Týden v zemědělství podle Petra Havla - č. 3

Změna politického klimatu v Evropě i ve světě nástupem Donalda Trumpa se už začíná projevovat ve změnách některých přístupů. V uplynulém týdnu například navrhl Donald Tusk jménem polského předsednictví zásadní přehodnocení Green Dealu, včetně ETS, jehož ambicí je rozšířit emisní povolenky na budovy, dopravu a některá další odvětví, a to od roku 2027. Jsme-li v EU, pak je třeba zaznamenat také vyjádření komisaře pro zemědělství Christophe Hansena, který deklaroval jako jednu ze svých priorit podporu generační výměny v evropském zemědělství, ve kterém v současné době pracuje pouze 12 procent pracovníků mladších 40 let.

K tomu budou podle něj třeba další investice do zemědělství, což potvrdila také Evropská investiční banka (EIB). Otázkou nicméně bude, jak hodlá EIB generační výměnu podporovat. A do třetice z EU – Evropská komise by měla na konci ledna představit návrh dalšího balíčku sankcí, týkající se zejména dovozu hnojiv a některých zemědělských surovin z Ruska a Běloruska, a to v podobě zvýšení cel o 20 až 30 procent. Důsledkem ale může být opětovný nárůst cen průmyslových hnojiv, neboť jejich dovoz ze zmiňovaných zemí se na spotřebě hnojiv v EU podílí podle dat více než 50 procenty, což pro zemědělce není příliš pozitivní zpráva. Komise nicméně také oznámila finální podobu obchodní dohody s Mexikem, která má přinést vyšší potenciál exportu z EU do Mexika, což je naopak pozitivní. Tento krok může být totiž kompenzací očekávaného snížení exportu EU do USA, pokud USA zavedou avizovanou celní ochranu svého území, a také alternativou k možným negativním dopadům vyplývajícím z dohody s MERCOSUR.

Ministerstvo zemědělství (MZe) zase tento týden představilo škálu opatření s cílem snižovat byrokracii v tuzemském zemědělství, zabudovaných do novely veterinárního zákona, ale také týkajících se pravidel dotací na ekologické zemědělství. Antibyrokratická aktivita resortu se týká jednak zrušení některých evidenčních povinností nebo převodu různých hlášení do digitální formy. MZe naopak odstoupilo od záměru zpřísnit označování rostlinných imitací nesoucích názvy tradičních výrobků živočišného původu, podpořilo ale povolování rituálních porážek hospodářských zvířat ke komerčním účelům. Prakticky všechny kroky MZe lze přitom hodnotit pozitivně, pokud se ale týká označování masných výrobků, bylo by na místě alespoň zpřesnění složení takových produktů, především pak v zájmu zdraví spotřebitele. Je totiž třeba zdůraznit, že složení potravinářských produktů má podle evropské i tuzemské legislativy přímou vazbu na možnost použití určitých názvů, konkrétní složení je pak i podmínkou ochranných známek typu označení původu či zeměpisného označení či tradičních specialit udělovaných samotnou EU. Evropský soud kromě toho již i oficiálně konstatoval, že není možné používat pojem „veganské maso“. Je tedy zřejmé, že k nějakému zpřesnění v používání názvů dojde dříve či později na úrovni EU.

MZe společně s veterináři také dojednalo možnost exportu prasat a vepřového na Ukrajinu, což lze také hodnotit pozitivně, i když ČR se více než s exportem vepřového potýká s rostoucími dovozy této komodity ze zahraničí. Větší význam pro podnikání v zemědělství ale může mít plánovaný vznik Meziresortní rady pro genetiku a genomiku, který posvětila Vláda ČR. Uvedený krok by měl pomoci k přenosu poznatků týkajících se šlechtění hospodářských rostlin či chovaných hospodářských zvířat s cílem zvýšit konkurenceschopnost zemědělských podnikatelů, ale i ekonomiku chovů a pěstování plodin v podobě nárůstu užitkovosti, zvýšení odolnosti vůči klimatickým vlivům, ale i zvýšení nutriční hodnoty zemědělských komodit. Zmiňovanou Radu vytvoří experti MZe a Ministerstva zdravotnictví v tomto roce. Dodat lze jen, že rozvoj spolupráce mezi zmiňovanými resorty by mohl také zreálnit požadavky Ministerstva zdravotnictví na změny ve struktuře stravování školáků, která by měla nastat v příštím školním roce, tedy od podzimu 2025.

V uplynulém týdnu také prezentovalo Ministerstvo životního prostředí novou dotační výzvu z Národního programu Životní prostředí (NPŽP) s cílem podpořit provoz, další rozvoj a realizaci vzdělávacích aktivit ekocenter. Celková podpora má činit 220 milionů korun, jedním z prvků této výzvy je možnost čerpání zálohových plateb ve výši 40 procent z celkové schválené dotace ihned po podpisu smlouvy, což má ekocentrům umožnit rychleji zahájit plánované aktivity a stabilizovat jejich činnost.

Petr Havel