Telička: Nebojíme se kapitálu, ale spekulativního růstu cen

Zatímco se stále čeká na společnou pozici EU k otázce volného pohybu osob, nastolují kandidátské země požadavky přechodných období také pro nákup vedlejších nemovitostí a zemědělské půdy. Varšava trvá dokonce na tom, aby k tomu cizinci museli mít po 18 let zvláštní souhlas. To Brusel kritizoval jako dlouhé. Kypr naproti tomu dostal jen pětiletou výjimkou. Podobně dlouhé období žádá i Praha. Na dotaz HN vysvětlil šéfvyjednávač Pavel Telička, proč o to ČR usiluje: "Český požadavek časově omezených restrikcí pro nákup těchto vedlejších nemovitostí do rukou cizinců není motivován obavou z jejich vykupování, jak se často tvrdí. V jiných sférách ekonomiky zde německý, rakouský a jiný kapitál má volnou ruku a nemyslím, že to někomu vadí. Vedou nás k tomu hlavně obavy sociální, jež plynou například z toho, že si mnoho Pražanů díky nižší kupní síle nebude moci dovolit žít v metropoli a budou se muset poohlédnout po cenově přijatelném bydlení na stáří jinde v ČR. Plná liberalizace by natolik pohnula s cenovou hladinou, že bychom pro celé velké sociální skupiny znemožnili hledání takového řešení." Dodal, že požadované pětileté období se "teoreticky" může podle vývoje na trhu zkrátit. "Na volném pohybu kapitálu máme stejný, ne-li větší zájem než naši sousedé v dnešní EU." Odvolal se přitom na názory Ministerstva financí a ČNB, které se přimlouvají, aby se příliv cizího kapitálu nijak neomezoval. U zemědělské půdy, kde ČR rovněž žádá přechodná období, uplatnil státní tajemník jako hlavní argument nedokončenou privatizaci. "Také zde lze očekávat po úplné liberalizaci a vyjasnění vlastnických vztahů výrazný cenový růst u pozemků se negativními dopady, čemuž chceme předejít". Jak HN řekl Josef Smyček, český diplomat v Kodani, dosáhli Dánové při svém vstupu do Evropských společenství souhlasu s četnými omezeními pro cizince při nabývání zemědělské půdy. Odborníci to označují za "výjimku na druhou".