Slepičí továrna na léky

Geneticky upravené slepice produkují látku potřebnou k výrobě léku proti rakovině. Britští genetici už vypěstovali pátou generaci upravených slepic. Hejno nyní tvoří na pět set nosnic. Genetici pracující v laboratořích skotského Roslinova výzkumného institutu, proslaveného před více než deseti lety úspěšným naklonováním ovce Dolly, dosáhli dalšího úspěchu. Běžný druh slepic geneticky upravili tak, že v jejich vejcích se tvoří složitá bílkovina potřebná k výrobě léku proti rakovině.

Vejce geneticky modifikovaných slepic obsahují protilátku označovanou jako miR24. Ta podporuje léčbu zhoubných nádorů kůže. Další upravené slepice produkují lidský „antivir“ označován jako a-1. Tato látka dokáže zastavit množení viru v buňce. Výsledky patnáctiletého výzkumu týmu vedeného Helen Sangovou otiskne tento týden americký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences.

S částí lidské DNA

Nový druh slepic vznikl vložením malého fragmentu lidské DNA do genetického kódu drůbeže. Po jedenadvaceti dnech od oplodnění zárodku se na svět vyklube kuře, jehož nedílnou součástí je lidská DNA. Když kuře dospěje, snáší vejce, jejichž bílek obsahuje protein, který farmaceutické firmy vyvažují zlatem.

Upravený kód přejde i na další generace drůbeže, takže náročné klonování není nutné opakovat. Tým ze skotského výzkumného střediska už dokázal vypěstovat na pět set upravených kuřat. Prokázalo se, že žádoucí vlastnost si slepice ponechávají i v páté generaci. Získaný protein se dále upravuje a čistí. Tento proces je už poměrně jednoduchý. Výroba účinného proteinu v „slepičích továrnách“ bude v porovnání s konvenčním způsobem mnohem levnější. Vstupní surovinou je totiž pouze krmivo pro slepice, tedy převážně obyčejné zrní.

Koncentrace žádoucího proteinu v bílku je překvapivě vysoká, ale pro efektivní průmyslové použití je žádoucí další vývoj. „Nemocní potřebují dostávat velké dávky protilátek po dlouhé období, takže naším dalším úkolem je pokusit se zvýšit „výnosnost“ vaječného bílku,“ uvedla pro BBC Helen Sangová.

Před nasazením nových léků do praxe čeká výzkumníky ještě mnoho překážek. Zkoušky na lidských pacientech nezačnou dříve než za pět let, takže medikamenty nebudou běžně dostupné dříve než za deset roků. Myšlenka na využití produktů geneticky upravených užitkových zvířat ve farmacii není nová. Vědci již úspěšně pozměnili DNA několik druhů savců: ovce, kozy, králíka a krávy, z jejichž mléka se získávají účinné látky.

Kratší životní cyklus u drůbeže však slibuje šanci na rychlé rozvinutí výroby. K rozšíření chovu stačí jeden kohout nového druhu. Jeho spermatem lze oplodnit stovky slepic, takže nárůst produkce bude raketový.

Luděk Vainert, Lidové Noviny