Tradiční rodinné farmy potřebují v Česku větší podporu státu

Rodinné farmy jsou přitom zodpovědné za 68 % zemědělské produkce v EU a jejich přínos pro krajinu je v porovnání s průmyslovými podniky nedoceněný. Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) proto vyzvala Ministerstvo zemědělství k posílení pozice právě rodinných zemědělských podniků.

Problémy českého zemědělství - eroze a vylidňování venkova

Rodinné farmy představují nejstarší a nejrozšířenější způsob obdělávání půdy a zemědělského hospodaření. Fungují na principu zodpovědnosti sedláka a jeho rodiny nejen ke statku a půdě, ale také k předkům a budoucím generacím. Rozdíl mezi průmyslovými zemědělci a sedláky tak není ve velikosti, ale v přístupu k zemědělskému hospodaření a vazbě zemědělce k místu, kde podniká.

„I rodinné farmy mohou být a jsou velké, na rozdíl od podniků právnických osob jde ale o podniky, které mají a budují mezigenerační vazby, a od svých předků přejatá hospodářství se sedláci snaží ve vlastním zájmu předat následující generaci v pokud možno lepším stavu, než v jakém je přejímali,“ upozorňuje tajemník ASZ ČR Jaroslav Šebek. 

Rodinné farmy tak mají pozitivní vliv na stav půdy, kterou spravují. To je podstatným přínosem pro české zemědělství, které bojuje s postupnou degradací zemědělských pozemků vinou vodní eroze a následnou tenčící se svrchní vrstvou ornice, čímž dochází ke snížení konkurenceschopnosti půdy.  

Farmy rodinného typu mají také příznivý vliv na podporu lokální zaměstnanosti, což řeší další problém českého zemědělství, kterým je vylidňování venkova, a umožňují také rozvoj výroby regionálních a lokálních potravin, což zase přispívá k podpoře potravinové soběstačnosti země.

Rodinná farma jako základ zemědělské produkce

Na světě je více než 500 milionů rodinných farem, které hospodaří na 56 % zemědělské půdy a tvoří nejméně 56 % zemědělské produkce. V Asii či Střední Americe vyprodukují dokonce více než 80 % rostlinné produkce a v rámci Evropské unie, kde jsou základem Společné zemědělské politiky EU, jsou zodpovědné za 68 % produkce.

V České republice je však důsledkem historických událostí situace rodinných farem odlišná. Vinou násilné kolektivizace venkova na přelomu 40. a 50. let minulého století došlo k vystěhování více než čtyř tisíc selských rodin a likvidaci soukromého hospodaření. To mělo za následek rozvrácení venkova a rozsáhlé sociální změny ve společnosti a samozřejmě se to také projevilo změnami v české krajině a celkovém rázu českého a moravského venkova.

„Veškeré statistiky OSN i EU přitom konstatují, že zemědělská produkce ve světě i v EU stojí na rodinných farmách. Bez jakékoli ideologie to znamená, že je na základě známých skutečností třeba podporovat takový koncept i u nás,“ říká předseda ASZ ČR Josef Stehlík. 

Řešením pro podporu rodinných farem je podle ASZ ČR krácení příspěvků pro průmyslové zemědělské podniky a rovnoměrnější distribuce veřejných peněz na venkov a investice do rozvoje venkova. Podle ASZ ČR může mít pro budoucnost českého venkova fatální důsledky upřednostňování průmyslových zemědělců oproti sedlákům z rodinných farem s vazbou na místo, kde žijí a podnikají.  

Kristýna Vobecká

Zdroj: Obnovitelne.cz

www.obnovitelne.cz/cz/clanek/354/tradicni-rodinne-farmy-potrebuji-vcesku-vetsi-podporu-statu/