Slováky zemědělské kvóty EU příliš netrápí

Pro Bratislavu není zemědělství v jednáních s EU zásadním problémem

Slovenské zemědělství má dvě naprosto rozdílné podoby. Tou první, tváří širokých lánů a obrovských pastvin, jsou stále přežívající zemědělská družstva. Přes jeden a půl tisíce velkých zemědělských podniků obhospodařuje většinou rozlohy větší než tisíc hektarů a vytváří přes devadesát procent produkce slovenského zemědělství.

Druhou tvář představují malá políčka sloužící dříve jako záhumenky a dodnes rozšířený "kovorolnický" způsob obživy. Především v regionech s vysokou nezaměstnaností je to jediný způsob, jak si při nízkých platech a ještě nižších podporách v nezaměstnanosti udržet relativně slušnou existenci. Přesto podle oficiálních statistik dnes zemědělství na Slovensku živí pouhých šest procent obyvatelstva. Slovenská situace je tak srovnatelná s Českou republikou, kde je procento zemědělců ještě o třetinu nižší.

Pro Bratislavu, stejně jako pro Prahu, nepředstavuje na rozdíl od Varšavy a Budapešti kapitola zemědělství stěžejní bod vyjednávání. To však neznamená, že by se Dzurindova vláda smířila s návrhy EU k této nejspornější kapitole vyjednávání. "Nedovolíme, aby z finančního hlediska byla pro Slovensko po vstupu situace horší, než je nyní," uvedl základní kritérium hlavní vyjednávač s EU Ján Fígel.

Tak to však ani v případě přijetí stávajících návrhů EU, tedy pětadvacetiprocentní výši přímých plateb, nebude. "Z naší analýzy vyplývá, že v roce 2004 bychom mohli z prostředků EU dostat pro zemědělství 21 miliard korun. Připočtu-li naše spolufinancování ve výši 7,2 miliardy korun, jde o 28 miliard, což je trojnásobek současného stavu," uvedl nedávno nový slovenský ministr zemědělství Zsolt Simon.

Jak tvrdí diplomatické zdroje z Bruselu, hlavní úsilí Slovenska se v závěrečných jednáních nebude soustřeďovat na "změnu nezměnitelného", tedy zvýšení přímých plateb, ale na dosažení ústupků v jiných důležitých oblastech. "V kapitole zemědělství chceme hovořit nejenom o přímých platbách, ale také o kvótách zemědělských produktů a o fondech na podporu rozvoje venkova," uvedl ministr zahraničí Eduard Kukan. Snahy vyjednávačů se soustředí na zvýšení kvót pro klíčové zemědělské produkty, kterými je mléko, hovězí maso a izoglukózy. Přestože stávky a demonstrace jsou na Slovensku méně časté než v Česku, není vyloučeno, že i slovenští zemědělci vyjdou do ulic. "Máme s českými kolegy shodné názory," vyjádřil se po protestech českých zemědělců jeden slovenský odborářský vůdce.