Unie: Přímé platby farmářům jsou sporné

Stanoviska českých vyjednavačů a představitelů unie k některým otázkám přičlenění jsou ještě vzdálená. Nejožehavějším tématem vyjednávání jsou přímé platby zemědělcům poskytované ze státních peněz. Podle odborníků od nich unie nechce ustoupit, a tím silně znevýhodňuje přistupující státy. Dostupné údaje hovoří o tom, že zatímco v zemích unie loni činil podíl produkčních podpor na příjmech zemědělců 38 procent, v Česku to bylo jen 18 procent. "Dávali bychom přednost tomu, kdyby platby nebyly v celé Evropě," řekl tajemník Agrární komory České republiky Jan Záhorka. "Budou-li však zachovány, trváme na tom, abychom je dostávali také," dodal. Podle něj nejde za tohoto stavu v zemědělství o soutěž podnikatelů, ale o soutěž státních rozpočtů. "Zemědělství je jednou z nejsložitějších kapitol a pro vyjednavače s Evropskou unií je určitým oříškem," připouští náměstek ministra zemědělství Tomáš Zídek a dodává, že za hlavní považuje jednotný přístup. "Česká republika netrvá na přímých platbách zemědělcům, požaduje však, aby zemědělská politika unie byla jednotná," řekl. "Žádná členská země dvojkolejnost nepodporuje," doplnil. Podle něj není pochyb, že v unii bude společná zemědělská politika. V současné době však není jasné, jak bude v letech 2006 až 2014 vypadat. "Členské státy mají předložit svou vizi zemědělské politiky a nechtějí rozhodnout bez nás," řekl Zídek s tím, že Česká republika však na tuto otázku neumí odpovědět. V unii se někteří politici přiklánějí k podpoře malých farem do 90 hektarů. Zatímco v zemích patnáctky převažují farmy do 20 hektarů, u přičleňovaných států je průměrná výměra o nulu větší a nelze počítat s dalším drobením zemědělství. "Nejpravděpodobnější je proto scénář, že Evropská unie nereformuje zemědělskou politiku do roku 2006 a Česká republika do unie vstoupí za nynějších podmínek podpory zemědělství v roce 2004 nebo koncem roku 2003," uvedl Zídek.