Vedra zastavila růst chmelových rév

"Pokud by současné počasí nastoupilo ve druhé polovině června a horka přišla až nyní, bylo by to pro nás ideální počasí," konstatoval včera Ing. Lubomír Vent, jednatel společnost Chmel Vent v Kněžicích na Podbořansku. Na stovce hektarů chmelnic v Kněžicích však vysoké teploty zastavily v červnu růst chmelových keřů, které vlivem horka začaly dříve kvést. Révám tak chybí zejména vrcholový obrost plodonosnými větévkami, které jsou základem úrody chmelových hlávek.

Zatímco loni sklízeli chmelaři v Žatecké chmelařské oblasti v průměru 1,08 tuny z hektaru, letos odhadují v Kněžicích propad až kolem 20% běžné sklizně.

"Je to doslova tragédie," sdělil včera s beznadějí v hlase až dosud vždy optimisticky naladěný předseda ZD Hřivice Ladislav Cyprian. Hřivické družstvo, které dobrou agrotechnikou a příkladnou péčí o chmelnice až dosud vždy dokázalo úspěšně snižovat nepřízeň klimatických podmínek, bude mít stejné ztráty na letošní úrodě jako pěstitelé na Podbořansku. Červnovým vedrům nedokázal čelit ani vliv potoků a lesů, které v tomto koutě okresu tradičně výkyvy počasí zmírňují.

Předčasná vedra postihla bez rozdílu i chmelaře v bezprostřední blízkosti Ohře - Zemědělskou společnost Loužek Obora nebo Rolnické družstvo v Dobroměřicích. "Konzultovali jsme situaci ve chmelnicích před deseti dny na jednání Okresní agrární komory v Žatci a situace je stejná u všech pěstitelů chmele," uvedla ekonomka Loužku Obora.

Za škody z extrémních výkyvů počasí navíc nedostanou pěstitelé žádnou náhradu - pojišťovny hradí pouze ztráty, způsobené krupobitím nebo vichřicí. Beznadějnou vidí chmelaři i žádost o příspěvek ze strany ministerstva zemědělství. "Požádat sice můžeme, ale nedostaneme stejně nic," shodli se včera oslovení zástupci chmelařských společností.