Státní rostlinolékařská správa, okresní oddělení

Řepka ozimá - po celém okrese byly zjištěny slabé výskyty krytonosce řepkového a čtyřzubého. Předpokládáme, že vlivem oteplení dojde ke škodlivému napadení porostů těmito škůdci a bude pak vyhlášena signalizace.

Krytonosec řepkový - početnější nálet škůdce bývá ze strany minulého řepkoviště. Ošetření musí být provedeno včas, než samice vykladou vajíčka. Brouci mají 5 - 7 dní po náletu úživný žír a jsou schopni klást vajíčka 6. den. Vlivem chladna můžou klást až za 21 dní. Larvy vyžírají stonek, a tak silně poškozují rostlinu. Krytonosci škodí i tím, že vpich do rostliny je vstupní branou pro choroby.

Krytonosec čtyřzubý - podporuje napadení řepky houbou Phoma lingam. Zásah proti němu je rovnocenný ošetření porostu fungicidy. Samička klade vajíčka do stonku a larvy se pak stěhují do paždí listů. Vlivem poškození stonků a řapíku listu vyslepne postranní větev. Zásahem proti krytonoscům bude současně ošetřeno proti prvnímu náletu blýskáčka řepkového.

Hraboš polní - vlivem mírné a pro hraboše velmi příznivé zimy došlo lokálně k přemnožení hraboše polního. Nejvíce jsou zatím poškozené ozimy (ozimé ječmeny a ozimé řepky) a jeteloviny. V porostech jetelů a vojtěšek, kam byly dány berličky a byly navštěvovány dravci, je poškození výrazně menší. Škodlivé výskyty byly zatím zaznamenány lokálně hlavně na Březnicku v oz. obilovinách, oz. řepce, jetelovinách i loukách. V porostech ozimů jsou ohniska se silně poškozenými rostlinami. Je předpoklad, že se budou počty hrabošů dále zvyšovat, a tím se bude zvětšovat poškození porostů. Dne 3. 4. 2002 byla vyhlášena signalizace na ošetření proti tomuto škůdci. Na některých pozemcích se hraboš stále přemnožuje. Škodlivé výskyty je možno zaznamenat každým rokem bez ohledu na plodinu, která je ten daný rok pěstována. Rozdíl bývá jen ve škodlivosti v kultuře a ve velikosti ohnisek tohoto škůdce. Početnost škůdce zvyšuje i špatně zapravené posklizňové zbytky obilovin. Hraboš přežívá na neobdělávaných pozemcích, mezích a příkopech, zanedbaných loukách, pastvinách a neošetřených ostatních plochách, z nichž se šíří na okolní pozemky. Žije v koloniích, kde se zdržuje více jedinců. Každý si buduje svou vlastní noru. Má velmi dobrou rozmnožovací schopnost, během roku se může početnost hrabošů zvýšit stonásobně. Velký vliv na to má počasí. Optimální místo pro jeho vývoj a rozmnožování jsou místa teplejší a ozářená sluncem. Chemická ochrana - přípravky nutno použít v souladu se Seznamem registrovaných prostředků na ochranu rostlin pro rok 2002 (www.srsweb.cz) Aplikaci nutno oznámit 48 hod. příslušné okresní veterinární správě a okresnímu orgánu rostlinolékařské péče, kteří mohou nejpozději do 24 hod. stanovit zvláštní podmínky pro její provádění. Aplikace musí být též oznámena oprávněnému uživateli honitby nejméně 3 dny před jejím započetím - viz Zákon č. 147/1996 Sb. o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů a Vyhláška MZe č. 90 ze dne 26. 2. 2002, kterou stanoví opatření k zabezpečení ochrany včel, zvěře a ryb při používání přípravků na ochranu rostlin. K ohrožení ptáků může dojít následkem nesprávné aplikace nebo manipulace, jestli se na některých místech soustředí nebo vytvoří hromádky a u ptáků vyvolají tzv. zobací reflex. Aby se ztížil příjem granulí volně žijící zvěří na ošetřovaných plochách, musí být porost nejméně 5 cm vysoký. Aplikace přípravků do vlhkých porostů (za rosy, po dešti) a déšť kratší než 10 hodin po aplikaci výrazně snižují účinnost zásahu. Největší účinnost je dosahována za slunečného a bezvětrného počasí. Biologická ochrana - je vhodné dát berličky na ostatní plochy a neobdělávané pozemky, a tím vytvářet vhodné podmínky pro lov dravců. Je potřeba poskytnout vhodná hnízdiště a místa pro přenocování, hnízdní podložky a budky a tzv. berličky (odpočívadla). Usnadňují lov na velkých plochách bez vyšší zeleně. Slouží jim též ke konzumaci ulovené kořisti i k odpočinku. Pro káně lesní je vhodné instalovat 50 cm vysoké berličky. Pro poštolku a sovy jsou doporučovány 150 - 200 cm vysoké. Berličky se snadno přemístí dle potřeby. Na zemědělsky nevyužívané plochy, kde hraboš přežívá nepříznivá období (meze, příkopy, náspy, remízky, ochranné lesní pásy apod.) a odkud se pak šíří na zemědělské plochy, se doporučuje umístit berličky nebo torza stromů trvale. Počty hraboše se sníží, když se co nejdříve po sklizni odstraní všechny zbytky z pole a provede se hluboká orba.