SEMENÁŘSKÁ PROBLEMATIKA PLANÝCH DRUHŮ TRAV

Ing. Pavel Šrámek

Ing. Magdalena Ševčíková

Oseva PRO s.r.o., Výzkumná stanice travinářská Zubří

Anotace

V roce 1995-96 bylo na pozemcích Výzkumné stanice travinářské pokusně přemnožováno celkem 10 druhů trav z přírodních sběrů, z nichž osm pocházelo z polopřirozených lučních porostů v Bílých Karpatech a dva z Moravskoslezských Beskyd. S výjimkou ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius), trojštětu žlutavého (Trisetum flavescens) a poháňky hřebenité (Cynosurus cristatus), od nichž jsou v ČR povoleny odrůdy, se jednalo o plané druhy trav: tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), třeslice prostřední (Briza media), sveřep vzpřímený (Bromopsis erecta), kostřava žlábkatá (Festuca rupicola), medyněk vlnatý (Holcus lanatus), smělek jehlancovitý (Koeleria pyramidata) a lipnice úzkolistá (Poa angustifolia).

Způsob založení semenářských parcel, výsevná množství, ošetřování porostů, způsob sklizně a posklizňová úprava byla v pokusech odvozena od semenářských technologií příbuzných druhů, které se provozně množí. Jsou uvedeny výnosové výsledky ze dvou užitkových let, které ukázaly, že i mezi planými druhy lze najít trávy s velmi dobrou semenářskou produkcí a poměrně snadnějším pěstováním (např. sveřep vzpřímený), ale i s vyššími technologickými nároky (jemnosemenné druhy).

Úvod

V souvislosti se snahami o obnovu degradovaných nebo zcela zničených lučních porostů, jejichž botanické složení by se blížilo přirozenému stavu, se projevil mezi realizátory obnov zvýšený zájem o druhy, které jsou původními komponentami přirozených a polopřirozených travinných ekosystémů - o plané trávy, jeteloviny a ostatní luční byliny. Na trhu osiv jsou však běžně dostupné pouze ty druhy, od nichž jsou v České republice vyšlechtěny, udržovány a množeny odrůdy, které jsou zapsány v Listině povolených odrůd ČR. V roce 1996 byly např. zaregistrovány odrůdy 20 travních druhů (bez započítání mezidruhových a mezirodových hybridů). I když je druhové složení českého sortimentu trav ve srovnání s jinými evropskými státy poměrně bohaté, přesto některé významné rody zcela chybí (např. sveřepy). Ve Výzkumné stanice travinářské v Zubří bylo proto započato řešení úkolů, které se zabývají problematikou množení těchto druhů (grant GA 521/96/1538 a projekt EP 0960006166).

V roce 1995-96 bylo na pozemcích Výzkumné stanice travinářské pokusně přemnožováno celkem 10 druhů trav z přírodních sběrů, z nichž osm pocházelo z polopřirozených lučních porostů v Bílých Karpatech a dva z Moravskoslezských Beskyd. S výjimkou ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius), trojštětu žlutavého (Trisetum flavescens) a poháňky hřebenité (Cynosurus cristatus), od nichž jsou v ČR povoleny odrůdy, se jednalo o plané druhy trav: tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), třeslice prostřední (Briza media), sveřep vzpřímený (Bromopsis erecta), kostřava žlábkatá (Festuca rupicola), medyněk vlnatý (Holcus lanatus), smělek jehlancovitý (Koeleria pyramidata) a lipnice úzkolistá (Poa angustifolia).

Způsob založení semenářských parcel, výsevná množství, ošetřování porostů, způsob sklizně a posklizňová úprava byla v pokusech odvozena od semenářských technologií příbuzných druhů, které se provozně množí (např. kostřava červená - kostřava žlábkatá, lipnice luční - lipnice úzkolistá apod.).

Založení porostů

Pole, ponechané přes zimu v hrubé brázdě, bylo přihnojeno NPK (400 kg/ha) a připraveno vláčením a válením. Přímý jarní výsev bez krycí plodiny byl proveden maloparcelkovým závěsným secím strojem Oyord, do hloubky 0,5 - 4 cm podle travního druhu (tab. 1). U osinatých druhů (např. tomka vonná, ovsíky) je nebezpečí ucpávání výsevného ústrojí, a proto je nutná zvýšená pozornost a průběžná kontrola při setí. U všech druhů byl zvolen spon řádků 25 cm, neboť úzkořádkové semenářské kultury vytvářejí poměrně brzy plně zapojený porost, který lépe odolává rozvoji polních plevelů. Po výsevu byl povrch pozemku utužen válením, což je u trav velmi důležitý agrotechnický zásah zlepšující vzcházení porostu.

Tab. 1: Použité výsevky a hloubka setí

Ošetřování porostů

V roce zásevu je nutno věnovat pozornost odplevelování vyvíjejících se porostů. Na menších plochách byly plevele odstraněny mechanicky meziřádkovou kultivací, na větších plochách byla nutná herbicidní ochrana proti dvouděložným plevelům směsí přípravků Starane (8 ml) + Lontrel (4 ml) + Aminex (30 ml) do 2 litrů vody na 1 ar. V době, kdy plevely začaly omezovat růst trav (za 4 - 6 týdnů po výsevu), byla provedena odplevelovací seč, při dalším zaplevelování je možno seč opakovat. I když jsme v našem případě neaplikovali podzimní přihnojení porostů dusíkem, doporučujeme s přihlédnutím k zásobnímu hnojení při zakládání, stavu živin v půdě a vývoji porostů použít cca 50 kg N/ha. Toto přihnojení podporuje tvorbu základů fertilních odnoží. Před nástupem zimy byly porosty ještě jednou osečeny.

V prvním sklizňovém roce, který bývá většinou hlavním semenářským rokem, jsme aplikovali časně jarní přihnojení kombinovaným hnojivem (na úrovni 35 kg N/ha) a po objevení plevelů herbicidní ochranu (Starane + Lontrel + Aminex, 4 l směsi/ha). Ve fázi sloupkování trav bylo provedeno přihnojení dusíkem (50 kg N/ha), po plném vymetání byly cizí trávy odstraněny ruční selekcí. Stanovení stupně zralosti semen a z toho vyplývající optimální doby sklizně jsme určovali individuálně podle travního druhu, stupně zralosti obilek a nebezpečí ztrát jejich vypadáním. Následovala semenářská sklizeň, posklizňové ošetření přírodního osiva a úklid slámy po kombajnu. U porostů, ponechávaných do druhého sklizňového roku následovalo časné podzimní přihnojení dusíkem (50 kg N/ha).

Sklizeň a posklizňová úprava semen

Konkrétní doba sklizně byla určována s přihlédnutím k praktickým zkušenostem se semenářstvím podobných pěstovaných druhů trav (podle barvy a vzhledu květenství, zralosti semen a nebezpečí jejich výdrolu, průběhu počasí aj.). Na plošně malých až středních parcelách (cca do 10 - 15 m2) byla provedena sklizeň celých rostlin, a to ručně srpem nebo pomocí lištové sekačky se sběrovým adaptérem do snopů. Pro dopravu z pole a vysušení rostlin byly snopy vloženy květenstvím dolů do velkých papírových pytlů, aby se zamezilo ztrátám výdrolem. Dosoušení mírně rozprostřených snopů proběhlo velmi rychle v nepoužívané části skleníku. Je možno využít též půdní prostory (zvláště pod tepelně neizolovanou plechovou střechou) nebo stodoly. Výmlat suchých květenství byl uskutečněn na malé klasové mlátičce (z celého snopu se mlátí jen část s květenstvími), v případě většího množství je možno použít stacionárně maloparcelní mlátičku. U lipnic a osinatých druhů následovalo použití drhlíku, na vlastní čištění osiva jsme použili laboratorních čistících zařízení (sítka, fukar, čistička).

Na středních a větších plochách byla pro sklizeň použita maloparcelní sklízecí mlátička Wintersteiger nebo Osevan. Zralé porosty byly sklizeny za suchého počasí přímou sklizní (1. fáze), po proschnutí slámy na pokose za několik dnů následovalo její přemlácení (2. fáze), což z ekonomického hlediska bylo vhodné zejména u sveřepu a medyňku.

Po mechanizované sklizni a svozu z pole bezprostředně následovalo velmi důležité posklizňové ošetření přírodního osiva. Jde zejména o snižování teploty rychle se zahřívající hmoty a snižování její vlhkosti. Tato fáze rozhoduje o výsledné kvalitě osiva. V našich podmínkách jsme k tomuto účelu využili kontejnerů pro dosoušení osiv s aktivním provětráváním chladným vzduchem pomocí ventilátorů zapnutých po dobu nejméně 24 hodin podle vlhkosti sklizené hmoty. Výhodné je též použití prostorných roštových sušiček polních plodin, buďto s aktivním větráním nebo i bez něho - pro dosoušení osiva v nízké vrstvě. V případě, kdy není podobné zařízení k dispozici, je nutno zabezpečit ošetření osiva na zpevněné ploše, ve slabé vrstvě a s častým ručním přehazováním. V žádném případě není možno ponechat osivo po sklizni ve větší vrstvě bez ošetření, např. na vlečce, v zásobníku, na zemi ap.

Výsledky

Hektarové výnosy semen uvedené v tab. 2 byly získány přepočtem z výnosů pokusných parcel. V prvém sklizňovém roce byly výnosy většiny pěstovaných druhů ve srovnání se semenářskými výsledky povolených odrůd nadprůměrné až vysoce nadprůměrné, zejména u ovsíku, trojštětu a poháňky, z planých druhů pak u medyňku a sveřepu. Rovněž ostatní plané druhy, vzhledem ke své nízké hmotnosti semen, dosáhly dobré úrovně - třeslice, tomka, smělek.

Při srovnání výše výnosů v jednotlivých letech je u některých druhů patrný značný pokles ve druhém sklizňovém roce. To bylo způsobeno jednak tím, že u těchto druhů je druhý semenářský rok již málo výnosný a z tohoto důvodu se porosty ponechávají na semenářskou produkci jen jeden užitkový rok. Jako vhodné se jeví ponechání porostu do druhého užitkového roku u ovsíku, trojštětu, lipnice úzkolisté, kostřavy žlábkaté, třeslice prostřední a smělku jehlancovitého. Dále ročník 1996 byl semenářsky velmi nepříznivý - vysoké a trvalé srážky v období dozrávání trav způsobily značné sklizňové ztráty. Zejména u tomky a medyňku ve druhém sklizňovém roce byl radikální pokles výnosů pravděpodobně způsoben kumulací vlivu nepříznivého počasí a nevhodného postupu při mechanizované sklizni

Tab. 2: Dosažené výnosy a osivové parametry

Ekonomické hodnocení

V následující rozvaze (tab. 3) není zahrnuta vstupní cena výchozího osiva (např. ze sběrových expedic), která může být různá podle stupně obtížnosti jeho získání a zpracování. Celkově je nutno též brát ohled na to, že u některých druhů je obvykle k dispozici jen omezené množství původního osiva, z toho vyplývají malé pěstitelské plochy a vysoký podíl ruční práce a tím i vyšší náklady.

Tab. 3: Kalkulace nákladů na výrobu osiva planého travního druhu (Bromus erectus, 1994 rok založení, 1995 1. sklizňový rok, cenová hladina 1995, polní podmínky VST Zubří)

Závěr

Mezi planými druhy lze najít trávy s velmi dobrou semenářskou produkcí a poměrně snadnějším pěstováním (např. sveřep vzpřímený), ale i s vyššími technologickými nároky (jemnosemenné druhy, druhy s nízkou vzcházivostí).Vhodně založené a ošetřované semenářské porosty planých druhů trav jsou však schopny zabezpečit požadovanou produkci osiv pro obnovu luk s původními komponenty. U jednotlivých druhů je nutno dodržovat odlišné technologické postupy, možnost využití mechanizačních prostředků je vysoká, zvláště na větších plochách.