Uplatnění mléčných výrobků na čínském trhu

Čínský trh s mlékárenskými produkty roste, ale absolutní hodnoty jsou nízké. Při exportu do Číny a vytváření podniků je nutná opatrnost.

Pro řadu mlékárenských společností je export stále větší nutností. V rámci EU je asi 20% nadprodukce a celosvětový trh už také není dost velký, aby přebytky vstřebal. Dokonce ani v Číně není trh neomezený. Produkce a spotřeba tam roste ca o 20 % ročně, avšak absolutní čísla nejsou vysoká, protože konzumace mléka nemá v Číně tradici. Ve větší míře konzumuje mléko jen mladší generace do 30 let (tvoří asi 40 % populace z celkových ca 1,3 mld. osob).

V r. 2004 se spotřebovalo celkem jen 10 tis. t sýra, dovoz činil 7,25 tis. t. Dovoz sušeného mléka v r. 2004 činil 146 tis. t.

V r. 2005 z vyprodukovaných 30 mld. l mléka (70 – 80 % pochází z malých farem) se část vyvezla do okolních zemí. Dovoz zahuštěného mléka dosáhl 150 tis. t., dovoz sušené syrovátky 180 tis. t, dovoz sýrů 9 360 t.

Z hlediska dlouhodobé strategie se zdá, že je dobré vstoupit a čínský trh. Otázkou je jak a kdy. Příkladem neúspěchu je Parmalat a Friesland Foods. Tyto firmy vstoupily na čínský trh příliš brzy, s příliš vysokým očekáváním a nepřipraveni investovat dost do rozvoje surovinové základny. Také zřejmě podcenily konkurernci 630 čínských mlékárenských společností, z nichž čtyři státní mají výraznou podporu vlády.

Prvním krokem by měl být jednoduchý export, druhým krokem zřízení obchodního podniku v Číně a vytváření distribuční a prodejní sítě. Pokud tyto dva kroky jsou úspěšné, lze udělat třetí krok – žřídit vlastní zpracovatelský provoz. Teprve nedávnou legislativní novinkou je, že podniky mohou být 100% zahraniční, bez čínského podílu. Obchodování v místě musí zajišťovat místní, takže je k tomu třeba získat vhodné zaměstnance a partnery.