Stále více polských potravinářských a zemědělských výrobců žádá o ochranu EU

Češi jsou v žádostech o unijní ochranu rychlejší než Poláci.První v Polsku, kdo má šanci obdržet od EU ochranné označení původu, bude zřejmě podhalańská bryndza. Úsilí vynaložené na získání polské a posléze unijní registrace se podle výrobců vyplatí, znamená reklamu a jednodušší řízení s podvrhy tradičních produktů.

Evropská komise dostala doposud 19 žádostí o registraci z Polska. Polské ministerstvo zemědělství jich má na seznamu více než 300; bude jich zřejmě ještě přibývat, protože roste poptávka po místních specialitách, zájem mají už i velké obchodní sítě.

Podle evropských pravidel musí každý výrobce, který touží pro svůj produkt získat ochrannou známku, podat žádost nejprve k příslušnému úřadu ve své domovské zemi. Pokud ten rozhodne, že produkt má kvalitu, vlastnosti nebo pověst, které výhradně nebo velkou měrou souvisejí s místem produkce, předá žádost Evropské komisi.

Nejvíce tradičních výrobků na seznamu polského ministerstva zemědělství pochází ze Slezska. V kraji žije pět milionů lidí a region byl v minulosti pod vlivem různých kultur, proto má tolik specialit. Naopak nejméně jich je z vojvodství Dolnoslezského a Mazovského.

Těch, kteří by chtěli být na seznamu, je mnoho, ale je možné zapsat jen ty výrobky, které jsou vytvořeny podle receptur nezměněných nejméně 25 let. O unijní ochranu usiluje například kašubský med, svatomartinský rohlík či tradiční ovčí sýr oštěpek, který však chce jako svůj výrobek přiznat také Slovensko. Byrokracie je namáhavá, ale vyplatí se. Ochrana rohlíku pomůže s reklamou Poznaně a Velkopolska. Ulehčí také těžkou válku s podvrhy. V oficiálním seznamu registrovaných produktů byly nedávno nově zapsány i štramberské uši, pohořelický kapr a žatecký chmel.

První tři registrace ČR získala už ve chvíli, kdy do Evropské unie vstoupila. Zápis budějovického piva, budějovického měšťanského varu a českobudějovického piva si Češi jako jediní z nováčků vymínili už v přístupové smlouvě k EU.