Vědci na stopě rostliny, která téměř nepotřebuje vodu

Vědci objevili gen, který se podílí na otevírání a uzavírání průduchů v rostlinách. Jeho identifikace výrazně přispěje k pochopení mechanismu tohoto procesu, což může být první krok k vytvoření rostliny schopné přežívat v extrémně suchých podmínkách a tedy i způsob, jak se vyrovnat s některými očekávanými důsledky globálního oteplování. S odvoláním na článek v časopise Nature o tom informoval vědecký server PhysOrg.com. Výzkumu se zúčastnili angličtí, estonští, finští a američtí vědci.

Ovládat průduch

"Sucha, zvýšená koncentrace ozónu a další environmentální tlaky mohou mít vliv na množství úrody," citoval server Jeana China, jednoho z výzkumníků. "Tato práce nám dává jasnější představu o tom, jak se rostliny s těmito těžkostmi vypořádávají a může to vést k novým způsobům, jak zvýšit jejich odolnost."

Rostliny pomocí otevírání průduchů v listech regulují výměnu kyslíku a CO2. Vypouštějí jími také vodu. V extrémně suchých podmínkách může tímto způsobem rostlina přijít až o 95 procent tekutin a pak uschnout.

"Průduch je v podstatě otvor do listu, kterým se dostává CO2 dovnitř a voda ven," řekla Aktuálně.cz Radomíra Vaňková z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR.

"Pokud by tyto rostliny uměly efektivněji regulovat zavírání průduchů, byly by schopné přežívat v sušším prostředí," dodává odbornice na fyziologii rostlin.

Naděje pro suché oblasti

Tyto nové poznatky tak mohou být využity v boji proti klimatickým změnám, které podle vědců způsobí sucha a nižší objem úrody v mnoha oblastech na Zemi.

"Předpokládá se, že se v budoucnu budeme potýkat s nedostatkem vody, například v oblastech okolo Středozemního moře už začíná být znatelný nedostatek vody na zavlažování. Bude nutné pěstovat odrůdy, které vodu efektivněji využívají a zlepšit způsob zavlažování," říká Vaňková

"Většina vody, kterou rostlina přijímá, uniká průduchy do atmosféry. Snahou je vyvinout takovou rostlinu, která bude schopná tento výdej omezit při současném zachování dostatečného příjmu oxidu uhličitého. Bude ji tak možné zalévat méně a objem úrody se výrazně nesníží."

Podle BBC bude možné tyto nové informace uplatnit v komerční produkci potravin během dvaceti let.