Sem například patří i zákon o lécích. Ministerstvo zemědělství ČR potvrdilo stanovisko Státní veterinární správy ČR, že některé pasáže, konkrétně ty, které se týkají zodpovědnosti za používání a uvolňování veterinárních léčiv by měly být dopracovány tak, aby odpovídaly platné legislativě EU.

Stále samozřejmě platí, že chovatelé mají i nadále povinnost stanovenou veterinárním zákonem nepodávat zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, veterinární léčivé přípravky, jejichž používání není povoleno nebo, které zanechávají rezidua v živočišných produktech určených pro lidskou výživu. A všechny tyto povinnosti kontrolují orgány státního veterinárního dozoru. V podstatě bez ohledu na navržené znění zákona o léčivech jsou orgány státního veterinárního dozoru schopny zabezpečit dosavadní úroveň kontroly.

Je však na místě se ztotožnit s názorem Ministerstva zemědělství ČR, že je potřeba v souladu s legislativou EU v zákoně o lécích jasně vymezit hlavně povinnosti distributorů léčiv a povinnosti chovatelů. Léky správně uchovávat a vést doklady o jejich použití. Pokud jde o požadavky na distributory, jde především o to, že s léky smí manipulovat ( a vydávat je) jen osoby s patřičnou kvalifikací, a s vymezenými okruhy léčiv smí nakládat jen veterinární lékaři.

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR