Spotřebitelé preferují řepkový a slunečnicový olej

O tři procenta se v meziročním srovnání zvýšil na domácím trhu rostlinných olejů podíl spotřeby řepkového oleje na úkor oleje sojového. Vyplývá to z průzkumu agentury ACNielsen, s jehož výsledky seznámila Agris tisková mluvčí nejvýznamnějšího tuzemského výrobce olejů, Marie Logrová z akciové společnosti Setuza.

Řepkový olej si podle agentury udržuje dlouhodobě na tuzemském trhu olejů stabilní pozici. Jeho podíl činí v současné době zhruba 70 procent, podíl slunečnicového oleje dosáhl již 15 procent a stále stoupá, podíl sojového oleje činí 10 procent a mírně klesá, zbylých pět procent domácí spotřeby olejů tvoří směsi řepkového a sojového oleje.

Pro lidský organismus má přitom podle Logrové řepkový olej řadu pozitivních specifických vlastností. "Řepka má nižší jodové číslo, což znamená vyšší oxidační stabilitu řepkového oleje a tím i delší trvanlivost. Z hlediska výživy jsou pro organizmus nežádoucí nasycené mastné kyseliny, kterých má zpracovaný řepkový olej o polovinu méně než sojový. Vzhledem k biologickým hodnotám je tedy řepka pro lidskou výživu žádoucí," uvedla Logrová. Oba zmíněné faktory jsou podle ní dány a nelze je v současnosti používanými technologiemi (rafinací) změnit ani upravit tak, jako jiné vlastnosti odlišujících řepkový olej od sojového. Pro řepkový olej mluví i třetí argument, a to obsah kyseliny palmitové, která je jedním z rizikových faktorů pro vznik aterosklerózy. V řepkovém oleji se pohybuje její podíl od 1,5 do šesti procent, v oleji sojovém ale mezi 9,7 až 13,3 procenty. A konečně: žádoucích fytosterolů, které snižují obsah cholesterolu v krvi, může mít řepkový olej až 11 300 mg/kg, přičemž u oleje sojového se pohybují od 1 800 do 4 000 mg/kg.