Unii doženeme možná v příští generaci

Ještě větší otevření hranic, možnost pracovat a studovat v zemích evropské unie, lepší vyhlídky pro mladé, růst životní úrovně. Takové byly podle průzkumů veřejného mínění hlavní motivy těch, kteří v referendu podpořili svým ano vstup do Evropské unie. Opravdu Češi díky unii zbohatnou nebo svým nynějším souhlasem aspoň připraví půdu pro snazší život příští generaci? Vše nasvědčuje tomu, že ten, kdo věří této šanci a hlasoval pro, neměl by si to jednou vyčítat. S jednou podmínkou: že zemi bude v příštích desetiletích spravovat schopná domácí vláda, která vytvoří podmínky pro to, aby všechny příležitosti Evropské unie bylo možné využít. Optimisté mohou začít snít o tom, jak se Češi jednoho dne vyrovnají například sousedním Němcům a předeženou je nejen v pití piva, ale i v příjmech, životní úrovni a výkonu ekonomiky. Dobrý příklad existuje. Když před třiceti lety do Evropské unie vstupovalo malé Irsko, zaostávalo za svým velkým rivalem, Británií, skoro o polovinu. Dnes je situace obrácená, Irové mají ve výdělcích před Brity náskok skoro 20 procent a patří mezi nejbohatší národy v Evropě. Češi mají dnes, na prahu Evropské unie, podobnou výchozí pozici jako kdysi Irové. Hrubý domácí produkt na hlavu je nyní v Česku na 60 procentech průměru Evropské unie, Německo je těsně nad průměrem. Šestice domácích a zahraničních ekonomů, oslovených redakcí u příležitosti historického referenda, se shoduje v jednom: být v unii sice nestačí k tomu, aby Česko dohnalo bohatší západní sousedy, ale mimo unii by to bylo prakticky vyloučeno.