Soud jen oddálil okamžik, kdy cena cukru bude jedna

Ústavní soud zrušil vládní nařízení o kvótách na cukr a dal tím za pravdu kritikům kartelového uspořádání na trhu s cukrem. Kvóty na cukr se hodí jedné podnikatelské skupině ovládané několika zahraničními investory, kteří se svou spokojeností nad vládním nařízením nikdy netajili. Podniky, které stát mezi tyto vyvolené nezahrnul a které včera dokonce ministr zemědělství Fencl označil za neslušné, si pochopitelně stěžovaly. Mluvily o kartelu, který stát bohorovně stvrzuje. Nechme stranou vlastní názor a připomeňme si v této souvislosti slova ministra Fencla. "Pokud bychom provedli analýzu tržního pořádku EU u cukru, asi bychom se shodli na tom, že je to kartel. Jestliže jsme se ale rozhodli pro vstup do EU, pak tento pořádek musíme nějak ošetřit," pravil ministr loni v lednu. A zase je tu zaklínadlo "když v EU, tak i u nás". Ale za jakou cenu? Odpověď je prostá: Cena bílého zlata bude prostě jen jedna. Co ale stojí v cestě k cenovému diktátu, když ne konkurenční soutěž? Úředník?

Socialisté po kvótách nesmírně toužili. Potřebovali schválit zákon, který by jejich zavádění umožňoval. Ten však byl přijat po několikaměsíčním zpoždění, protože některým poslancům vadila právě možnost zavádění omezení výroby. Ačkoli jsme na to před rokem upozorňovali, to, že šlo o postup mimo rámec tehdy platného zákona soud konstatoval až nyní. Ale ten rok cukrovarníkům a Ministerstvu zemědělství stačil, na podzim nás čekají kvóty nové.

Direktivně plánované hospodářství (jinak zavedený systém kvotace nazvat nelze) ale čeká také páteř tuzemského zemědělství: výrobu mléka. Jeho přetrvávající přebytek na tuzemském trhu musí každoročně se subvencí vyvážet intervenční fond. V tomto případě sahá ve jménu EU stále hlouběji do našich kapes přímo stát. A opět je na místě otázka, co z toho společnost platící přebytky má. Bude platit ještě více v obchodě za mléčné výrobky? A kam půjdou peníze, které dostane za prodej kvót zástup neperspektivních producentů mléka? Mají snad nějaké podnikatelské záměry, o kterých veřejnost nic neví? Zdá se, že "kvóty Czech made" mají i do těch evropských daleko.